Možný průlom v léčbě těžce nemocných hematoonkologických pacientů, kteří se nakazili covidem-19, představili lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Od začátku roku podali 28 lidem přípravek kombinující remdesivir a rekonvalescentní plazmu. U všech se zdravotní stav výrazně zlepšil, nebo se z covidu uzdravili úplně.
Brněnským lékařům se osvědčila u onkologických pacientů s covidem kombinace remdesiviru a plazmy
Události v regionech:Léčba pacientů s onkologickým onemocněním a covidem (zdroj: ČT)
Přednosta hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer zmínil například pacienta narozeného v roce 1984, který má Crohnovu chorobu, tedy zánětlivé onemocnění střeva, a v minulosti prodělal i nádor imunitního systému. Je u něj také podezření na akutní leukémii a v půlce ledna se navíc nakazil i covidem-19.
„Měl jsem strach, když mi řekli, že jsem covid chytil. Měl jsem nechuť k jídlu. Nemohl jsem vůbec jíst, takže jsem hrozně hubl, měl jsem bolesti a slabost, že už jsem pak nemohl skoro ani chodit,“ popisuje pacient.
Lékaři mu ale podali kombinaci remdesiviru a rekonvalescentní plazmy od dárců, kteří už koronavirus prodělali, a jejich imunitní systém se tedy s nákazou již setkal. „Teď je mi dobře. Budu propuštěn domů a budu čekat na další léčbu,“ svěřil se.
Podle lékařů byl jeho stav při přijetí vážný. „Byli jsme si skutečně velmi nejistí, jak to dopadne. Ale pacient je relativně mladý, takový bojovník, entuziastický. Efekt kombinované terapie byl skutečně promptní,“ uvedl Mayer.
Stejný výsledek pozorovali lékaři i v dalších 27 případech. Zlepšení se dostavilo během pěti až sedmi dnů. Zatím jde ale o postup vhodný pro extrémně rizikové pacienty, kteří si navíc nedokážou vyrobit vlastní protilátky. „Jsou to pacienti, kteří mají nádory mízního uzlinového systému, kde obranyschopnost probíhá,“ vysvětlil Mayer.
Masarykův onkologický ústav nasadil bamlanivimab
Kromě kombinace rekonvalescentní plazmy a remdesiviru v Brně zkouší u těžce nemocných i jiný lék na podobné bázi, bamlanivimab. V Masarykově onkologickém ústavu jej v pátek podali první pacientce.
„V případě této konkrétní pacientky to pro nás byla jasná volba. Nemá zhoršenou dušnost, není hospitalizovaná. Bamlanivimab má velmi příznivé spektrum nežádoucích účinků ve srovnání s remdesivirem, takže z možných preparátů jsme jednoznačně upřednostnili tento,“ řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Bamlanivimab se podává nitrožilně nejpozději tři dny od zjištěné nákazy. Riziko hospitalizace nebo úmrtí je podle výrobce po jeho použití menší až o 70 procent.