Chronické záněty přispívají k rozvoji rakoviny, popsal český vědecký tým

Vědci už dlouho předpokládají, že chronické záněty nějakým způsobem přispívají ke vzniku nebo rozvoji rakoviny. Teď to potvrdili čeští experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR; zánět podle jejich nové studie působí jako hnací síla vzniku tohoto onemocnění.

Chronický zánět je typický znak mnoha onemocnění, včetně cukrovky, kardiovaskulárních poruch a revmatoidní artritidy. Přestože jím trpí velké procento populace, zatím nebylo moc jasné, jak konkrétně ovlivňuje vývoj onemocnění. Zánět je totiž proces, který může mít na lidské tělo škodlivý, ale i příznivý vliv.

„Teprve nedávno se zkoumal vliv chronického zánětu na vznik rakoviny. Hlavní otázka byla, jestli je zánět důsledkem, nebo jednou z příčin rozvoje tohoto onemocnění,“ vysvětluje Meritxell Alberich Jorda, vědkyně z hematoonkologického oddělení Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Experti teď na myších modelech potvrdili, že chronický zánět hraje při vzniku rakoviny klíčovou roli. Výsledky týmu této vědkyně totiž ukazují, že v kombinaci s dalšími genetickými změnami zánět urychluje rozvoj rakoviny. Výzkum trval přibližně čtyři roky, výsledky vyšly v odborném časopise Experimental Hematology.

Vědci jsou z výsledků nadšení, otevírá totiž dveře pro další studie, které by mohly už přesně popsat, jak záněty rakovinu ovlivňují. Teď chtějí určit molekulární mechanismus, který je příčinou negativního vlivu chronických zánětů. „V budoucích projektech musíme určit molekulární mechanismus, který stojí za negativním vlivem chronického zánětu na rozvoj rakoviny, a to zejména leukémie,“ dodává Monika Burocziová, badatelka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, která výzkum vedla.

Tyto objevy jsou zatím v začátcích, ale v budoucnu by mohly otevřít prostor pro zkoumání dalších léčebných strategií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 19 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 22 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 23 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Načítání...