Čeští vědci objevili mutaci, která se podílí na vzniku leukémie

Lidský organismus je vybavený řadou systémů, které brání poškození genů. Jenže někdy se stane, že se v obraně vyskytne díra – a využije toho například rakovina. Čeští vědci nyní popsali, jak jeden z podobných nedostatků v obraně organismu vzniká i jak by se dal případně opravit.

Na lidské tělo útočí každou sekundu obrovské množství pro ně nepřátelských sil. Viry, bakterie, plísně, záření, znečištění… To všechno může vést i k poškození buněk – a tělo se tomu samozřejmě brání. Za stovky milionů let evoluce si savčí těla vyvinula účinné mechanismy, jak své základní stavební kameny ochránit.

Jedním z hlavních „strážců“ lidského genomu je protein p53, který umí ničit buňky s poškozenou DNA. Pokud by totiž existovaly, mohla by se vadná DNA množit a chyba by se v těle dál šířila. Právě v nádorových buňkách ale bývá funkce p53 často poškozena, a tudíž se mohou nekontrolovatelně dělit.

Díky úzké spolupráci Oddělení biologie nádorové buňky a Oddělení hematoonkologie Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo nalézt nové mutace v genu PPM1D, které přirozenou funkci proteinu p53 potlačují.

„Je to výborný příklad, jak spojení sil a odborných znalostí dvou laboratoří může pomoci v porozumění mechanismů, které jsou příčinou vzniku rakoviny, a umožnit nám přemýšlet o nových a účinných způsobech léčby,“ říká vědkyně Meritxell Alberich Jordà, vedoucí Oddělení hematoonkologie Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Mutace můžou mít i zdraví lidé

Problémové mutace PPM1D se mohou vyskytovat v malém procentu buněk i u zdravých lidí a za normálních okolností nezpůsobují žádné potíže.

Problém ale může nastat, pokud se zmutovaná forma PPM1D objeví například v kmenové buňce kostní dřeně, která je zodpovědná za tvorbu krve. Pokud je člověk nesoucí takovouto mutaci opakovaně vystaven vysokým dávkám rentgenového záření nebo některým formám chemoterapie, které poškozují DNA, pokračují postižené kmenové buňky v dělení a rozvine se leukémie.

„Na našem pracovišti jsme ověřili význam PPM1D pro rozvoj leukémie na myších modelech, ale zcela stejné mutace byly nalezeny i u pacientů trpících některými speciálními typy leukémie,“ vysvětluje Libor Macůrek, vedoucí Oddělení biologie nádorové buňky Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Výzkum na myších dále prokázal, že funkci p53 proteinu lze v těchto nádorových buňkách obnovit pomocí cílené léčby. „V dalším výzkumu se proto zaměříme na možnost využití proteinu PPM1D jako vhodného terapeutického cíle jak v leukémiích, tak i v dalších typech rakoviny,“ dodává Macůrek. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Leukemia.