Kosmonauti našli na modulu Zarja ruské sekce ISS nové trhliny

Ruští kosmonauti objevili při kontrole ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nové trhliny. Jsou sice jen na povrchu, ale zřejmě se časem mohou šířit. Agentuře RIA Novosti to řekl generální konstruktér kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov. Prodlužovat využívání ruského segmentu stanice po roce 2025 pokládá za riskantní.

Trhliny byly zjištěny na modulu Zarja, který je nejstarším modulem stanice. Solovjov neupřesnil, kdy je kosmonauti našli, agentura ale připomněla, že další vysoký činitel RKK Eněrgija Jurij Gidzenko začátkem března informoval o trhlině na jiném modulu Zvezda, kterou zakryl kosmonaut Sergej Ryžikov.

Solovjov neřekl, zda v souvislosti s „novými“ trhlinami mohlo dojít k úniku vzduchu ze stanice. Podle všeho se tak ale nestalo, protože podle jeho vyjádření se jedná jen o povrchové praskliny. Připustil nicméně, že se na Zarje můžou rozšířit.

Ruská část ISS odchází

Solovjov upoutal pozornost už loni, když na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na stanici.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin následně veřejnost uklidňoval, přičemž odmítl jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Solovjov je ale dál ostražitý. „Prostředky byly přidělené na zajištění provozu stanice do roku 2025, ale po roce 2025 nás čeká plno problémů. To se týká především těsnosti trupu a složitých výpočetních zařízení, která si už své odpracovala,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Prodlužovat využívání ruského segmentu ISS je podle něj riskantní. „Zasazovat se o to není možné. Je to ,ruská ruleta'. Zejména proto musíme nyní přemýšlet o nové ruské stanici, abychom předešli přestávce v pilotovaných letech,“ je přesvědčený Solovjov. Narážel přitom na známou hazardní hru s přiložením bubínkového revolveru s jedním nábojem k hlavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.