Budoucí rektor Adam čelí podezření z úprav obrazových dat u článků

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Mendelova univerzita v dnešním prohlášení uvedla, že Nerudová kauzu předloží etické komisi složené z interních i externích odborníků, kteří články objektivně posoudí. Nerudová kvůli nominaci odborníků komunikuje s vedením institutu CEITEC-VUT, kde Adam stojí v čele výzkumné skupiny. Publikace vzešly podle prohlášení Mendelovy univerzity právě z této skupiny spadající pod Středoevropský technologický institut –⁠ Vysoké učení technické.

Vojtěch Adam by se měl do čela Mendelovy univerzity postavit příští rok v únoru. Zvolil jej v pondělí akademický senát, kde získal výraznou podporu. Adam je vzděláním chemik, jeho výzkum směřuje k vývoji léčiv nádorových onemocnění. V 39 letech patří k uznávaným vědcům, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

Na nesrovnalosti v článcích upozornili na internetu a sociálních sítích další výzkumníci z Česka i zahraničí. Některé obrázky z experimentů se jeden druhému nápadně podobají, jen jsou různě otočené či mírně upravené, napsal Deník N.

„Může se stát, že někdo obrázek omylem překopíruje. V těchto případech je ale výřez obrázku navíc otočený o 90 stupňů a v jednom případě má ještě změněné proporce. Snímek z jednoho zorného pole v mikroskopu se tak objevuje u výsledku dvou měření. Na obrázcích z gelů je zjevná manipulace s pixely. To vše ukazuje na úmysl, a to je velký problém,“ řekl Deníku N Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

„Já ani mí spolupracovníci jsme záměrně žádná data nefalšovali. Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem,“ reagoval Adam.

Během pátku už na tuto situaci zareagoval i institut CEITEC, který v prohlášení uvedl: „Konsorcium CEITEC má hlavní cíl – podporu vědecké excellence a tvorbu vědeckých výstupů, které posouvají českou vědu blíže k mezinárodní úrovni. Proto se znepokojením sledujeme, že v některých publikacích Vojtěcha Adama, vedoucího výzkumné skupiny na CEITEC VUT, bylo poukázáno na určité nesrovnalosti zpochybňující jejich vědeckou integritu. Vojtěch Adam byl požádán o vysvětlení identifikovaných nejasností v publikovaných datech v rámci standardních interních postupů Vysokého učení technického v Brně a Mendelovy Univerzity v Brně, ke kterým je jeho výzkumná skupina přidružena. Ředitel konsorcia CEITEC bude spolupracovat s těmito partnerskými institucemi a využije svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k objektivnímu posouzení závažnosti zjištěných skutečností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 17 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 19 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 20 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...