Z diskriminace obyvatel Karlovarského kraje obvinil krajský úřad ministerstvo zdravotnictví poté, co nepovolilo kraji využít dotace z programů REACT-EU na obnovu vybavení onkologického oddělení chebské nemocnice. Podle ministerstva není možné dotace využít, když kraj nemá plnohodnotné onkologické centrum. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) uvedl, že se kraj pokusí nalézt jiné zdroje financování, vlastní zdroje by nerad použil.
Ministerstvo nepustí chebskou nemocnici k penězům na nové onkologické vybavení. Je to diskriminace, zlobí se kraj
Události v regionech: Podle ministerstva zdravotnictví nemá kraj nárok na dotaci na onkolické přístroje (zdroj: ČT24)
Chebská nemocnice nemá za obvyklých okolností k penězům z REACT-EU přístup, Karlovarský kraj proto požádal ministerstvo zdravotnictví o výjimku na nákup nových onkologických přístrojů. Především je potřeba pořídit nový lineární urychlovač, ale i další přístroje, které zastaraly.
„Péče o nemocné je zcela závislá na jediném onkologickém oddělení v nemocnici v Chebu. Na tyto věci jsem v uplynulých týdnech upozornil ministra zdravotnictví Jana Blatného a připojil jsem stanovisko ministerstva pro místní rozvoj, které potvrdilo, že podmínky čerpání peněz ještě bylo možné upravit,“ poukázal Kulhánek. Ministerstvo ale žádost o výjimku zamítlo s argumentem, že kraj nemá plnohodnotné onkologické centrum.
Radní Josef März: „Jsme jediným krajem, který komplexní centrum nemá, nicméně má pracoviště, které ošetřuje pacienty z kraje.“ (zdroj: ČT24)
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) podle hejtmana napsal, že by se kraj měl v rámci REACT-EU soustředit na rozvoj jiných oborů například navazujících na urgentní příjem, lze žádat i o podporu péče o pacienty, jejichž zdravotní stav vyžaduje doléčení v lůžkovém zdravotnickém zařízení, nebo péče o osoby s duševním onemocněním.
Kraj to nepovažuje za správné. „Jsme jediným krajem, který komplexní centrum nemá, nicméně má pracoviště, které je regionální, ošetřuje pacienty z kraje. Zařazeni bychom tam být měli, aby se zjednodušila výměna přístroje. Nemáme ambici pomoci si na úkor jiných nebo zbytečným nákupem, ale životnost toho přístroje bude končit,“ podotkl radní pro zdravotnictví Josef März (za VOK). Hejtman označil rozhodnutí za „velmi diskriminační a vůči našim občanům nefér zvlášť proto, že patříme k regionům s prvenstvím hned v několika onkologických diagnózách“.
Primář chebské onkologie Pavel Krištof upřesnil, že odhadovaná životnost lineárního urychlovače pořízeného v roce 2015 je osmiletá. „Není předpoklad, že by přístroj úderem roku 2023 přestal pracovat, narůstá ale riziko závažných závad, narůstá riziko i ekonomické náročnosti udržování v provozu a přístroj začne být zastaralý,“ upozornil.
Jisté podle něj je, že přístroj nevydrží ještě sedm až deset let, což je podle Krištofa časový horizont, kdy by mělo vzniknout moderní onkologické pracoviště se dvěma urychlovači v karlovarské nemocnici. Josef März upřesnil, že v Chebu se nepodařilo komplexní onkologické centrum vytvořit kvůli kapacitě nemocnice. Primář se ovšem domnívá, že nově pořízený lineární urychlovač by mohl být základem pro přístrojové vybavení budoucího onkologického centra.
Kulhánek uvedl, že kraj bude hledat jiný zdroj peněz na nové onkologické vybavení. Nebude to však snadné, podle radního Märze není vypsán například žádný národní dotační program, který by s nákupem pomohl. Věří však, že by možná mohly pomoci regionální operační programy Evropské unie. Podpora nákupů pro podobná pracoviště by v nich měla být. „Nicméně není to ještě v konkrétní podobě,“ poznamenal. Krajské peníze by byli politici ochotni dát jen v nejhorším případě. „Je potřeba uvědomit si, že je to přístroj v řádu stovek milionů korun,“ uvedl März.
Na chebském lineárním urychlovači zdravotníci denně ošetří až 50 pacientů, ročně jich je téměř 600. Kdyby problém se sháněním peněz na lineární urychlovač vyústil v zánik onkologické péče, museli by pacienti z Karlovarského kraje dojíždět do Prahy, Plzně, nebo Ústí nad Labem.