Astronauti nainstalovali na ISS nové solární panely, stanice získá víc energie

Astronaut NASA Shane Kimbrough a astronaut ESA Thomas Pesquet v neděli podruhé za méně než týden vystoupili do volného vesmíru. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nainstalovali první z nových solárních panelů, které pomohou zlepšit zásobování komplexu energií. Pracovní směna „venku“ začala ve 13:42 SELČ a trvala téměř sedm hodin.

Dvojice  pokračovala tam, kde skončila ve středu. Pro oba astronauty představovala tato práce již čtvrtý výstup do otevřeného vesmíru. Celkově se jedná o dvě stě čtyřicátý takový výstup v historii ISS.

Podařilo se jim zprovoznit první ze šesti panelů nové generace, který ve středu astronauti sice připevnili zvenčí na ISS, ale už nezvládli zapojit do elektrické sítě a rozvinout na plnou délku devatenáct metrů.

Znemožnila jim to tehdy závada na Kimbroughově skafandru a další problémy. Kimbrough si tentokrát vzal jinou kombinézu, aby se vyhnul předchozím komplikacím.

Solární panely nové generace

Menší ale výkonnější solární panely dopravila na začátku června nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, přičemž další dva páry plánuje společnost dovézt v příštím roce. Panely jsou instalovány vedle předchozích modelů, které nepřetržitě produkují elektřinu dvacet let, přestože původně byly určené jen na patnáct roků.

Vizualizace umístění nových panelů
Zdroj: NASA

Nové panely budou o něco delší než polovina délky těch současných a budou připojeny ke stejnému energetickému systému, aby doplnily stávající napájení. Osm současných panelů je v současné době schopno během dne na oběžné dráze vyrábět až 160 kilowattů energie, z čehož je přibližně polovina uložena v bateriích stanice pro použití v době, kdy stanice není vystavená Slunci.

Reálná velikost nového panelu, když je rozvinutý
Zdroj: NASA X

Každá nová solární soustava bude vyrábět více než dvacet kilowattů elektřiny, což nakonec bude činit 120 kilowattů  výkonu během dne na oběžné dráze. Kromě toho bude zbývající nekrytá dvojice solárních polí a částečně nekrytá původní pole nadále vyrábět přibližně devadesát pět kilowattů energie, celkem tedy bude po dokončení k dispozici až 215 kilowattů energie pro podporu provozu stanice. Pro srovnání, aktivní počítač a monitor mohou spotřebovat až 270 wattů a malá lednička asi 725 wattů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...