Z evropských peněz půjde do zdravotnictví v příštích letech padesát miliard korun, od roku 2014 to bylo osm miliard. Vznikne nová onkologická nemocnice nazvaná Český onkologický institut v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Plánují se také čtyři výzkumné ústavy, z nichž jeden se zaměří na rakovinu, a vzniká národní plán boje s rakovinou do roku 2030.
Česko bude bojovat s rakovinou. Vzniknout mají výzkumné ústavy a nová nemocnice
Česko podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v letošním roce zřejmě překoná hranici deseti procent hrubého domácího produktu investovaného do zdravotnictví. Z veřejného zdravotního pojištění podle něj půjde více než čtyři sta miliard, včetně dalších zdrojů a investic to bude přes 560 miliard korun.
Rakovina je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí po nemocích srdce a cév. Ročně je diagnostikováno kolem pětaosmdesáti tisíc nových případů a sedmadvacet tisíc lidí nádorům a dalším typům rakoviny podlehne. „Chceme tomu nadále věnovat maximální pozornost,“ avizuje Vojtěch. Celkově jde podle něj na její léčbu asi šest miliard korun. Investuje se hlavně do dostupnosti moderní péče a nových léků.
Pro možnost vyléčení pacienta je zásadní včasné odhalení nádoru, což má zajišťovat preventivní péče. V Česku fungují tři takzvané screeningové programy, tedy možnost pravidelných vyšetřeních rizikových skupin.
Kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku mají na preventivní vyšetření nárok lidé od 50 let, rakoviny prsu ženy od 45 let a děložního hrdla všechny ženy nad 15 let. Využívá je asi polovina.
Ministr připomněl, že díky screeningu za deset let poklesla úmrtnost na rakovinu prsu téměř o desetinu, u rakoviny tlustého střeva o třicet procent a výskyt o pětinu.
Onkologická nemocnice
Na investice v oblasti onkologie šlo od roku 2017 asi pět miliard korun z národních i evropských peněz. V plánu je využít asi dvě miliardy z evropského programu ReACT a z Národního plánu obnovy deset miliard korun na posílení onkologické prevence a péče.
Samotná budova Českého onkologického institutu má podle dřívějších informací vyjít asi na sedm miliard. Na ministerstvu zdravotnictví vznikla pro jeho výstavbu pracovní skupina vedená ředitelem FN u svaté Anny a bývalým náměstkem ministra Vlastimilem Vajdákem. Upravit se pro něj má projekt traumacentra ve vinohradské nemocnici, podle ministra vzniká studie proveditelnosti. První provozy by se v ní podle předsedy Evropské společnosti gynekologické onkologie Davida Cibuly mohly otevřít za šest let.
„Nejedná se o další onkologickou kliniku nebo oddělení, jedná se o onkologickou nemocnici, která poskytuje komplexní péči, kterou potřebuje onkologický pacient,“ popsal Cibula. Podle něj bude v jednom objektu dostupná veškerá péče od prevence a úvodních vyšetření přes zobrazovací metody, operační zákroky po chemoterapii, radioterapii nebo ozařování. Věnovat by se měl i vědě a ve spolupráci s pražskými lékařskými fakultami i výzkumu. Část prostor bude poskytnuta pro činnost pacientských organizací.
„Určitě projekt traumacentra neupozaďujeme a jakmile budou další prostředky k dispozici, tak se mu budeme dál věnovat,“ dodal k tomu ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
V plánu je také asi miliardová investice po rozšíření podobné specializované nemocnice v Brně, Masarykova onkologického institutu. Podle jeho ředitele Marka Svobody vznikne nový pavilon onkologické prevence s vyšetřovacími a zobrazovacími metodami a centrum pro inovativní a podpůrnou péči, které se bude věnovat zejména pacientům zařazeným do klinických studií nových léků, kterých je v ústavu asi deset procent.
Do zdravotnického výzkumu má jít z evropských fondů asi pět miliard. Podle zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřeje Slabého mají vzniknout čtyři biomedicínské ústavy, kromě rakoviny zaměřené také na infekční nemoci, metabolická, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění.