Čína poslala do kosmu a bezpečně navrátila na Zemi znovupoužitelný raketoplán

Před několika dny se Číně podařil velký krok k levnějším, a tedy častějším letům do vesmíru. Nenápadně vyslala na oběžnou dráhu tajně vyvíjenou kosmickou loď, která po dvou dnech bezpečně přistála zpět na Zemi.

Celý projekt je přísně tajný, Čína zveřejnila skrze své oficiální zpravodajské kanály, jako je agentura Nová Čína, jen několik informací – a žádné fotografie. Stroj odstartoval v pátek z kosmodromu Ťiou-čchuan, ze vzletové rampy LC43/91. Do vesmíru loď podobnou malému raketoplánu vynesla raketa Dlouhý pochod 2F/T. Na Zemi se vrátila v neděli.

Letoun měl testovat znovupoužitelné technologie s cílem poskytnout „technologickou podporu mírumilovnému využívání kosmického prostoru“.

Americká inspirace

Hongkongský deník South China Morning Post tvrdí, že podle jeho čínských zdrojů byl stroj značně podobný tajnému americké miniraketoplánu X-37B, který pro armádu vyvíjí společnost Boeing.

Miniraketoplán X-37B
Zdroj: ČT24/U.S. Air Force via NASA

Také tento robotický stroj má podle amerického letectva za cíl demonstrovat znovupoužitelné technologie.

Čínský start, který byl už předem anoncován jako důležitý, sledovala řada „lovců družic“ – tedy poloamatérských nadšenců, kteří sledují řadu těles na orbitě. Jeden z těch nejznámějších a současně nejúspěšnějších, Marco Langbroek, tvrdí, že čínský raketoplán mohl obíhat ve stejné rovině oběžné dráhy jako právě americký X-37B.

Americký stroj se na této dráze v současnosti pohybuje – je na své již šesté misi, která odstartovala v polovině května 2020. Tato mise X-37B provede více experimentů než jakákoli předchozí.

Mezi experimenty, které by bezpilotní raketoplán měl provést, podle agentury AFP patří testování účinku kosmického záření na semena a další biologické i umělé materiály a také přeměna sluneční energie na vysokofrekvenční mikrovlnnou energii, která by mohla být přenášena na Zemi.

Záhadný stroj

Stroj vyvinutý firmou Boeing původně využívala NASA. V roce 2004 přešel pod americkou agenturu pro pokročilé vojenské projekty a o dva roky později pod letectvo. Vše, co se ho týká, má nálepku přísně tajné, a spekulace se proto množí.

X-37B má délku devět metrů a rozpětí křídel 4,5 metru. Mezi technologie testované v minulosti v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany a avionika. Dále vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 18 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...