Herpes proti rakovině. Vědci využili virus oparu na léčbu nádoru mozku

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Rakovina mozku je jedním z nejobávanějších onemocnění. Patří mezi ty nejhůře léčitelné nádory, řada typů se nesmírně rychle šíří a bývá nesmírně agresivní. A protože se vyskytuje tak blízko u místa, kde leží lidské vzpomínky, chování i osobnost, často ničí nejen nemocného, ale má drtivý dopad i na jeho blízké. 

Agresivní léčba sice může zničit nádor, ale poškozuje i jeho okolí, tedy samotný mozek, slabší léčba má zase mnohdy problém pronikat takzvanou hematoencefalickou bariérou, která mozek chrání. Například u glioblastomů se průměrná délka přežití pohybuje kolem osmi měsíců. Proto se už řadu let experimentuje s přesnými a dokonale cílenými léky, které by měly umět vyhledat a zničit jen buňky rakovinotvorné a všechny ostatní ignorovat.

A přesně to dělá experimentální genová terapie, která úspěšně prošla první fází klinické studie na lidech. Využívá geneticky upravený herpes virus, jenž v mozku vyvolává imunitní reakci schopnou napadat a cíleně likvidovat nádory. 

Virus herpes simplex je dobře známý – způsobuje běžné opary. Když ho ale vědci geneticky změnili, dokázal zatím nemožné: pomoci imunitnímu systému v boji s glioblastomem. Svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature

Boj o mozek

Vědci a lékaři vyzkoušeli přípravek na jednačtyřiceti lidech, kteří trpěli nádory mozku a míchy. Přitom u dvaatřiceti z nich se tato nemoc vrátila po předchozí léčbě – to znamená, že proti ní měli nějaké protilátky. Geneticky upravený herpes virus s názvem CAN-3110 většinou pacienti snášeli dobře, až na dva, u nichž došlo k záchvatům.

Po podání léku došlo k vybuzení vlastní imunity nemocného, která dokázala lépe bojovat s nádorovými buňkami. Průměrně se délka přežití zvýšila u léčených z osmi na čtrnáct měsíců. Právě to, že přípravek vlastně do těla nevnáší zvenku žádné agresivní chemikálie, ale jen skrze herpes virus mobilizuje, posiluje a zpřesňuje přirozenou obranu mozku, je podle autorů největším trumfem jejich přístupu.

Přípravek zatím není možné nasadit do klinické léčby, ale výsledky jsou natolik slibné, že vědci dostali další granty, díky nimž mohou v jeho vývoji pokračovat. V této další fázi by měli hlavně přijít na to, jaké množství přípravku je nejlepší – to by mělo jednak ještě více zmenšit vedlejší účinky, ale zejména posílit působení, což by mohlo vést k dalšímu prodloužení života nemocných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...