Astronauti nainstalovali na ISS nové solární panely, stanice získá víc energie

Astronaut NASA Shane Kimbrough a astronaut ESA Thomas Pesquet v neděli podruhé za méně než týden vystoupili do volného vesmíru. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nainstalovali první z nových solárních panelů, které pomohou zlepšit zásobování komplexu energií. Pracovní směna „venku“ začala ve 13:42 SELČ a trvala téměř sedm hodin.

Dvojice  pokračovala tam, kde skončila ve středu. Pro oba astronauty představovala tato práce již čtvrtý výstup do otevřeného vesmíru. Celkově se jedná o dvě stě čtyřicátý takový výstup v historii ISS.

Podařilo se jim zprovoznit první ze šesti panelů nové generace, který ve středu astronauti sice připevnili zvenčí na ISS, ale už nezvládli zapojit do elektrické sítě a rozvinout na plnou délku devatenáct metrů.

Znemožnila jim to tehdy závada na Kimbroughově skafandru a další problémy. Kimbrough si tentokrát vzal jinou kombinézu, aby se vyhnul předchozím komplikacím.

Solární panely nové generace

Menší ale výkonnější solární panely dopravila na začátku června nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, přičemž další dva páry plánuje společnost dovézt v příštím roce. Panely jsou instalovány vedle předchozích modelů, které nepřetržitě produkují elektřinu dvacet let, přestože původně byly určené jen na patnáct roků.

Vizualizace umístění nových panelů
Zdroj: NASA

Nové panely budou o něco delší než polovina délky těch současných a budou připojeny ke stejnému energetickému systému, aby doplnily stávající napájení. Osm současných panelů je v současné době schopno během dne na oběžné dráze vyrábět až 160 kilowattů energie, z čehož je přibližně polovina uložena v bateriích stanice pro použití v době, kdy stanice není vystavená Slunci.

Reálná velikost nového panelu, když je rozvinutý
Zdroj: NASA X

Každá nová solární soustava bude vyrábět více než dvacet kilowattů elektřiny, což nakonec bude činit 120 kilowattů  výkonu během dne na oběžné dráze. Kromě toho bude zbývající nekrytá dvojice solárních polí a částečně nekrytá původní pole nadále vyrábět přibližně devadesát pět kilowattů energie, celkem tedy bude po dokončení k dispozici až 215 kilowattů energie pro podporu provozu stanice. Pro srovnání, aktivní počítač a monitor mohou spotřebovat až 270 wattů a malá lednička asi 725 wattů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 19 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...