Spojené státy úspěšně poslaly na oběžnou dráhu tajný miniraketoplán X-37B

Americké letectvo v neděli úspěšně vypustilo do kosmu utajovaný bezpilotní raketoplán X-37B. Přístroj poslalo na oběžnou dráhu na jeho již šestou tajnou misi ve vesmíru.

Letoun, který se podobá menší verzi raketoplánů, jež s lidskou posádkou létaly do roku 2011, byl vypuštěn z Cape Canaveral na Floridě. Stráví na oběžné dráze několik měsíců a celou dobu tam bude provádět řadu experimentů, jejichž povahu americké ministerstvo obrany nijak nekomentovalo. „Blahopřeji k 6. misi znovu použitelné kosmické lodi X-37B,“ tweetoval krátce po startu ministr obrany Mark Esper.

Nosná raketa Atlas V, která raketoplán na oběžnou dráhu vynesla, vzlétla v neděli v 15:14 SELČ. Bezpilotní stroj známý také jako Orbital Test Vehicle (OTV) tam vypustí výzkumnou družici FalconSat-8, aby provedl další experimenty, naznačila smysl Barbara Barrettová z Ministerstva obrany na začátku května. 

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

„Tato mise X-37B provede více experimentů než jakákoli předchozí mise,“ uvedla Barrettová, která také vede nedávno vytvořenou novou část americké armády –⁠ kosmické jednotky Space Force.

Mezi experimenty, které by bezpilotní raketoplán měl provést, podle agentury AFP patří testování účinku kosmického záření na semena a další biologické i umělé materiály a také přeměna sluneční energie na vysokofrekvenční mikrovlnnou energii, která by mohla být přenášena na Zemi.

Záhadný stroj

Stroj vyvinutý firmou Boeing původně využívala NASA. V roce 2004 přešel pod americkou agenturu pro pokročilé vojenské projekty a o dva roky později pod letectvo. Vše, co se ho týká, má nálepku přísně tajné, a spekulace se množí.

X-37B má délku 9 metrů a rozpětí křídel 4,5 metru. Mezi technologie testované v minulosti v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany a avionika. Dále vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.