Herpes proti rakovině. Vědci využili virus oparu na léčbu nádoru mozku

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Rakovina mozku je jedním z nejobávanějších onemocnění. Patří mezi ty nejhůře léčitelné nádory, řada typů se nesmírně rychle šíří a bývá nesmírně agresivní. A protože se vyskytuje tak blízko u místa, kde leží lidské vzpomínky, chování i osobnost, často ničí nejen nemocného, ale má drtivý dopad i na jeho blízké. 

Agresivní léčba sice může zničit nádor, ale poškozuje i jeho okolí, tedy samotný mozek, slabší léčba má zase mnohdy problém pronikat takzvanou hematoencefalickou bariérou, která mozek chrání. Například u glioblastomů se průměrná délka přežití pohybuje kolem osmi měsíců. Proto se už řadu let experimentuje s přesnými a dokonale cílenými léky, které by měly umět vyhledat a zničit jen buňky rakovinotvorné a všechny ostatní ignorovat.

A přesně to dělá experimentální genová terapie, která úspěšně prošla první fází klinické studie na lidech. Využívá geneticky upravený herpes virus, jenž v mozku vyvolává imunitní reakci schopnou napadat a cíleně likvidovat nádory. 

Virus herpes simplex je dobře známý – způsobuje běžné opary. Když ho ale vědci geneticky změnili, dokázal zatím nemožné: pomoci imunitnímu systému v boji s glioblastomem. Svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature

Boj o mozek

Vědci a lékaři vyzkoušeli přípravek na jednačtyřiceti lidech, kteří trpěli nádory mozku a míchy. Přitom u dvaatřiceti z nich se tato nemoc vrátila po předchozí léčbě – to znamená, že proti ní měli nějaké protilátky. Geneticky upravený herpes virus s názvem CAN-3110 většinou pacienti snášeli dobře, až na dva, u nichž došlo k záchvatům.

Po podání léku došlo k vybuzení vlastní imunity nemocného, která dokázala lépe bojovat s nádorovými buňkami. Průměrně se délka přežití zvýšila u léčených z osmi na čtrnáct měsíců. Právě to, že přípravek vlastně do těla nevnáší zvenku žádné agresivní chemikálie, ale jen skrze herpes virus mobilizuje, posiluje a zpřesňuje přirozenou obranu mozku, je podle autorů největším trumfem jejich přístupu.

Přípravek zatím není možné nasadit do klinické léčby, ale výsledky jsou natolik slibné, že vědci dostali další granty, díky nimž mohou v jeho vývoji pokračovat. V této další fázi by měli hlavně přijít na to, jaké množství přípravku je nejlepší – to by mělo jednak ještě více zmenšit vedlejší účinky, ale zejména posílit působení, což by mohlo vést k dalšímu prodloužení života nemocných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...