Budoucí rektor Adam čelí podezření z úprav obrazových dat u článků

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Mendelova univerzita v dnešním prohlášení uvedla, že Nerudová kauzu předloží etické komisi složené z interních i externích odborníků, kteří články objektivně posoudí. Nerudová kvůli nominaci odborníků komunikuje s vedením institutu CEITEC-VUT, kde Adam stojí v čele výzkumné skupiny. Publikace vzešly podle prohlášení Mendelovy univerzity právě z této skupiny spadající pod Středoevropský technologický institut –⁠ Vysoké učení technické.

Vojtěch Adam by se měl do čela Mendelovy univerzity postavit příští rok v únoru. Zvolil jej v pondělí akademický senát, kde získal výraznou podporu. Adam je vzděláním chemik, jeho výzkum směřuje k vývoji léčiv nádorových onemocnění. V 39 letech patří k uznávaným vědcům, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

Na nesrovnalosti v článcích upozornili na internetu a sociálních sítích další výzkumníci z Česka i zahraničí. Některé obrázky z experimentů se jeden druhému nápadně podobají, jen jsou různě otočené či mírně upravené, napsal Deník N.

„Může se stát, že někdo obrázek omylem překopíruje. V těchto případech je ale výřez obrázku navíc otočený o 90 stupňů a v jednom případě má ještě změněné proporce. Snímek z jednoho zorného pole v mikroskopu se tak objevuje u výsledku dvou měření. Na obrázcích z gelů je zjevná manipulace s pixely. To vše ukazuje na úmysl, a to je velký problém,“ řekl Deníku N Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

„Já ani mí spolupracovníci jsme záměrně žádná data nefalšovali. Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem,“ reagoval Adam.

Během pátku už na tuto situaci zareagoval i institut CEITEC, který v prohlášení uvedl: „Konsorcium CEITEC má hlavní cíl – podporu vědecké excellence a tvorbu vědeckých výstupů, které posouvají českou vědu blíže k mezinárodní úrovni. Proto se znepokojením sledujeme, že v některých publikacích Vojtěcha Adama, vedoucího výzkumné skupiny na CEITEC VUT, bylo poukázáno na určité nesrovnalosti zpochybňující jejich vědeckou integritu. Vojtěch Adam byl požádán o vysvětlení identifikovaných nejasností v publikovaných datech v rámci standardních interních postupů Vysokého učení technického v Brně a Mendelovy Univerzity v Brně, ke kterým je jeho výzkumná skupina přidružena. Ředitel konsorcia CEITEC bude spolupracovat s těmito partnerskými institucemi a využije svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k objektivnímu posouzení závažnosti zjištěných skutečností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 11 hhodinami

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
před 15 hhodinami

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 17 hhodinami

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
před 20 hhodinami

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
před 22 hhodinami

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.