Lék proti rakovině plic má skvělé výsledky, oznámili američtí lékaři. Zachránil 51 procent pacientů

Američtí lékaři představili na velké konferenci v Chicagu výsledky nového léku proti rakovině plic. Účinná látka osimertinib snížila riziko úmrtí pacientů, kterým lékaři chirurgicky nádor odstranili, o 51 procent.

Podle údajů z klinických studií, které byly zveřejněny v Chicagu na největší výroční konferenci odborníků na rakovinu, se ukázalo, že denní užívání pilulky snižuje riziko úmrtí na určitý typ rakoviny plic na polovinu. Lék se prodává pod názvem Tagrisso a klinická studie, kterou vědci provedli, ukazuje, že její účinek proti bujení je dramatický.

Rakovina plic stále zabíjí

Rakovina plic patří mezi ta nejhorší nádorová onemocnění. Ročně jí po celém světě podlehne asi 1,8 milionu lidí, jde o vůbec nejvíc smrtící formu onkologického onemocnění. V České republice je dlouhodobě příčinou úmrtí asi pěti tisíc lidí ročně.

Nová léčba neumí ničit ani zdaleka všechny formy rakoviny plic. Soustředí se ale na tu nejčastější, kterou je takzvaný nemalobuněčný karcinom, jenž vykazuje určitý typ mutace. Tyto mutace postihují deset až 25 procent pacientů s rakovinou plic ve Spojených státech a Evropě a 30 až 40 procent v Asii.

V klinické studii, která lék zkoumala, bylo asi 680 osob, u nichž se povedlo nemoc diagnostikovat v časném stadiu. Vědci výzkum provedli ve více než dvaceti zemích. Nejdřív lékaři při operaci nádor odstranili, pak polovina pacientů dostala nový lék a druhá placebo.

Výsledky byly podle autorů ohromné. Užívání léku podávaného v tabletách vedlo u léčených pacientů ke snížení rizika úmrtí o 51 procent ve srovnání s těmi, kteří dostávali placebo. A podobně dobré byly i výsledky při dlouhodobém sledování operovaných: po pěti letech žilo 88 procent pacientů, kteří užívali léčbu, ve srovnání se 78 procenty pacientů, kteří užívali placebo.

Komentáře expertů jsou nadšené

Tyto výsledky jsou „působivé“, uvedl Roy Herbst z Yaleovy univerzity, který je v Chicagu prezentoval. Lék pomáhá „zabránit šíření rakoviny do mozku, jater a kostí“, dodal na tiskové konferenci. Právě to bývá nejčastějším problémem. Rakovinová tkáň se z plic snadno šíří dál do těla a až doposud tomu bylo obtížné zabránit.

„Je to značně dramatické a pozoruhodné zlepšení,“ řekl Dave Fredrickson, výkonný viceprezident pro onkologii společnosti AstraZeneca v rozhovoru pro tiskovou agenturu Reuters. Právě jeho společnost je autorem léčivé látky.

„Je pro mě těžké vyjádřit, jak důležitý tento objev je,“ doplnil nadšené reakce Nathan Pennell z Cleveland Clinic Foundation. „Vstupujeme do éry personalizované léčby pro pacienty v raném stadiu onemocnění,“ dodal Pennell, který se na studii nepodílel.  

Osimertinib je už povolený v desítkách zemí pro různé indikace a podle tiskové zprávy společnosti AstraZeneca byl již podán přibližně 700 tisícům lidí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.