Budoucí rektor Adam čelí podezření z úprav obrazových dat u článků

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Mendelova univerzita v dnešním prohlášení uvedla, že Nerudová kauzu předloží etické komisi složené z interních i externích odborníků, kteří články objektivně posoudí. Nerudová kvůli nominaci odborníků komunikuje s vedením institutu CEITEC-VUT, kde Adam stojí v čele výzkumné skupiny. Publikace vzešly podle prohlášení Mendelovy univerzity právě z této skupiny spadající pod Středoevropský technologický institut –⁠ Vysoké učení technické.

Vojtěch Adam by se měl do čela Mendelovy univerzity postavit příští rok v únoru. Zvolil jej v pondělí akademický senát, kde získal výraznou podporu. Adam je vzděláním chemik, jeho výzkum směřuje k vývoji léčiv nádorových onemocnění. V 39 letech patří k uznávaným vědcům, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

Na nesrovnalosti v článcích upozornili na internetu a sociálních sítích další výzkumníci z Česka i zahraničí. Některé obrázky z experimentů se jeden druhému nápadně podobají, jen jsou různě otočené či mírně upravené, napsal Deník N.

„Může se stát, že někdo obrázek omylem překopíruje. V těchto případech je ale výřez obrázku navíc otočený o 90 stupňů a v jednom případě má ještě změněné proporce. Snímek z jednoho zorného pole v mikroskopu se tak objevuje u výsledku dvou měření. Na obrázcích z gelů je zjevná manipulace s pixely. To vše ukazuje na úmysl, a to je velký problém,“ řekl Deníku N Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

„Já ani mí spolupracovníci jsme záměrně žádná data nefalšovali. Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem,“ reagoval Adam.

Během pátku už na tuto situaci zareagoval i institut CEITEC, který v prohlášení uvedl: „Konsorcium CEITEC má hlavní cíl – podporu vědecké excellence a tvorbu vědeckých výstupů, které posouvají českou vědu blíže k mezinárodní úrovni. Proto se znepokojením sledujeme, že v některých publikacích Vojtěcha Adama, vedoucího výzkumné skupiny na CEITEC VUT, bylo poukázáno na určité nesrovnalosti zpochybňující jejich vědeckou integritu. Vojtěch Adam byl požádán o vysvětlení identifikovaných nejasností v publikovaných datech v rámci standardních interních postupů Vysokého učení technického v Brně a Mendelovy Univerzity v Brně, ke kterým je jeho výzkumná skupina přidružena. Ředitel konsorcia CEITEC bude spolupracovat s těmito partnerskými institucemi a využije svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k objektivnímu posouzení závažnosti zjištěných skutečností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...