Herpes proti rakovině. Vědci využili virus oparu na léčbu nádoru mozku

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Rakovina mozku je jedním z nejobávanějších onemocnění. Patří mezi ty nejhůře léčitelné nádory, řada typů se nesmírně rychle šíří a bývá nesmírně agresivní. A protože se vyskytuje tak blízko u místa, kde leží lidské vzpomínky, chování i osobnost, často ničí nejen nemocného, ale má drtivý dopad i na jeho blízké. 

Agresivní léčba sice může zničit nádor, ale poškozuje i jeho okolí, tedy samotný mozek, slabší léčba má zase mnohdy problém pronikat takzvanou hematoencefalickou bariérou, která mozek chrání. Například u glioblastomů se průměrná délka přežití pohybuje kolem osmi měsíců. Proto se už řadu let experimentuje s přesnými a dokonale cílenými léky, které by měly umět vyhledat a zničit jen buňky rakovinotvorné a všechny ostatní ignorovat.

A přesně to dělá experimentální genová terapie, která úspěšně prošla první fází klinické studie na lidech. Využívá geneticky upravený herpes virus, jenž v mozku vyvolává imunitní reakci schopnou napadat a cíleně likvidovat nádory. 

Virus herpes simplex je dobře známý – způsobuje běžné opary. Když ho ale vědci geneticky změnili, dokázal zatím nemožné: pomoci imunitnímu systému v boji s glioblastomem. Svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature

Boj o mozek

Vědci a lékaři vyzkoušeli přípravek na jednačtyřiceti lidech, kteří trpěli nádory mozku a míchy. Přitom u dvaatřiceti z nich se tato nemoc vrátila po předchozí léčbě – to znamená, že proti ní měli nějaké protilátky. Geneticky upravený herpes virus s názvem CAN-3110 většinou pacienti snášeli dobře, až na dva, u nichž došlo k záchvatům.

Po podání léku došlo k vybuzení vlastní imunity nemocného, která dokázala lépe bojovat s nádorovými buňkami. Průměrně se délka přežití zvýšila u léčených z osmi na čtrnáct měsíců. Právě to, že přípravek vlastně do těla nevnáší zvenku žádné agresivní chemikálie, ale jen skrze herpes virus mobilizuje, posiluje a zpřesňuje přirozenou obranu mozku, je podle autorů největším trumfem jejich přístupu.

Přípravek zatím není možné nasadit do klinické léčby, ale výsledky jsou natolik slibné, že vědci dostali další granty, díky nimž mohou v jeho vývoji pokračovat. V této další fázi by měli hlavně přijít na to, jaké množství přípravku je nejlepší – to by mělo jednak ještě více zmenšit vedlejší účinky, ale zejména posílit působení, což by mohlo vést k dalšímu prodloužení života nemocných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...