NASA hledá dobrovolníky pro simulovaný pobyt na Marsu. V experimentu si mají pěstovat vlastní potravu

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

NASA nabízí práci pro ty, kdo by si chtěli vyzkoušet, jak se žije na Marsu. Přijímá přihlášky pro čtyři dobrovolníky, kteří budou rok žít v „Duně Alfa“. Je to stavba o rozloze 1700 metrů čtverečních vytvořená pomocí 3D tiskárny umístěná v budově Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Má dokonale simulovat podmínky, které zažijí opravdoví astronauti na jedné z prvních misích na Rudou planetu.

Placení dobrovolníci budou pracovat na simulované průzkumné misi, která počítá i s „výstupy na planetu“, komplikovanou komunikací se Zemí, ale také s omezeným množstvím potravin a zdrojů i poruchami vybavení a dalšími nečekanými situacemi, které by při reálné expedici mohly marsonauty potkat.

NASA plánuje celkem tři takové experimenty, přičemž první z nich začne na podzim příštího roku. Všechny potraviny pro mise budou připravené tak, aby se daly konzumovat mimo Zemi; některé plodiny si bude posádka pěstovat sama – nepůjde ale o brambory, které pěstoval slavný fiktivní astronaut Mark Watney v podání Matta Damona ve filmu Marťan.

Cíl: Vcítit se do prvních lidí na Marsu

„Budeme sledovat reálné situace na Marsu,“ řekla šéfka projektu Grace Douglasová. „Chceme pochopit, jak se v nich lidé chovají.“ Přihlášky se mohou podávat od pátku, podmínky na uchazeče jsou ale velmi přísné. Všichni musí mít nejméně magisterský titul v přírodovědném, technickém nebo matematickém oboru anebo zkušenosti s pilotováním.

Dalším omezením je, že projektu se mohou zúčastnit pouze američtí občané nebo osoby s trvalým pobytem v USA. Uchazečům musí být mezi 30 a 55 lety, musí být v dobrém fyzickém stavu, nesmí mít problémy se stravou a nesmí být náchylní k nevolnosti při pohybu.

NASA hledá osoby, které mají kvalifikaci blízkou astronautům, uvedl pro agenturu AP bývalý kanadský astronaut Chris Hadfield. Je to podle něj ideální postup; podobné experimenty, které už v minulosti proběhly (například ruský pokus Mars 500), podle něj nepřinesly kvalitní výsledky právě proto, že se účastníci až příliš podobali „obyčejným lidem“. 

Pro správně vybraného člověka by to mohla být úžasná příležitost, řekl Hadfield, který v roce 2013 strávil pět měsíců na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici – jeho videa z pobytu obletěla celý svět, především ta, kde hrál na kytaru a zpíval coververzi písně „Space Oddity“ od Davida Bowieho. „Jen si představte, kolik toho budete moci po návratu dohnat na Netflixu,“ řekl. „Pokud tam budou mít hudební nástroje, mohou vstoupit jako začátečníci a vyjít pak ven jako koncertní mistr,“ dodal.

Nahrávám video

Velmoci mají o Mars zájem

NASA začala v posledních letech misi na Mars připravovat mnohem aktivněji než v minulosti – o Rudou planetu totiž projevuje stále větší zájem i Čína. Ta letos v létě oznámila, že by ráda vyslala v nastávajících letech vlastní misi k tomuto tělesu, také s lidskou posádkou.

Pracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků. Ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít v roce 2033.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 7 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 10 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 11 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 12 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 15 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...