Spojené státy úspěšně poslaly na oběžnou dráhu tajný miniraketoplán X-37B

Americké letectvo v neděli úspěšně vypustilo do kosmu utajovaný bezpilotní raketoplán X-37B. Přístroj poslalo na oběžnou dráhu na jeho již šestou tajnou misi ve vesmíru.

Letoun, který se podobá menší verzi raketoplánů, jež s lidskou posádkou létaly do roku 2011, byl vypuštěn z Cape Canaveral na Floridě. Stráví na oběžné dráze několik měsíců a celou dobu tam bude provádět řadu experimentů, jejichž povahu americké ministerstvo obrany nijak nekomentovalo. „Blahopřeji k 6. misi znovu použitelné kosmické lodi X-37B,“ tweetoval krátce po startu ministr obrany Mark Esper.

Nosná raketa Atlas V, která raketoplán na oběžnou dráhu vynesla, vzlétla v neděli v 15:14 SELČ. Bezpilotní stroj známý také jako Orbital Test Vehicle (OTV) tam vypustí výzkumnou družici FalconSat-8, aby provedl další experimenty, naznačila smysl Barbara Barrettová z Ministerstva obrany na začátku května. 

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

„Tato mise X-37B provede více experimentů než jakákoli předchozí mise,“ uvedla Barrettová, která také vede nedávno vytvořenou novou část americké armády –⁠ kosmické jednotky Space Force.

Mezi experimenty, které by bezpilotní raketoplán měl provést, podle agentury AFP patří testování účinku kosmického záření na semena a další biologické i umělé materiály a také přeměna sluneční energie na vysokofrekvenční mikrovlnnou energii, která by mohla být přenášena na Zemi.

Záhadný stroj

Stroj vyvinutý firmou Boeing původně využívala NASA. V roce 2004 přešel pod americkou agenturu pro pokročilé vojenské projekty a o dva roky později pod letectvo. Vše, co se ho týká, má nálepku přísně tajné, a spekulace se množí.

X-37B má délku 9 metrů a rozpětí křídel 4,5 metru. Mezi technologie testované v minulosti v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany a avionika. Dále vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...