Vědci objevili bakterie spojené s rakovinou prostaty. Mohla by to být revoluce v léčbě, věří

Vědci objevili bakterie spojené s agresivní rakovinou prostaty. Přestože zatím nejsou schopní říct, jestli jsou bakterie příčinou vzniku této nemoci, věří, že už tento objev by mohl přinést potenciální revoluci v prevenci i léčbě tohoto smrtelného onemocnění.

Studie, kterou provedli lékaři z Východoanglické univerzity, analyzovala vzorky moči a tkáně prostaty asi šesti stovek mužů – někteří rakovinou trpěli, jiní ne. Díky detailní genetické analýze v nich našli pět druhů bakterií, které byly spojené s rychlým rozvojem nemoci.

Studie neprokázala, že tyto bakterie jsou příčinou vzniku nebo zhoršení rakoviny prostaty, ale pokud se jejich role potvrdí, mohou vědci vyvinout testy k identifikaci nejvíce ohrožených mužů a případně najít antibiotika, která zabrání tomu, aby si rakovina každoročně vyžádala tisíce životů. „Jedná se o skvělý objev, který má potenciál doopravdy revolučně změnit léčbu,“ uvedla Hayley Luxtonová z organizace Prostate Cancer UK, která výzkum spolufinancovala.

Vědci v časopise European Urology Oncology popsali, jak jejich genetické analýzy probíhaly. Byly natolik detailní, že se díky nim podařilo odhalit dokonce tři druhy bakterií, jež byly doposud pro vědu neznámé. Muži, kteří měli jeden nebo více těchto druhů mikroorganismů v moči, prostatě nebo nádorové tkáni, měli 2,6krát vyšší pravděpodobnost, že jejich rakovina v raném stadiu přejde do pokročilého onemocnění, než muži, kteří je neměli.

Autoři studie připouštějí i možnost, že se bakterie na vzniku onemocnění nepodílejí. Například muži s agresivnější rakovinou prostaty mohou mít nedostatky v imunitním systému, které umožňují rozvoj určitých bakterií. Vědci však mají silné podezření, že se na tom mikrobi podílejí, stejně jako infekce Helicobacter pylori zvyšuje riziko rakoviny žaludku.

„Kdybyste s jistotou věděli, že určitý druh bakterií způsobuje rakovinu prostaty, mohli byste vymyslet antibiotikum, které by ji prostě odstranilo, a to by zabránilo zhoršování nemoci,“ uvedli vědci. Současně ale upozornili, že v reálném světě by to samozřejmě nebylo zdaleka tak jednoduché jako v laboratoři. „Existuje spousta komplikací. Antibiotika se do prostaty dost špatně dostávají a navíc by se musela najít antibiotika, která zabijejí jenom některé druhy bakterií,“ popsali. V opačném případě by mohla léčba napáchat více škody než užitku – lidské tělo žije s mnoha bakteriemi v symbióze a využívá je.

Rakovina prostaty

Rakovina prostaty je nejčastějším onkologickým onemocnění mužů v České republice. Každý rok s ní onemocní téměř osm tisíc mužů a výskyt u nás neustále roste. Incidence karcinomu prostaty stoupá s věkem, před čtyřicátým rokem se téměř nevyskytuje, naopak mezi 65 a 75 rokem života je výskyt nejvyšší.

U některých druhů rakoviny už je prokázané, že jejich příčinou jsou mikroorganismy – například u rakoviny děložního čípku to dokonce už vedlo ke vzniku očkování, které velmi úspěšně vzniku této nemoci předchází. U prostaty ale věda nic podobného zatím nepozorovala, proto je výsledek nové studie překvapením. 

„Pokud se týmu podaří prokázat, že tyto nově identifikované bakterie mohou agresivní rakovinu prostaty nejen předvídat, ale i skutečně způsobit, možná budeme poprvé schopni vzniku rakoviny prostaty skutečně zabránit. To by byl obrovský průlom, který by mohl zachránit tisíce životů ročně,“ dodávají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 17 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 19 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...