Kosmonaut strana 3 z 5

V pátek večer odletí z kosmodromu Ťiou-čchüan tři čínští kosmonauti, kteří budou pokračovat v budování nové čínské orbitální stanice Tchien-kung (Nebeský palác). Po osmi letech přitom bude v čínské vesmírné misi opět žena.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla v noci z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na oběžnou dráhu loď Crew Dragon se čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Agentura AP let označuje za dosud nejambicióznější skok ve vesmírné turistice.

Ruští kosmonauti objevili při kontrole ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nové trhliny. Jsou sice jen na povrchu, ale zřejmě se časem mohou šířit. Agentuře RIA Novosti to řekl generální konstruktér kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov. Prodlužovat využívání ruského segmentu stanice po roce 2025 pokládá za riskantní.

S několikatunovým nákladem, v němž je například i pizza pro posádku, zamířila v noci na středu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Raketa Antares vynesla vesmírný kamion na oběžnou dráhu z kosmodromu Wallops v americkém státě Virginia krátce před půlnocí. Připojení ke stanici je plánováno na čtvrteční dopoledne SELČ.

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu v podvečer úspěšně odstartovala raketa Proton-M s ruským modulem Nauka pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Umožní rozšíření výzkumu a poskytne další spojovací uzel pro přistávající lodě, další toaletu, kajutu pro jednoho člena posádky i robotické rameno. Na oběžnou dráhu se modul vydal se čtrnáctiletým zpožděním.

Firma Blue Origin se v úterý zařadila mezi soukromé společnosti schopné dopravovat do vesmíru astronauty. Krátce po třetí hodině odpolední odstartovala její raketa New Shepard k hranici kosmu poprvé s posádkou, jejímž členem je i majitel společnosti Jeff Bezos. Let, který  trval asi deset minut, byl významný i tím, že se ho společně účastní dosud nejstarší i nejmladší astronaut.

Dvaaosmdesátiletá průkopnice v letectví Wally Funková se za tři týdny stane nejstarším člověkem, který kdy cestoval do vesmíru. Zakladatel společnosti Blue Origin a nejbohatší muž světa Jeff Bezos si ji totiž vybral jako čestného hosta své první výpravy do vesmíru.

Astronautem Evropské kosmické agentury (ESA) se touží stát bezmála 22 600 lidí. Vyplývá to ze zprávy, kterou agentura zveřejnila po skončení lhůty pro podávání přihlášek. Počet kandidátů je zhruba 2,5krát vyšší než při posledním náboru v roce 2008 a vzrostl i počet žen, které mají o jedinečnou pozici zájem. ESA se přihlásily i přes dvě stovky Čechů.

Astronaut NASA Shane Kimbrough a astronaut ESA Thomas Pesquet v neděli podruhé za méně než týden vystoupili do volného vesmíru. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nainstalovali první z nových solárních panelů, které pomohou zlepšit zásobování komplexu energií. Pracovní směna „venku“ začala ve 13:42 SELČ a trvala téměř sedm hodin.

Kapsule společnosti SpaceX v neděli bezpečně dopravila na Zemi čtveřici astronautů, kteří strávili téměř půl roku na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) při první plnohodnotné misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností. Loď Crew Dragon Resilience po odkladech nad ránem místního času (těsně před 09:00 SELČ) přistála na hladině Mexického zálivu nedaleko pobřeží Floridy.

Ve věku devadesáti let zemřel americký „zapomenutý“ astronaut Michael Collins. Jeho rodina podle agentury Reuters sdělila, že ve středu podlehl rakovině. Astronaut byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins však musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z „procházky“ na Měsíci vrátí.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon Endeavour společnosti SpaceX. Informovala o tom americká vesmírná agentura NASA. Loď odstartovala z floridského Mysu Canaveral v pátek, na oběžnou dráhu dopravila čtveřici astronautů ze Spojených států, Japonska a Francie.

Několik artefaktů, které se zachovaly po misi Apollo 11, má dnes cenu zlata a touží po nich všechna muzea světa. Přitom existují další tuny těchto předmětů, zůstaly však na Měsíci. A právě jim jsou na stopě vědci nového oboru, vesmírné archeologie.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

V okamžiku, kdy Jurij Gagarin vyletěl před 60 lety do vesmíru, se stal celosvětovou hvězdou. Jeho 108 minut na oběžné dráze dalo Sovětskému svazu možná největší vítězství studené války, především na kulturní frontě. Kosmonautův obraz pronikl do celého světa bez ohledu na režim, který kde vládl, a například soch mu v průběhu let stále přibývá. Objevil se ale i v komiksech, hudbě a jeho jméno nese také měsíční kráter.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Dvanáctého dubna je to šedesát let od chvíle, kdy člověk poprvé obletěl Zemi. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin otevřel lidstvu úplně nové možnosti, sám za to ale zaplatil nejvyšší cenu.

Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nová éra lidstva - éra pilotovaných letů do vesmíru, kterou otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Před šedesáti lety se stal prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět modrou planetu z vesmíru.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Před šesti desítkami let se člověk vydal poprvé do vesmíru. Jurij Gagarin provedl historický let 12. dubna 1961. Československá televize tehdy čin popsala jako „největší svátek v dějinách lidstva“. Sovětský kosmonaut se dostal na titulní stránky světových deníků, do éteru rozhlasových stanic i na obrazovky televizí.

Z kosmodromu Bajkonur v pátek ráno odstartovala v ruské lodi Sojuz MS-18 trojčlenná posádka, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Cesta by měla dvěma ruským kosmonautům a americkému astronautovi trvat méně než tři a půl hodiny. Roskosmos pro tuto příležitost pokřtil vesmírnou loď jménem kosmonauta Jurije Gagarina, který jako první člověk letěl do vesmíru před 60 lety – přesně 12. dubna 1961.