PIMS-TS

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

Covid-19 se v Česku nevyhýbá žádné věkové skupině, ani nejmladším. Asi čtrnáct procent všech nakažených od začátku pandemie byli děti a mladiství. Po posledním zastavení prezenční výuky u prvňáků a druháků a také v mateřských školách začala nákaza v této věkové skupině mírně polevovat. Naopak u dětí z vyšších ročníků, které jsou doma delší dobu, pozitivních případů stále přibývá.

U některých dětí se po prodělání koronavirové infekce objevuje vážná imunitní reakce. Častým příznakem je vedle teplot a zvracení srdeční selhání nebo zhoršení funkce plic a jater. Děti pak zpravidla putují na jednotky intenzivní péče a čeká je dlouhá rekonvalescence. V ostravské fakultní nemocnici dosud měli takových pacientů čtrnáct.