Ve vesmíru je nejvíc lidí najednou. Díky úspěšnému startu mise Inspiration4

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla v noci z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na oběžnou dráhu loď Crew Dragon se čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Agentura AP let označuje za dosud nejambicióznější skok ve vesmírné turistice.

Vůdcem výpravy je osmatřicetiletý miliardář Jared Isaacman. Tento zkušený soukromý pilot snil o své cestě do vesmíru a, jak říká, sen si chtěl splnit s tím, že poskytne další místa v lodi za peníze, jež budou věnovány na humanitární účely. Pomoc má jít dětské výzkumné nemocnici Saint Jude v tennesseeském Memphisu, která se zaměřuje na vážné nemoci dětí, zejména na leukémii a jiné druhy rakoviny.

S Issacmanem do vesmíru letí devětadvacetiletá asistentka lékaře v této nemocnici Hayley Arceneauxová, která v memphiském zařízení jako dítě sama bojovala s rakovinou. Je mimo jiné prvním člověkem v dějinách, který kdy letěl do kosmu s protézou; když jí bylo deset, podstoupila v nemocnici St. Jude operaci, při které jí bylo vyměněno koleno a do levé stehenní kosti byla vložena titanová tyč.

Arceneauxová dodnes kulhá a trpí občasnými bolestmi nohy, ale dostala povolení k letu od společnosti SpaceX. Bude sloužit jako lékařka posádky. Dalšími členy jsou dvaačtyřicetiletý datový inženýr Chris Sembroski a jednapadesátiletá pedagožka Sian Proctorová, která je první černošskou pilotkou kosmické lodi.

Celá posádka Inspiration
Zdroj: SpaceX

S kontrolou z planety

Výprava má především plnit úkoly, které jsou součástí lékařských výzkumů týkajících se dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Počítá se například s odebíráním biologických vzorků, včetně krve.

Let zcela civilní posádky v lodi Crew Dragon Resilience umožňuje skutečnost, že je plně automatický. V případě nutnosti může zasáhnout řídící středisko ze Země. Podle agentury AP je taková mise jedním z nejambicióznějších kroků k vesmírné turistice.

Už v červenci zamířili k vesmíru dva jiní miliardáři, ale jednalo se jen o několikaminutové suborbitální lety. Nejprve letěl v lodi VSS Unity své firmy Virgin Galactic Richard Branson. O devět dnů později ho následoval Jeff Bezos díky raketě New Shepard a modulu New Step společnosti Blue Origin.

Inspiration4 má trvat tři dny, ale přesný čas návratu s přistáním do vody zatím stanovený není. Bude to záležet na více okolnostech včetně povětrnostních podmínek v plánovaných místech přistání, jimiž bude Atlantický oceán u východního pobřeží USA nebo Mexický záliv.

Rekordní den

Díky úspěšnému letu se stal čtvrtek 16. září dnem, kdy je ve vesmíru najednou nejvíc lidí současně. Celkem je to 14 osob: sedm na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, tři z čínské stanice Tchien-Kung  a čtyři na palubě Inspiration.

Padl tak rekord ze 14. března 1995, kdy bylo ve vesmíru třinácti lidí najednou; sedm z nich byli Američané, kteří byli na palubě STS 67 Endeavour, tři kosmonauti byli na vesmírné stanici Mir a astronaut ze Spojených států spolu se dvěma kosmonauty byli na palubě Sojuzu TM21.

Tento nový rekord ale nebude mít dlouhého trvání – čínští kosmonauti Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po už totiž začali s návratem na Zemi. Od stanice se odpojili před třetí hodinou ranní a v lodi Šen-čou 12 se vrací po devadesáti dnech na planetu.

„Přistání je naplánováno na páteční ráno mezi 07:14 a 07:44 SELČ severovýchodně od kosmodromu Ťiou-čchüan na pomezí provincie Kan-su a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 17 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled