NASA hledá dobrovolníky pro simulovaný pobyt na Marsu. V experimentu si mají pěstovat vlastní potravu

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

NASA nabízí práci pro ty, kdo by si chtěli vyzkoušet, jak se žije na Marsu. Přijímá přihlášky pro čtyři dobrovolníky, kteří budou rok žít v „Duně Alfa“. Je to stavba o rozloze 1700 metrů čtverečních vytvořená pomocí 3D tiskárny umístěná v budově Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Má dokonale simulovat podmínky, které zažijí opravdoví astronauti na jedné z prvních misích na Rudou planetu.

Placení dobrovolníci budou pracovat na simulované průzkumné misi, která počítá i s „výstupy na planetu“, komplikovanou komunikací se Zemí, ale také s omezeným množstvím potravin a zdrojů i poruchami vybavení a dalšími nečekanými situacemi, které by při reálné expedici mohly marsonauty potkat.

NASA plánuje celkem tři takové experimenty, přičemž první z nich začne na podzim příštího roku. Všechny potraviny pro mise budou připravené tak, aby se daly konzumovat mimo Zemi; některé plodiny si bude posádka pěstovat sama – nepůjde ale o brambory, které pěstoval slavný fiktivní astronaut Mark Watney v podání Matta Damona ve filmu Marťan.

Cíl: Vcítit se do prvních lidí na Marsu

„Budeme sledovat reálné situace na Marsu,“ řekla šéfka projektu Grace Douglasová. „Chceme pochopit, jak se v nich lidé chovají.“ Přihlášky se mohou podávat od pátku, podmínky na uchazeče jsou ale velmi přísné. Všichni musí mít nejméně magisterský titul v přírodovědném, technickém nebo matematickém oboru anebo zkušenosti s pilotováním.

Dalším omezením je, že projektu se mohou zúčastnit pouze američtí občané nebo osoby s trvalým pobytem v USA. Uchazečům musí být mezi 30 a 55 lety, musí být v dobrém fyzickém stavu, nesmí mít problémy se stravou a nesmí být náchylní k nevolnosti při pohybu.

NASA hledá osoby, které mají kvalifikaci blízkou astronautům, uvedl pro agenturu AP bývalý kanadský astronaut Chris Hadfield. Je to podle něj ideální postup; podobné experimenty, které už v minulosti proběhly (například ruský pokus Mars 500), podle něj nepřinesly kvalitní výsledky právě proto, že se účastníci až příliš podobali „obyčejným lidem“. 

Pro správně vybraného člověka by to mohla být úžasná příležitost, řekl Hadfield, který v roce 2013 strávil pět měsíců na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici – jeho videa z pobytu obletěla celý svět, především ta, kde hrál na kytaru a zpíval coververzi písně „Space Oddity“ od Davida Bowieho. „Jen si představte, kolik toho budete moci po návratu dohnat na Netflixu,“ řekl. „Pokud tam budou mít hudební nástroje, mohou vstoupit jako začátečníci a vyjít pak ven jako koncertní mistr,“ dodal.

2 minuty
Chris Hadfield natočil první klip ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Velmoci mají o Mars zájem

NASA začala v posledních letech misi na Mars připravovat mnohem aktivněji než v minulosti – o Rudou planetu totiž projevuje stále větší zájem i Čína. Ta letos v létě oznámila, že by ráda vyslala v nastávajících letech vlastní misi k tomuto tělesu, také s lidskou posádkou.

Pracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků. Ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít v roce 2033.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...