Astronauti nainstalovali na ISS nové solární panely, stanice získá víc energie

Astronaut NASA Shane Kimbrough a astronaut ESA Thomas Pesquet v neděli podruhé za méně než týden vystoupili do volného vesmíru. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nainstalovali první z nových solárních panelů, které pomohou zlepšit zásobování komplexu energií. Pracovní směna „venku“ začala ve 13:42 SELČ a trvala téměř sedm hodin.

Dvojice  pokračovala tam, kde skončila ve středu. Pro oba astronauty představovala tato práce již čtvrtý výstup do otevřeného vesmíru. Celkově se jedná o dvě stě čtyřicátý takový výstup v historii ISS.

Podařilo se jim zprovoznit první ze šesti panelů nové generace, který ve středu astronauti sice připevnili zvenčí na ISS, ale už nezvládli zapojit do elektrické sítě a rozvinout na plnou délku devatenáct metrů.

Znemožnila jim to tehdy závada na Kimbroughově skafandru a další problémy. Kimbrough si tentokrát vzal jinou kombinézu, aby se vyhnul předchozím komplikacím.

Solární panely nové generace

Menší ale výkonnější solární panely dopravila na začátku června nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, přičemž další dva páry plánuje společnost dovézt v příštím roce. Panely jsou instalovány vedle předchozích modelů, které nepřetržitě produkují elektřinu dvacet let, přestože původně byly určené jen na patnáct roků.

Vizualizace umístění nových panelů
Zdroj: NASA

Nové panely budou o něco delší než polovina délky těch současných a budou připojeny ke stejnému energetickému systému, aby doplnily stávající napájení. Osm současných panelů je v současné době schopno během dne na oběžné dráze vyrábět až 160 kilowattů energie, z čehož je přibližně polovina uložena v bateriích stanice pro použití v době, kdy stanice není vystavená Slunci.

Reálná velikost nového panelu, když je rozvinutý
Zdroj: NASA X

Každá nová solární soustava bude vyrábět více než dvacet kilowattů elektřiny, což nakonec bude činit 120 kilowattů  výkonu během dne na oběžné dráze. Kromě toho bude zbývající nekrytá dvojice solárních polí a částečně nekrytá původní pole nadále vyrábět přibližně devadesát pět kilowattů energie, celkem tedy bude po dokončení k dispozici až 215 kilowattů energie pro podporu provozu stanice. Pro srovnání, aktivní počítač a monitor mohou spotřebovat až 270 wattů a malá lednička asi 725 wattů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...