Česká republika by se měla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zaměřit na prevenci zhoubných nádorů a onkologických onemocnění. V plánu je vznik národního programu boje proti rakovině. Odborníci by chtěli zvýšit účast na pravidelných kontrolách až na 80 procent, v současnosti podstupuje dobrovolné prohlídky asi jen polovina lidí rizikového věku.
Po koronaviru se má Česko zaměřit na prevenci rakoviny. Na kontroly chodí ale jen polovina lidí
Události: Česko se po koronaviru zaměří na prevenci rakoviny (zdroj: ČT24)
Zásadní je podle odborníků podporovat účast lidí v takzvaném screeningu, tedy pravidelných vyšetřeních rizikových skupin, aby se nádory zachytily ještě ve stadiích, která je možné lépe vyléčit. V Česku se pravidelně sledují kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku lidé od 50 let, rakoviny prsu a děložního hrdla ženy od 45 let.
Kontrol se účastní asi polovina lidí daného věku. Důvody jsou podle odborníků různé, zajímají se o ně i zdravotní pojišťovny, které lidem, kteří k lékaři nechodí, posílají pozvánky na prevenci rakoviny tlustého střeva.
Odborníci volají po edukaci obyvatel
„Je potřeba lidi edukovat, ale i inovovat metody,“ řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík. Místo dopisů by se podle něj mohlo lidem telefonovat nebo použít aplikace. Podle předsedkyně onkologické společnosti Jany Prausové musí každý převzít víc odpovědnosti za své zdraví, někteří lidé prostě k lékaři nepřijdou.
„Vždycky bude zhruba 20 procent lidí, které na screening nedostaneme. Ale na těch 80 procent bychom se dostat mohli,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Podle něj by bylo účinné například zavedení vyššího zdravotního pojištění pro ty, kdo by dopisy od zdravotních pojišťoven opakovaně ignorovali, nebo naopak bonus pro aktivní. „Samotný program na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku od zavedení v roce 2006 zabránil deseti tisícům rakovin,“ dodal Dušek.
Případů rakovin přibývá, u některých diagnóz ale úmrtnost klesá
Počet nádorů podle statistik každoročně narůstá, zemře na ně ale stabilní počet lidí. U řady diagnóz naopak úmrtnost klesá. Spolu se stárnutím populace může za deset let přibýt až 37 procent případů. Za 20 až 25 let pak přijde do seniorského věku další velká populační vlna, takže lékaři očekávají další přírůstek.
Podle Prausové neomezila nijak výrazně léčbu pacientů s rakovinou ani pandemie koronaviru. „Nedošlo ke snížení počtu výkonů u pacientů a nesnížily se náklady na léčbu, protože byla spotřebovaná ve stejné výši,“ řekla.
Onkologická centra pracovala ale s omezeným počtem personálu, aby se jeho skupiny nepotkávaly, a ke všem pacientům musela přistupovat jako k potenciálně infekčním. Pokud se kontroly odsouvaly, tak většinou na přání pacienta, který se nechtěl vystavovat riziku při cestě do nemocnice.
Jak pacienty ovlivnil koronavirus, zkoumala i platforma Hlas onkologických pacientů. Jednačtyřicet procent nemocných uvedlo, že se jejich léčba kvůli koronaviru odsunula. Podle lékařů se to ale dělo jen u těch, u kterých odklad nezpůsobí potíže.
90’ ČT24: Čas znovu chodit na preventivní prohlídky (zdroj: ČT24)
Babiš chce vyhlásit program boje proti rakovině
„Musíme – nechci říkat vystrašit – ale trochu vystrašit naše lidi, jak nás vystrašil ten vir. Ale je třeba je edukovat, aby lidé mysleli na prevenci. Jsem přesvědčen, že zachráníme tisíce životů, jako jsme zachránili od koronaviru,“ uvedl premiér Babiš.
Každý den podle něj zemře v Česku na rakovinu 72 lidí, jeden každých 20 minut. Počet úmrtí lidí s koronavirem tak převýší zhruba za 4,5 dne. V Česku zemřelo s nemocí covid-19 dosud 326 lidí.
„Ročně je diagnostikováno 85 tisíc nových případů (onkologických onemocnění), zemře 26 tisíc až 27 tisíc lidí. Zkušenosti se zhoubným nádorem má 570 tisíc lidí,“ dodal Babiš. Podle něj je třeba vyhlásit národní program boje proti rakovině a budovat centra prevence v každém kraji, ideálně oddělená od míst, kde se lidé přímo léčí.