V tuzemsku se ve zdravotnictví čím dál častěji prosazují moderní technologie, jako jsou roboti a umělá inteligence. Pomáhají v současnosti například v diagnostice rakoviny. Lékaři je využívají hlavně tehdy, když nádory rostou na špatně dostupných místech.
V boji s rakovinou se prosazují moderní technologie. Pomáhají roboti i umělá inteligence
Události: Umělá inteligence v diagnostice rakoviny (zdroj: ČT24)
Umělou inteligenci zaměstnává například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Lékaři ji zde využívají – zatím na zkoušku – při biopsii, metodě odběru a následného vyšetření konkrétní tkáně. Používá se například při diagnostice rakoviny plic, kdy dokáže připravit virtuální plán výkonu. Při hledání cesty průduškami k lézi využívá data z rentgenu, který přímo na sále poskytuje mechanické rameno.
„Z patologické léze, která měřila zhruba osm milimetrů, máme vzorek, který má zhruba stejnou velikost, takže tam je velká šance, že patolog se k tomu bude schopný vyjádřit,“ uvedl po jednom takovém zákroku přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Jiří Votruba. Běžně bývá každý druhý vzorek neprůkazný. Tady úspěšnost zvýšili zatím na osmdesát procent.
Na rakovinu plic se přitom nejčastěji přijde až v momentě, kdy nelze operovat. Při diagnóze v prvním stadiu v současnosti přežívá po dobu dalších pěti let šedesát procent lidí. U rakoviny prostaty je to dokonce sto procent.
Pětileté přežití rakoviny plic podle stadií
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně zase provádí biopsii pacientů, kteří mají ložisko na špatně dostupném místě, robot. „Dokážeme tak celkem přesně trefit i třeba tří, čtyřmilimetrové útvary,“ řekl primář oddělení radiologie Jan Křístek.
„Včasná detekce i přednádorových stavů může zamezit vůbec vzniku nádorů tlustého střeva, tedy je to obrovský progres a myslím si, že je naprosto zásadní tyto typy programů jednoznačně podporovat,“ uvedl předseda České onkologické společnosti Igor Kiss.
Onkologické koordinátorky
Pomoc v boji s rakovinou představují i specializované asistentky, které působí v řadě českých nemocnic. Ty onkologické pacienty chorobou provázejí. Vysvětlují, jaká léčba je čeká, pomáhají s objednáváním na zákroky či poskytují psychologickou oporu.
Ve Fakultní nemocnici Bulovka mají čtyři takové koordinátorky. „Na začátku se snažím, aby to pacientky zpracovaly, a uklidnit je. Říct jim, že to není konec světa. Vysvětluju, jak to půjde u chemoterapie, jak probíhá začáteční staging, vyšetření, kam mají dojít. To samé s objednáváním pacientek. Pokud se chtějí přeobjednat nebo objednat nebo mají jakýkoliv dotaz, můžou mi zavolat a všechno řešíme,“ vysvětlila svou práci onkologická koordinátorka Bernadeta Květová, která pomáhá ženám s diagnózou rakoviny prsu.
Další službu pro onkologicky nemocné pacienty poskytuje například Fakultní nemocnice v Motole. Už několik let tady napříč odděleními fungují takzvané stomické sestry, které vysvětlují záležitosti ohledně stomie, tedy vývodu střeva na povrch těla.
„Pacienta nejčastěji zajímá, jak vlastně stomická pomůcka vypadá, kde ji bude mít na břiše, co to vlastně přinese do jeho života. Náplní práce stomické sestry je provést pacienta celou tou hospitalizací. Dovést ho do toho nového života, změněného života, protože stomie, střevní vývod, je pro pacienta určitě velká životní změna,“ uvedla stomická sestra Kateřina Drlíková.
Šance na záchranu onkologického pacienta roste s tím, čím dřív projde důkladným vyšetřením. Kromě zlepšující se léčby zvyšuje šanci na přežití také prevence. Po chorobách srdce jsou v České republice onkologická onemocnění druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně jim podlehne téměř třicet tisíc lidí, nejčastěji v důsledku zhoubného bujení v plicích.