Ruský filmařský tým se vrátil z Mezinárodní vesmírné stanice

V Kazachstánu bezpečně přistála loď Sojuz MS-18 s ruským filmařským týmem, který ve vesmíru natáčel záběry pro nový film s pracovním názvem Výzva. Herečka Julija Peresildová a režisér Klimov Šipenko dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s kosmonautem Antonem Škaplerovem 5. října s odhodláním natáčet poprvé filmové scény ve skutečném vesmíru. Oba na oběžné dráze strávili dvanáct dní. Z pobytu se budou filmaři asi týden zotavovat.

Kapsle s filmaři přistála 148 kilometrů jihovýchodně od města Žezkazgan a kromě umělců v ní byl i kosmonaut Oleg Novickij, který pracoval na ISS od dubna. „Vítejte doma,“ napsala na Twitteru ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle níž se posádce po několikahodinovém letu vede dobře. Podle agentury TASS pomohl herečce Peresildové a režisérovi Šipenkovi vystoupit z lodi záchranný tým. K místu přistání se vydal i šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

Sedmatřicetiletá Peresildová, která je známá hlavně pro svou roli v šest let starém snímku Bitva o Sevastopol, po návratu řekla, že je z ukončení výpravy na ISS smutná. „Mám dnes trochu smutnou náladu. Protože to nejdřív vypadalo, že dvanáct dní je dlouho, ale když vše skončilo, nechtělo se mi loučit,“ řekla po přistání. Během následného přesunu z Kazachstánu do Ruska dodala, že se cítí dobře. „Necítím nevolnost, nebolí mě hlava, jen ještě nemůžu pořádně chodit,“ řekla.

Zároveň nastínila první detaily z pobytu na ISS, kde toho podle jejích slov filmařský štáb moc nenaspal, zejména v prvních dnech. „Faktem je, že jsme měli velmi velký plán, který jsme museli splnit. Zvláště na začátku jsme se nezastavili,“ popsala Peresildová a dodala, že s kolegou natočili záběry, ale je podle ní složité přenést atmosféru. „Snad se nám to v našem filmu podaří,“ dodala.

Přistání lodě Sojuz
Zdroj: Reuters

Díky výpravě vzniká snímek, v němž je lékařka, která nemá s kosmonautikou nic společného, nucena letět do vesmíru, aby zachránila nemocného kosmonauta. Ve filmu se objeví i skuteční ruští kosmonauté Škaplerov, Novickij a Pjotr Dubrov. Před odletem se předpokládalo, že na oběžné dráze vznikne zhruba 35 minut snímku.

Agentura AFP poznamenala, že výprava se neobešla bez menších nesnází. Při připojování k ISS musel Škaplerov přepnout na manuální řízení. Další obtíže musela posádka řešit v pátek při testování lodi Sojuz MS-18, kdy problém s motorem podle americké NASA na půl hodiny destabilizoval vesmírnou stanici.

Tahák pro mladé

Filmařská vesmírná cesta může posloužit i jako reklama, která by mohla přilákat mladé lidi k práci ve vesmíru. Má však své kritiky, jimž se nelíbí, že bylo tolik peněz vloženo do filmového projektu místo do výzkumu. Cenu akce Roskosmos nezveřejnil, Rogozin pouze řekl, že doufá, že příjmy z příštích letů vesmírných turistů pomohou náklady uhradit.

Rusové tímto projektem prvního „živého“ natáčení v kosmu předčili USA, je totiž známo, že i Tom Cruise chce letět natáčet do kosmu a odletět by měl raketou společnosti SpaceX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 10 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 12 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 15 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 18 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
25. 2. 2026

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
25. 2. 2026
Načítání...