Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu v podvečer úspěšně odstartovala raketa Proton-M s ruským modulem Nauka pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Umožní rozšíření výzkumu a poskytne další spojovací uzel pro přistávající lodě, další toaletu, kajutu pro jednoho člena posádky i robotické rameno. Na oběžnou dráhu se modul vydal se čtrnáctiletým zpožděním.
Do vesmíru odstartoval ruský modul Nauka. Se čtrnáctiletým zpožděním a technickými problémy
Start, který bylo možné sledovat v přímém přenosu mimo jiné na webu ruské kosmické agentury Roskosmos, se uskutečnil přesně v naplánovaný čas 16:58 SELČ. K orbitální stanici víceúčelový laboratorní modul (MLM) Nauka poletí osm dní. Podle harmonogramu se připojí ve čtvrtek 29. července odpoledne k modulu Zvezda, který tvoří spolu s částí Zarja základ ruské sekce ISS.
Místo pro přistání Nauky musí u Zvezdy uvolnit dosloužilý modul Pirs. Ten dosud funguje jako spojovací uzel pro přistávající lodě a také jako přechodová komora pro výstupy kosmonautů z ISS. Pirs se má od stanice odpojit v pátek a poté zaniknout při sestupu do zemské atmosféry. Povel k tomuto manévru ale bude vydán, teprve až se potvrdí, že všechny systémy MLM řádně fungují.
Nauka začne plnit své funkce záhy po připojení, ale její plná integrace do Mezinárodní vesmírné stanice zabere šest až osm měsíců, řekl podle agentury TASS šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. Dodal, že k tomu bude nutných deset pracovních směn kosmonautů vně ISS.
Nauka je podle webu televize Roskosmosu největší ze stávajících modulů. Je dlouhá 13 metrů a má průměr 4,11 metru. Hmotnost MLM přesahuje dvacet tun.
Modul Nauka
Tři nosné stupně Protonu-M se postupně od Nauky odpojily, jak měly. Stroj po necelých deseti minutách od startu dosáhl předběžné cílové oběžné dráhy ve výšce 196 kilometrů, kdy se od něj odpojil třetí stupeň, a vydal se za pomoci vlastních motorů na samostatnou cestu k ISS. Se stanicí se spojí po vystoupání na orbitu 420 kilometrů nad Zemí.
Problémy na oběžné dráze
Let se podle posledních informací neobešel bez problémů; první se objevily už přibližně dvě hodiny po startu. „Po vzletu se objevilo několik anomálií, z nichž nejzávažnější je (dočasné) nepřesné určení polohy ze senzorů zemského horizontu a špatná funkce pohonného systému. Zejména druhý problém může být kritický, ale tím končí volně zveřejnitelné informace,“ popsal problémy na Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Během noci se ukázalo, že většina problémů, zejména ty vážnější, je řešitelná a vedení mise je opravdu dokázalo opravit. Ve čtvrtek dopoledne proběhla prověrka motorů, které měly problémy, podle posledních zpráv fungují bez problémů.
Komplikovaný projekt
Nauka má rozšířit technické a provozní schopnosti ruského segmentu ISS. Poskytne spojovací uzel pro pilotované lodě Sojuz a nákladní Progress, umožní přečerpávat palivo z nádrží Progressů na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči.
Ruským kosmonautům také dopraví druhou toaletu a kajutu pro třetího člena posádky. Modul bude vybaven evropským robotickým ramenem ERA, které umožní manipulace na vnější straně orbitálního komplexu bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.
Na tento přírůstek ISS se čeká přes čtvrtstoletí. Jeho výroba začala v roce 1995, ale kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění, původně plánované v roce 2007, stále odkládalo. V roce 2013 se musel už hotový modul vrátit k výrobci, jímž je Chruničevovo centrum, kvůli problémům s pohonným systémem.
V dubnu 2018 Roskosmos oznámil, že MLM konečně poletí napřesrok, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin následně za datum startu označil začátek a později léto 2020. Nakonec se termín odletu posouval i během letoška.