Kvalita a dostupnost léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie. Řekl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze. Na setkání také zaznělo, že nové covidové vakcíny se už postupně dostávají do zemí EU, řekla to ředitelka Evropské agentury pro lékové přípravky (EMA) Emer Cookeová. V Česku nové očkovací látky už jsou. Evropská komise podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové také zajistila dalších 170 tisíc dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem jich je k dispozici 330 tisíc.
Kvalita léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie, řekl ministr Válek
„Chceme obyvatelům EU nabídnout stejnou kvalitu péče v různých zemích, stejné standardy a definovat také léčebné protokoly,“ popsal Válek. Během několika let by pak měla vzniknout síť evropských onkologických center, která by měla úzce spolupracovat.
Česko chce ostatní evropské země inspirovat v programech včasného záchytu nádorových onemocnění, takzvaných screeningů. K vyšetřování rizika rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku a od letoška i plic by také v tuzemsku mohly přibýt další.
„Začali jsme debatovat o screeningu rakoviny prostaty, je třeba ho začít jako evropský program. My jako Česká republika chceme připravit standardy a nabídnout je Evropské unii,“ avizoval Válek.
Dostupnost screeningů není stejná
Později v pořadu 90' ČT24 Válek uvedl, že dostupnost screeningů není ve všech zemích EU stejná. Hlavním cílem tedy podle něj bude péči sjednotit. „Pokud občané v EU cestují, například studenti, neměli by mít různou léčbu stejné choroby, pokud odcestují,“ podotkl s tím, že zdravotnictví není jednotná politika EU. Dodal, že v Česku je péče stejná pro všechny, což je v EU unikát. „Musíme diskutovat v rozdílech pojištění a jak nastavit pravidla, aby to bylo realizovatelné,“ dodal.
Přednosta onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Luboš Petruželka podotkl, že Česko je na velmi dobré úrovni a právě screening je základem současné onkologie. „Včasný záchyt dává nejvyšší šanci na vyléčení. Sjednocení metodiky je smysluplné,“ uvedl. Dodal, že standardizace vyšetření v celé EU je klíčová. „Aby byly stejné věkové hranice, které nyní nejsou, a aby se prováděl na nejlepších zařízeních, aby se nedělal screening pro screening,“ podotkl.
90' ČT24: Dostupnost vakcín a zdravotní péče (zdroj: ČT24)
Válek zmínil, že by stát měl rovněž připravit různé benefity za to, že lidé na preventivní screening půjdou. „Pacient, který vstupuje do screeningového programu, což je svým způsobem obtěžující, šetří prostředky celému systému. Ten člověk nejen dbá o vlastní zdraví, ale také šetří peníze, systém by za to mohl něco nabízet,“ dodal s tím, že s pojišťovnami o této možnosti jedná a ministerstvo trojnásobně navýšilo prostředky do fondu prevence.
Podle Petruželky by se naopak Česko mohlo inspirovat od ostatních zemí snížením administrativy celého procesu. „Lékař je zatížen administrativou, která je nadbytečná, potřebujeme asistenty nebo další síly, které by to ulehčily,“ uvedl a dodal, že místo, aby se lékař v Česku věnoval pacientům, často vyplňuje různé dotazníky. Podle něj racionalizace přístupu a návrat k pacientovi je tím, co by si Česko mohlo ze zahraničí odnést.
Podle Válka se na snížení administrativy pracuje. „Děláme redukce administrativních úkonů, už se nám podařilo několik kroků zredukovat,“ dodal s tím, že situaci může nesmírně pomoci digitalizace, kdy se některé formuláře budou odesílat a vyplňovat elektronicky.
Iniciovat chce Česko také vznik plánu pro vzácná onemocnění. Do budoucna by unijní země mohly pro pacienty s nemocemi, kterými trpí méně než pět lidí z deseti tisíc, společně nakupovat léky, což by zvýšilo jejich dostupnost evropským pacientům. Celkem připravilo Česko pět bodů, mezi nimiž je například rozšíření novorozeneckého screenigu na spinální svalovou atrofii či rozšíření léčby cystické fibrózy lékem kaftrio pro děti od šesti do dvanácti let.
Nové vakcíny proti covidu už jsou v Česku
Do Evropy také míří vakcíny proti novým variantám covidu, v Česku už podle Válka jsou. Ve čtvrtek s nimi začíná očkovat například pražská Fakultní Thomayerova nemocnice, k dispozici má zhruba 2,8 tisíce dávek. „Přešli jsme na upravené vakcíny, které jsou proti starým i novým mutacím omikron. Vždycky, když bude dostupná nová varianta, dostaneme tu nejnovější,“ řekl Válek. Po 19. září očekává už vakcíny upravené na varianty BA.4 a BA.5.
Ministři s výrobci Moderna a Pfizer/BioNTech jednali pod hlavičkou evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). „Jednání probíhalo velmi konstruktivně, ale pochopitelně to bylo jednání ostré,“ popsal Válek. Doplnil, že postoj všech evropských zemí je jednotný a stejný má i Komise a úřad HERA. O tom, jak budou dodávky vypadat v letech 2023 a dalších, se bude dál jednat.
„Budeme se bavit o nové smlouvě firmy Moderna. Chceme přejít na jiné schéma objednávání,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 Válek. Dodal, že Česko si bude moci vybrat, kterou variantu vakcíny bude chtít dostat i jaké množství. „Nechceme dostávat vakcíny, které nespotřebujeme. Spodní limit je pro celou EU, aby trh byl udržitelný. Tak je to sto milionů pro celou EU na jeden rok,“ dodal.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek dodal, že největší efektivitu a perspektivu přináší RNA vakcína od firmy Novavax. „V případě covidu a jeho očkování budoucnost bude dominantně na těchto RNA vakcínách,“ uvedl s tím, že upravovat se bude do budoucna například metoda podání, například prostřednictvím roztoků či inhalace.
„Budu žádat členské státy, aby dokončily své strategie očkování co nejdříve,“ předeslala už před jednáním Kyriakidesová. Důležitá je podle ní i jasná komunikace o potřebnosti očkování. „Očkování zůstává klíčové a potřebujeme co nejrychleji zajistit posilovací dávky i nové očkování pro lidi, kteří ještě nejsou očkovaní tak, abychom byli připraveni, pokud by následující měsíce byly náročné,“ doplnila.
Ředitelka EMA Cookeová připomněla, že agentura souhlasila s použitím upravených covidových vakcín na území EU minulý týden. „V některých zemích už se rozvážejí tento týden,“ řekla. Také ona zdůraznila důležitost silných očkovacích kampaní na podzim a v zimě.
Šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge na setkání ministrů řekl, že druhé přeočkování doporučuje lidem nad 60 let, ideálně i nad 50 let. „Není třeba žádná panika. Chápu, že většina lidí už je z pandemie unavená, ale je třeba ochránit ty nejzranitelnější lidi,“ řekl.
Zdůraznil také důležitost očkování proti chřipce, která se v předchozích dvou letech téměř nevyskytovala, ale letos je pravděpodobný nárůst počtů případů.
Počet případů opičích neštovic se snižuje, připravenost je však nutná
Tématem neformálního jednání ministrů je prospěšnost očkování obecně i u dalších infekčních nemocí. „Připravenost je důležitá také u opičích neštovic. Ačkoli vidíme snižující se trend, nechceme přestat být připraveni na to, co by se mohlo stát,“ řekla Cookeová. K 1. září bylo podle dat Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) na evropském území zachyceno přes 18 400 případů v 29 zemích.
Celkově už komise prostřednictvím HERA nakoupila 330 tisíc dávek vakcíny. Česko by podle dřívějších informací mělo z původních 170 tisíc dávek získat asi 2800, s plošným očkováním se nepočítá.
„Je to živá vakcína, která s s ebou nese vyšší rizika reakce po očkování,“ uvedl v pořadu 90' předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek s tím, že riziko nakažení není v Česku tak vysoké. „Je ale dobře, že je k dispozici. Její efekt skutečně může zastavit případné šíření,“ uvedl.
Pomoc Ukrajině
Tématem jednání ministrů byla rovněž pomoc Ukrajině. „Shoda byla jasná, musíme spolupracovat daleko úžeji,“ podotkl v pořadu 90' ČT24 Válek. Na Ukrajinu podle něj z Česka již vyjelo deset kamionů a vypravují se další. Kromě urgentních pomůcek a léků je podle něj důležitá i pomoc psychologická a také nastavení pomoci v dlouhodobém horizontu. „Část nemocnic je rozbombardovaná. Vysoké školy jsou zničené. Jsme připraveni s online kurzy, jsme připraveni pomoci s výukou,“ uvedl a dodal, že tématem bylo také standardizování výuky medicínských oborů. „Aby mohli snázeji vstupovat do českých nemocnic. Ve chvíli, kdy se Ukrajina stane členem EU, aby byli připraveni,“ dodal.
Dalším aspektem bude podle něj nadcházející zima. „Na Ukrajině je zima daleko horší než v našem pásmu. Ti, kteří bydlí v provizorním bydlení, budou ve větší míře odcházet do Evropy, protože jejich podmínky nebudou snesitelné,“ podotkl s tím, že je potřeba připravit celoevropskou síť i pro tyto uprchlíky.
Manažer finančních a lidských zdrojů organizace Lékaři bez hranic Jan Vetešník v pořadu připomněl, že na Ukrajině jsou potřeba jak zdravotnické materiály, tak i léky na chronické nemoci. Lékaři bez hranic podle něj rozjíždějí patnáct různých projektů. Pomoc probíhá i v psychologické rovině. „Byli jsme svědky psychologických traumat, zejména na severu od Kyjeva, z první fáze války, kdy hodně území bylo okupovaných ruskou armádou,“ uvedl a dodal, že tato pomoc vyžaduje dlouhodobější přístup. „Jsme svědky kombinace humanitární a ekonomické katastrofy a dopady jsou citelné.“ Důležité podle něj je, aby se lidé o humanitu zajímali i nadále a nezapomněli.