Astronauti nainstalovali na ISS nové solární panely, stanice získá víc energie

Astronaut NASA Shane Kimbrough a astronaut ESA Thomas Pesquet v neděli podruhé za méně než týden vystoupili do volného vesmíru. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nainstalovali první z nových solárních panelů, které pomohou zlepšit zásobování komplexu energií. Pracovní směna „venku“ začala ve 13:42 SELČ a trvala téměř sedm hodin.

Dvojice  pokračovala tam, kde skončila ve středu. Pro oba astronauty představovala tato práce již čtvrtý výstup do otevřeného vesmíru. Celkově se jedná o dvě stě čtyřicátý takový výstup v historii ISS.

Podařilo se jim zprovoznit první ze šesti panelů nové generace, který ve středu astronauti sice připevnili zvenčí na ISS, ale už nezvládli zapojit do elektrické sítě a rozvinout na plnou délku devatenáct metrů.

Znemožnila jim to tehdy závada na Kimbroughově skafandru a další problémy. Kimbrough si tentokrát vzal jinou kombinézu, aby se vyhnul předchozím komplikacím.

Solární panely nové generace

Menší ale výkonnější solární panely dopravila na začátku června nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, přičemž další dva páry plánuje společnost dovézt v příštím roce. Panely jsou instalovány vedle předchozích modelů, které nepřetržitě produkují elektřinu dvacet let, přestože původně byly určené jen na patnáct roků.

Vizualizace umístění nových panelů
Zdroj: NASA

Nové panely budou o něco delší než polovina délky těch současných a budou připojeny ke stejnému energetickému systému, aby doplnily stávající napájení. Osm současných panelů je v současné době schopno během dne na oběžné dráze vyrábět až 160 kilowattů energie, z čehož je přibližně polovina uložena v bateriích stanice pro použití v době, kdy stanice není vystavená Slunci.

Reálná velikost nového panelu, když je rozvinutý
Zdroj: NASA X

Každá nová solární soustava bude vyrábět více než dvacet kilowattů elektřiny, což nakonec bude činit 120 kilowattů  výkonu během dne na oběžné dráze. Kromě toho bude zbývající nekrytá dvojice solárních polí a částečně nekrytá původní pole nadále vyrábět přibližně devadesát pět kilowattů energie, celkem tedy bude po dokončení k dispozici až 215 kilowattů energie pro podporu provozu stanice. Pro srovnání, aktivní počítač a monitor mohou spotřebovat až 270 wattů a malá lednička asi 725 wattů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...