Budoucí rektor Adam čelí podezření z úprav obrazových dat u článků

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Mendelova univerzita v dnešním prohlášení uvedla, že Nerudová kauzu předloží etické komisi složené z interních i externích odborníků, kteří články objektivně posoudí. Nerudová kvůli nominaci odborníků komunikuje s vedením institutu CEITEC-VUT, kde Adam stojí v čele výzkumné skupiny. Publikace vzešly podle prohlášení Mendelovy univerzity právě z této skupiny spadající pod Středoevropský technologický institut –⁠ Vysoké učení technické.

Vojtěch Adam by se měl do čela Mendelovy univerzity postavit příští rok v únoru. Zvolil jej v pondělí akademický senát, kde získal výraznou podporu. Adam je vzděláním chemik, jeho výzkum směřuje k vývoji léčiv nádorových onemocnění. V 39 letech patří k uznávaným vědcům, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

Na nesrovnalosti v článcích upozornili na internetu a sociálních sítích další výzkumníci z Česka i zahraničí. Některé obrázky z experimentů se jeden druhému nápadně podobají, jen jsou různě otočené či mírně upravené, napsal Deník N.

„Může se stát, že někdo obrázek omylem překopíruje. V těchto případech je ale výřez obrázku navíc otočený o 90 stupňů a v jednom případě má ještě změněné proporce. Snímek z jednoho zorného pole v mikroskopu se tak objevuje u výsledku dvou měření. Na obrázcích z gelů je zjevná manipulace s pixely. To vše ukazuje na úmysl, a to je velký problém,“ řekl Deníku N Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

„Já ani mí spolupracovníci jsme záměrně žádná data nefalšovali. Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem,“ reagoval Adam.

Během pátku už na tuto situaci zareagoval i institut CEITEC, který v prohlášení uvedl: „Konsorcium CEITEC má hlavní cíl – podporu vědecké excellence a tvorbu vědeckých výstupů, které posouvají českou vědu blíže k mezinárodní úrovni. Proto se znepokojením sledujeme, že v některých publikacích Vojtěcha Adama, vedoucího výzkumné skupiny na CEITEC VUT, bylo poukázáno na určité nesrovnalosti zpochybňující jejich vědeckou integritu. Vojtěch Adam byl požádán o vysvětlení identifikovaných nejasností v publikovaných datech v rámci standardních interních postupů Vysokého učení technického v Brně a Mendelovy Univerzity v Brně, ke kterým je jeho výzkumná skupina přidružena. Ředitel konsorcia CEITEC bude spolupracovat s těmito partnerskými institucemi a využije svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k objektivnímu posouzení závažnosti zjištěných skutečností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 6 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 8 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 10 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.