Kosmonauti našli na modulu Zarja ruské sekce ISS nové trhliny

Ruští kosmonauti objevili při kontrole ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nové trhliny. Jsou sice jen na povrchu, ale zřejmě se časem mohou šířit. Agentuře RIA Novosti to řekl generální konstruktér kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov. Prodlužovat využívání ruského segmentu stanice po roce 2025 pokládá za riskantní.

Trhliny byly zjištěny na modulu Zarja, který je nejstarším modulem stanice. Solovjov neupřesnil, kdy je kosmonauti našli, agentura ale připomněla, že další vysoký činitel RKK Eněrgija Jurij Gidzenko začátkem března informoval o trhlině na jiném modulu Zvezda, kterou zakryl kosmonaut Sergej Ryžikov.

Solovjov neřekl, zda v souvislosti s „novými“ trhlinami mohlo dojít k úniku vzduchu ze stanice. Podle všeho se tak ale nestalo, protože podle jeho vyjádření se jedná jen o povrchové praskliny. Připustil nicméně, že se na Zarje můžou rozšířit.

Ruská část ISS odchází

Solovjov upoutal pozornost už loni, když na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na stanici.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin následně veřejnost uklidňoval, přičemž odmítl jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Solovjov je ale dál ostražitý. „Prostředky byly přidělené na zajištění provozu stanice do roku 2025, ale po roce 2025 nás čeká plno problémů. To se týká především těsnosti trupu a složitých výpočetních zařízení, která si už své odpracovala,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Prodlužovat využívání ruského segmentu ISS je podle něj riskantní. „Zasazovat se o to není možné. Je to ,ruská ruleta'. Zejména proto musíme nyní přemýšlet o nové ruské stanici, abychom předešli přestávce v pilotovaných letech,“ je přesvědčený Solovjov. Narážel přitom na známou hazardní hru s přiložením bubínkového revolveru s jedním nábojem k hlavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...