Zánětlivé onemocnění u dětí nejspíš souvisí s koronavirem, zjistili vědci

Zvýšený výskyt zánětlivého onemocnění u dětí srovnávaného se vzácnou Kawasakiho nemocí nejspíše souvisí s prodělanou infekcí koronavirem. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v britském odborném periodiku The Lancet. Lékaři dosud o spojitosti mezi zánětlivým syndromem, který byl v posledních týdnech v mnoha zemích diagnostikován stovkám dětí, a chorobou covid-19 pouze spekulovali.

Záhadnou chorobu u mladých pacientů s koronavirem zaznamenali lékaři nejen v Itálii, ale také v Británii, USA či Francii. Její průběh přirovnávají ke Kawasakiho nemoci, která způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce, či k syndromu toxického šoku. Kawasakiho nemoc se normálně vyskytuje zhruba u jednoho z 10 tisíc dětí, v poslední době se ale jí podobné zánětlivé onemocnění objevuje mnohem častěji.

Italští vědci poprvé přišli s důkazem, že důvodem častějšího výskytu může být právě koronavirová pandemie. U dětí v oblasti Bergama, které se se záněty v posledních týdnech léčily, se totiž prodělaná nákaza covidem-19 prokázala v osmi z deseti případů. Podle odborníků ale zřejmě byly nakažené i zbylé dvě děti, jen to neukázaly nedostatečně spolehlivé testy.

Nemoc je vzácná, ale přibývá jí

Míra výskytu nového onemocnění, které lékaři dočasně nazvali zkratkou PIMS-TS (Zánětlivý pediatrický multisystémový syndrom spojovaný s virem SARS-CoV-2), se v Bergamu za poslední měsíc zvýšila třicetkrát. I tak jde ale dál o vzácnou komplikaci, kterou prodělá jen zhruba jedno z tisíce nakažených dětí.

„Naše studie přináší první jasný důkaz spojitosti mezi nákazou virem SARS-CoV-2 a tímto zánětlivým stavem,“ řekl deníku The Guardian Lorenzo D'Antiga, primář dětského oddělení nemocnice v Bergamu, který se na studii podílel.

Mezi příznaky zánětlivé choroby patří vysoká horečka, nízký krevní tlak, vyrážky a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Většina nemocných na léčbu dobře reaguje, fatální komplikace jsou vzácné.

V americkém státě New York už na zánětlivé onemocnění zemřely dvě děti a jeden mladý pacient, v Londýně za podobných okolností umřel čtrnáctiletý pacient. První úmrtí na nemoc přirovnávanou ke Kawasakiho chorobě ohlásila i Francie, kde v Marseille zemřel devítiletý chlapec. Celkem ve Francii dosud napočítali 125 nemocných s tímto syndromem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 3 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 14 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 20 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 22 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.