U mladých lidí přibývá nádorů, upozorňuje Masarykův onkologický ústav

Výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých podle dat z evropsky vyspělých zemí postupně narůstá, a to přibližně o procento ročně. Z celkového počtu nových diagnostik tvoří tři až čtyři procenta. Evidují to i v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně, kde ročně léčí v průměru třináct set pacientů ve věku od 18 do 39 let, z toho téměř čtyři sta ve věku od 18 do 30 let. Rizikem u této skupiny je pozdní stanovení správné diagnózy, řekl v pondělí na tiskové konferenci ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Mezi mladými lidmi není o nádorovém onemocnění takové povědomí, stejně tak třeba praktičtí lékaři nad ním hned neuvažují. „Má to za následek prodloužené cestování pacienta systémem a zpoždění zahájení léčby, což může negativně ovlivnit kvalitu života i délku přežití. Je důležité poslouchat své tělo a nebagatelizovat možné varovné příznaky,“ upozornil Svoboda.

Nádorová onemocnění u mladých lidí jsou jiná než u dětí nebo starších dospělých. Stejně tak se liší i spektrum a závažnost nežádoucích účinků léčby. „U vyléčených mladých onkologických pacientů se častěji vyskytují některá civilizační onemocnění, je tam také riziko vzniku dalších nádorů,“ dodal.

9 minut
Výskyt rakoviny pozvolna narůstá u lidí mezi osmnácti a třiceti lety
Zdroj: ČT24

Připomněl, že mladí lidé mají tendenci nedodržovat léčebný režim. Jsou navíc ve fázi důležitých životních rozhodnutí, které se týkají práce, vzdělání nebo zakládání rodiny. „Všechny tyto aspekty ovlivňují jak léčbu, tak i přístup k těmto nemocným a jejich blízkým. Je ale důležité říct, že se prognóza pacientů významně zlepšuje. V současnosti se více než pět let od diagnózy dožívá přes osmdesát procent pacientů,“ poznamenal.

U mladých lidí převažují nádory prsu, varlete, kůže nebo mozku a míchy a jiných částí centrálního nervového systému. Zhoubný nádor varlat diagnostikují lékaři v průměru u téměř stovky mužů ročně. Nejběžnějšími příznaky je většinou zvětšení varlete, zatvrdnutí či bolest v místě. Velice zrádná je varianta asi u desetiny pacientů, kteří mají příznaky metastatického onemocnění. Trápí je bolesti zad, bolesti břicha, kašel či dušnost. „Hlavní je nepodceňovat prevenci. Samovyšetřovat by se měl každý muž po sprše nebo koupeli automaticky. Stejně tak při popsaných potížích vyrazit k doktorovi, na místě není stud,“ sdělil vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Radek Lakomý.

U mladých žen do 35 let vede statistiky nádor prsu. Zároveň je v tomto věku hlavní příčinou úmrtí. „Nespadají do celoplošného screeningu, a proto jsou často diagnostikovány v pokročilejším stadiu, kdy je nádor agresivnější. Když si ženy nádor nahmatají, tak už je větší, a to je pozdě. S ohledem na zvyšující se věk rodiček také stoupá výskyt rakoviny prsu při těhotenství,“ poznamenala onkoložka Katarína Petráková.

Vzácné nádory jsou nejvíc smrtící

Šest až osm procent všech nádorů u dětí a adolescentů tvoří sarkomy, tedy zhoubné nádory měkkých tkání a kostí. „Jsou vzácné, ročně evidujeme v průměru třicet případů u měkkých tkání a 28 u kostí a kloubních chrupavek. Nelze je preventovat a problémem je i vysoká agresivita, kdy až u čtvrtiny pacientů jsou v době diagnózy přítomny metastázy. Zároveň je klíčová časná a kvalitní diagnostika. U mladých lidí se setkáváme s tím, že nikoho včetně zdravotníků nenapadne, že by mohlo jít právě o toto onemocnění,“ sdělila Dagmar Adámková, která se léčbou sarkomů zabývá od roku 1997.

Důležitou součástí léčby je psychologická podpora. „Mladí pacienti jsou osobnostně ještě velmi křehcí, prožívají bouřlivé emoční stavy. Z pohledu vývojové psychologie tato fáze nese jako hlavní úkol žít se vším, co k tomu patří. Je to období plné energie, dynamiky, hledání nových zážitků. Proto je tedy pro mladého člověka velmi těžké adaptovat se na fakt život ohrožujícího onemocnění,“ doplnila vedoucí Úseku klinické psychologie MOÚ Radka Alexandrová. MOÚ nabízí pomoc nejen jim, ale také rodině pacientů, kterou onemocnění u této věkové skupiny výrazně ovlivňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...