Kosmonauti našli na modulu Zarja ruské sekce ISS nové trhliny

Ruští kosmonauti objevili při kontrole ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nové trhliny. Jsou sice jen na povrchu, ale zřejmě se časem mohou šířit. Agentuře RIA Novosti to řekl generální konstruktér kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov. Prodlužovat využívání ruského segmentu stanice po roce 2025 pokládá za riskantní.

Trhliny byly zjištěny na modulu Zarja, který je nejstarším modulem stanice. Solovjov neupřesnil, kdy je kosmonauti našli, agentura ale připomněla, že další vysoký činitel RKK Eněrgija Jurij Gidzenko začátkem března informoval o trhlině na jiném modulu Zvezda, kterou zakryl kosmonaut Sergej Ryžikov.

Solovjov neřekl, zda v souvislosti s „novými“ trhlinami mohlo dojít k úniku vzduchu ze stanice. Podle všeho se tak ale nestalo, protože podle jeho vyjádření se jedná jen o povrchové praskliny. Připustil nicméně, že se na Zarje můžou rozšířit.

Ruská část ISS odchází

Solovjov upoutal pozornost už loni, když na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na stanici.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin následně veřejnost uklidňoval, přičemž odmítl jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Solovjov je ale dál ostražitý. „Prostředky byly přidělené na zajištění provozu stanice do roku 2025, ale po roce 2025 nás čeká plno problémů. To se týká především těsnosti trupu a složitých výpočetních zařízení, která si už své odpracovala,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Prodlužovat využívání ruského segmentu ISS je podle něj riskantní. „Zasazovat se o to není možné. Je to ,ruská ruleta'. Zejména proto musíme nyní přemýšlet o nové ruské stanici, abychom předešli přestávce v pilotovaných letech,“ je přesvědčený Solovjov. Narážel přitom na známou hazardní hru s přiložením bubínkového revolveru s jedním nábojem k hlavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 6 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.