Současná onkologie se snaží léčbu rakoviny co nejvíc přizpůsobit pacientovi na míru, a to zejména tam, kde nezabírají běžné metody. Klíčem je přesný rozbor na úrovni molekul a špičky oboru věří, že se bude v budoucnu taková diagnostika i léčba používat u většiny pacientů. Své zkušenosti si čeští odborníci vyměňovali také v rámci tradičního kongresu Prague Onco, který se konal formou videokonference.
Novou cílenou léčbu dostává teď i dvaasedmdesátiletý Petr Petráš. Do nemocnice jezdí každých čtrnáct dní, a protože se jeho stav zhoršil, přibyla chemoterapie – tu ale už dostával i poté, co mu v roce 2016 vyoperovali nádor z tlustého střeva. Léčba nezabírala, a tak před dvěma lety lékaři vyzkoušeli novou. Následovala alergická reakce, takzvaný anafylaktický šok. „Zkolaboval jsem a pět minut mě nahazovali, měl jsem zástavu srdce,“ vysvětlil Petráš.
Lékaři právě i z toho důvodu sáhli po nedávno schváleném přípravku, který dokáže cíleně zabránit množení nádorových buněk. O léčbě pacienta se rozhoduje na základě molekulárního profilu nádoru a podle Luboše Petruželky je právě tohle cesta novodobé onkologie.
„Každý nádor z biopsie by neměl být vyšetřen jen histologicky, ale měl by být proveden genomický profil. Vše je třeba individuálně zhodnotit. Existují takzvané molekulární týmy , odborníci, kteří léčbu doporučí a my se snažíme, aby byla dostupná i pro naše pacienty,“ vysvětluje postup přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Luboš Petruželka.
Individuálně by se podle něj mělo rozhodovat také o imunologické léčbě nádorů. „Na nádorových buňkách se odblokuje imunita a organismus je sám schopný se bránit. Je to jakési odbrzdění imunitní reakce,“ přibližuje.
Co nejdříve se naočkovat proti koronaviru
Pacienti, kteří se aktuálně léčí s rakovinou, by se podle doporučení onkologů také měli nechat co nejdřív naočkovat proti koronaviru, i když se kvůli tomu může posunout případná léčba.
„Může se stát, že přijde pacient, bude mít velmi nízký počet bílých krvinek, právě v souvislosti s proběhlou onkologickou léčbou. Onkolog mu řekne: 'Ano, nyní byste měl být očkován a vaši léčbu odložíme o dva až tři týdny',“ vysvětlil ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Marek Svoboda.
- Počet nově zjištěných zhoubných nádorů u pacientů v Česku neustále roste – v posledních letech je ale patrné zpomalení. V roce 2018 statistici zaznamenali přes 87 tisíc nových případů rakoviny.
- Počet zemřelých navzdory tomu stagnuje – pohybuje se okolo 27 tisíc ročně. Což znamená, že je léčba úspěšnější a v Česku tak s rakovinou žije stále více lidí.
- Na konci roku 2018 Národní onkologický registr evidoval necelých šest set tisíc lidí, kteří se léčili a nebo léčí se zhoubným nádorem.
- Nejčastěji lidi v Česku postihují nádory kůže. Další z častých onkologických diagnóz jsou i karcinom tlustého střeva a konečníku. U mužů pak také rakovina prostaty a u žen zase prsu. Mezi pět nejvíc se vyskytujících nádorů patří i ty zasahující průdušnice, průdušky a plíce.
Nezanedbat prevenci
Péči o už diagnostikované onkologické pacienty podle lékařů epidemie koronaviru nezastavila, odkládají se ale preventivní prohlídky. Podle ambulantních specialistů návštěvnost v jejich ordinacích není rozhodně stále taková, jako před vypuknutím pandemie. Odkládání naplánovaných kontrol však podle nich může vést k rozvoji onemocnění.
Například jedna z pacientek dermatoložky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Moniky Arenbergerové vynechala jarní prohlídku svého znaménka v oblasti břicha. „V září jsme se potkaly znovu, znaménko se změnilo a už to byl maligní melanom,“ uvedla.
Ubylo také pacientů při endoskopických kontrolách. „Zaznamenáváme zhruba deseti až dvacetiprocentní úbytek,“ potvrdil předseda České gastroenterologické společnosti Milan Lukáš.
Vliv vývoje koronavirové nákazy na návštěvy ambulantních specialistů dokládají i čísla Všeobecné zdravotní pojišťovny. Třeba právě screening rakoviny děložního hrdla nebo mamograf podstoupilo do loňského listopadu jen podle dat VZP meziročně o 15 tisíc žen méně.
„Není důvod do nemocnice nejít proto, že by v ní mohl dostat onemocnění koronavirem. Je tam podniknuto spustu opatření pro to, aby se v ní onemocnění nešířila,“ zdůraznil na začátku ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
