NASA hledá dobrovolníky pro simulovaný pobyt na Marsu. V experimentu si mají pěstovat vlastní potravu

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

NASA nabízí práci pro ty, kdo by si chtěli vyzkoušet, jak se žije na Marsu. Přijímá přihlášky pro čtyři dobrovolníky, kteří budou rok žít v „Duně Alfa“. Je to stavba o rozloze 1700 metrů čtverečních vytvořená pomocí 3D tiskárny umístěná v budově Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Má dokonale simulovat podmínky, které zažijí opravdoví astronauti na jedné z prvních misích na Rudou planetu.

Placení dobrovolníci budou pracovat na simulované průzkumné misi, která počítá i s „výstupy na planetu“, komplikovanou komunikací se Zemí, ale také s omezeným množstvím potravin a zdrojů i poruchami vybavení a dalšími nečekanými situacemi, které by při reálné expedici mohly marsonauty potkat.

NASA plánuje celkem tři takové experimenty, přičemž první z nich začne na podzim příštího roku. Všechny potraviny pro mise budou připravené tak, aby se daly konzumovat mimo Zemi; některé plodiny si bude posádka pěstovat sama – nepůjde ale o brambory, které pěstoval slavný fiktivní astronaut Mark Watney v podání Matta Damona ve filmu Marťan.

Cíl: Vcítit se do prvních lidí na Marsu

„Budeme sledovat reálné situace na Marsu,“ řekla šéfka projektu Grace Douglasová. „Chceme pochopit, jak se v nich lidé chovají.“ Přihlášky se mohou podávat od pátku, podmínky na uchazeče jsou ale velmi přísné. Všichni musí mít nejméně magisterský titul v přírodovědném, technickém nebo matematickém oboru anebo zkušenosti s pilotováním.

Dalším omezením je, že projektu se mohou zúčastnit pouze američtí občané nebo osoby s trvalým pobytem v USA. Uchazečům musí být mezi 30 a 55 lety, musí být v dobrém fyzickém stavu, nesmí mít problémy se stravou a nesmí být náchylní k nevolnosti při pohybu.

NASA hledá osoby, které mají kvalifikaci blízkou astronautům, uvedl pro agenturu AP bývalý kanadský astronaut Chris Hadfield. Je to podle něj ideální postup; podobné experimenty, které už v minulosti proběhly (například ruský pokus Mars 500), podle něj nepřinesly kvalitní výsledky právě proto, že se účastníci až příliš podobali „obyčejným lidem“. 

Pro správně vybraného člověka by to mohla být úžasná příležitost, řekl Hadfield, který v roce 2013 strávil pět měsíců na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici – jeho videa z pobytu obletěla celý svět, především ta, kde hrál na kytaru a zpíval coververzi písně „Space Oddity“ od Davida Bowieho. „Jen si představte, kolik toho budete moci po návratu dohnat na Netflixu,“ řekl. „Pokud tam budou mít hudební nástroje, mohou vstoupit jako začátečníci a vyjít pak ven jako koncertní mistr,“ dodal.

Nahrávám video

Velmoci mají o Mars zájem

NASA začala v posledních letech misi na Mars připravovat mnohem aktivněji než v minulosti – o Rudou planetu totiž projevuje stále větší zájem i Čína. Ta letos v létě oznámila, že by ráda vyslala v nastávajících letech vlastní misi k tomuto tělesu, také s lidskou posádkou.

Pracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků. Ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít v roce 2033.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 10 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 14 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.