Zánětlivé onemocnění u dětí nejspíš souvisí s koronavirem, zjistili vědci

Zvýšený výskyt zánětlivého onemocnění u dětí srovnávaného se vzácnou Kawasakiho nemocí nejspíše souvisí s prodělanou infekcí koronavirem. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v britském odborném periodiku The Lancet. Lékaři dosud o spojitosti mezi zánětlivým syndromem, který byl v posledních týdnech v mnoha zemích diagnostikován stovkám dětí, a chorobou covid-19 pouze spekulovali.

Záhadnou chorobu u mladých pacientů s koronavirem zaznamenali lékaři nejen v Itálii, ale také v Británii, USA či Francii. Její průběh přirovnávají ke Kawasakiho nemoci, která způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce, či k syndromu toxického šoku. Kawasakiho nemoc se normálně vyskytuje zhruba u jednoho z 10 tisíc dětí, v poslední době se ale jí podobné zánětlivé onemocnění objevuje mnohem častěji.

Italští vědci poprvé přišli s důkazem, že důvodem častějšího výskytu může být právě koronavirová pandemie. U dětí v oblasti Bergama, které se se záněty v posledních týdnech léčily, se totiž prodělaná nákaza covidem-19 prokázala v osmi z deseti případů. Podle odborníků ale zřejmě byly nakažené i zbylé dvě děti, jen to neukázaly nedostatečně spolehlivé testy.

Nemoc je vzácná, ale přibývá jí

Míra výskytu nového onemocnění, které lékaři dočasně nazvali zkratkou PIMS-TS (Zánětlivý pediatrický multisystémový syndrom spojovaný s virem SARS-CoV-2), se v Bergamu za poslední měsíc zvýšila třicetkrát. I tak jde ale dál o vzácnou komplikaci, kterou prodělá jen zhruba jedno z tisíce nakažených dětí.

„Naše studie přináší první jasný důkaz spojitosti mezi nákazou virem SARS-CoV-2 a tímto zánětlivým stavem,“ řekl deníku The Guardian Lorenzo D'Antiga, primář dětského oddělení nemocnice v Bergamu, který se na studii podílel.

Mezi příznaky zánětlivé choroby patří vysoká horečka, nízký krevní tlak, vyrážky a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Většina nemocných na léčbu dobře reaguje, fatální komplikace jsou vzácné.

V americkém státě New York už na zánětlivé onemocnění zemřely dvě děti a jeden mladý pacient, v Londýně za podobných okolností umřel čtrnáctiletý pacient. První úmrtí na nemoc přirovnávanou ke Kawasakiho chorobě ohlásila i Francie, kde v Marseille zemřel devítiletý chlapec. Celkem ve Francii dosud napočítali 125 nemocných s tímto syndromem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...