K ISS míří vesmírný kamion Cygnus. Veze 3,7 tuny nákladu i pizzu pro posádku

S několikatunovým nákladem, v němž je například i pizza pro posádku, zamířila v noci na středu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Raketa Antares vynesla vesmírný kamion na oběžnou dráhu z kosmodromu Wallops v americkém státě Virginia krátce před půlnocí. Připojení ke stanici je plánováno na čtvrteční dopoledne SELČ.

Sedmičlenná posádka, která nyní orbitální komplex obývá, se podle agentury AP kromě pizzy může těšit i na čerstvá jablka, rajčata, kiwi, ale také na „švédský stůl“ s různými druhy sýrů. Náklad o hmotnosti 3,7 tuny obsahuje například i držáky pro nové solární panely, které by na ISS měly dorazit v příštím roce.

Mezi nákladem určeným pro vědecké pokusy je materiál simulující prašnou vrstvu rozdrcených hornin (regolit) pokrývající povrch Měsíce. Využit bude při výrobě různých věcí pomocí 3D tiskárny, která je na ISS. Experiment se týká možnosti využití tohoto postupu v budoucnu při návratu lidí na Měsíc.

Soukromý let

Jde už o 16. zásobovací let na vesmírnou stanici, který pro NASA zajišťuje loď společnosti Northrop Grumman. Cygnus je tentokrát pojmenován S.S. Ellison Onizuka na počest astronauta Onizuky, který společně se šesti dalšími členy posádky zahynul v lednu 1986 při zkáze raketoplánu Challenger krátce po startu.

Posádka raketoplánu Challenger
Zdroj: NASA/Reuters

Posádku Mezinárodní vesmírné stanice nyní tvoří američtí astronauti Shane Kimbrough, Mark Vande Hei a Megan McArthurová, ruští kosmonauti Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Thomas Pesquet a zástupce japonské JAXA Akihiko Hošide.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 20 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...