Do mezinárodního projektu výzkumu antibiotikové rezistence se zapojili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tým z Katedry biochemie zkoumá senzory bakterií a pracuje na vývoji rychlejší metody pro zjištění patogenů.
Čeští vědci chtějí zmást bakterie. Mohlo by to snížit hrozbu bakteriální rezistence
Podle odhadů zdravotníků je asi sedmdesát procent bakterií, které mohou způsobit infekce, odolných vůči antibiotikům, jež se při léčbě těchto infekcí běžně používají. Léčba bakteriálních infekcí pomocí antibiotik se proto stává stále složitější.
V Evropě kvůli tomu každý rok zemře zhruba 33 tisíc lidí. Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady. Řada vědeckých týmů po celém světě proto hledá cestu, jak tento problém vyřešit – a nyní je mezi nimi i skupina českých expertů.
Boj proti rezistenci
Tým pod vedením Markéty Martínkové je součástí mezinárodní skupiny, která uspěla s projektem prevence antibiotikové rezistence u zápalů plic dětských pacientů ve výzvě iniciativy JPIAMR (Joint Programming Initiative on Antimicrobial Resistance). Novou strategii boje s antibiotikovou rezistencí patogenních bakterií budou vědci vyvíjet tři roky.
Výzkumníci z Katedry biochemie dlouhodobě zkoumají takzvané senzorové proteiny bakterií. Senzory rozpoznají změnu v okolí bakterie a umožní jí přežít i v prostředí s nedostatkem kyslíku. Lidské tělo odhaluje kyslík jinak, a tak právě poznatky z výzkumu bakterií mohou otevřít cestu k potlačení bakteriální odolnosti. Pokud by se podařilo popsat, jak fungují „oči“ a „ústa“ bakterií, bylo by možné vyřadit je z provozu, tím „zmást“ a následně zničit.
Vědci pracují také na vývoji metody rozpoznání patogenů, která má být rychlejší a dostupnější než současné testování, kdy se na výsledky čeká hodiny až dny. Nový způsob by je měl přinést během několika minut.
Vize využití i u virů
Metoda LAMP (loop-mediated isothermal amplification) by rychle a přesně detekovala patogen ve zkumavce. „Mělo by to být v jedné inkubační směsi aktivované v případě potřeby, do níž přidáme pouze vzorek a pak, například díky změně barvy, uvidíme, zda je patogen přítomen. Metoda tak bude využitelná i v zemích třetího světa, kde nemají přístup k speciálním přístrojům potřebným k jiným postupům,“ řekla Martínková.
Právě rychlost by měla přispět k boji s rezistentními bakteriemi, neboť lékaři nasadí účinnou léčbu okamžitě, bez zkoušení antibiotik „naslepo“. „V dnešní koronavirové panice je také nasnadě, že metoda může být využitelná i na viry,“ doplnila Martínková. Výzkumníci nyní začínají s aplikací metody na nejčastější rezistentní bakterie.
