Ve vesmíru je nejvíc lidí najednou. Díky úspěšnému startu mise Inspiration4

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla v noci z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na oběžnou dráhu loď Crew Dragon se čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Agentura AP let označuje za dosud nejambicióznější skok ve vesmírné turistice.

Vůdcem výpravy je osmatřicetiletý miliardář Jared Isaacman. Tento zkušený soukromý pilot snil o své cestě do vesmíru a, jak říká, sen si chtěl splnit s tím, že poskytne další místa v lodi za peníze, jež budou věnovány na humanitární účely. Pomoc má jít dětské výzkumné nemocnici Saint Jude v tennesseeském Memphisu, která se zaměřuje na vážné nemoci dětí, zejména na leukémii a jiné druhy rakoviny.

S Issacmanem do vesmíru letí devětadvacetiletá asistentka lékaře v této nemocnici Hayley Arceneauxová, která v memphiském zařízení jako dítě sama bojovala s rakovinou. Je mimo jiné prvním člověkem v dějinách, který kdy letěl do kosmu s protézou; když jí bylo deset, podstoupila v nemocnici St. Jude operaci, při které jí bylo vyměněno koleno a do levé stehenní kosti byla vložena titanová tyč.

Arceneauxová dodnes kulhá a trpí občasnými bolestmi nohy, ale dostala povolení k letu od společnosti SpaceX. Bude sloužit jako lékařka posádky. Dalšími členy jsou dvaačtyřicetiletý datový inženýr Chris Sembroski a jednapadesátiletá pedagožka Sian Proctorová, která je první černošskou pilotkou kosmické lodi.

Celá posádka Inspiration
Zdroj: SpaceX

S kontrolou z planety

Výprava má především plnit úkoly, které jsou součástí lékařských výzkumů týkajících se dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Počítá se například s odebíráním biologických vzorků, včetně krve.

Let zcela civilní posádky v lodi Crew Dragon Resilience umožňuje skutečnost, že je plně automatický. V případě nutnosti může zasáhnout řídící středisko ze Země. Podle agentury AP je taková mise jedním z nejambicióznějších kroků k vesmírné turistice.

Už v červenci zamířili k vesmíru dva jiní miliardáři, ale jednalo se jen o několikaminutové suborbitální lety. Nejprve letěl v lodi VSS Unity své firmy Virgin Galactic Richard Branson. O devět dnů později ho následoval Jeff Bezos díky raketě New Shepard a modulu New Step společnosti Blue Origin.

Inspiration4 má trvat tři dny, ale přesný čas návratu s přistáním do vody zatím stanovený není. Bude to záležet na více okolnostech včetně povětrnostních podmínek v plánovaných místech přistání, jimiž bude Atlantický oceán u východního pobřeží USA nebo Mexický záliv.

Rekordní den

Díky úspěšnému letu se stal čtvrtek 16. září dnem, kdy je ve vesmíru najednou nejvíc lidí současně. Celkem je to 14 osob: sedm na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, tři z čínské stanice Tchien-Kung  a čtyři na palubě Inspiration.

Padl tak rekord ze 14. března 1995, kdy bylo ve vesmíru třinácti lidí najednou; sedm z nich byli Američané, kteří byli na palubě STS 67 Endeavour, tři kosmonauti byli na vesmírné stanici Mir a astronaut ze Spojených států spolu se dvěma kosmonauty byli na palubě Sojuzu TM21.

Tento nový rekord ale nebude mít dlouhého trvání – čínští kosmonauti Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po už totiž začali s návratem na Zemi. Od stanice se odpojili před třetí hodinou ranní a v lodi Šen-čou 12 se vrací po devadesáti dnech na planetu.

„Přistání je naplánováno na páteční ráno mezi 07:14 a 07:44 SELČ severovýchodně od kosmodromu Ťiou-čchüan na pomezí provincie Kan-su a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 9 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...