Na Mezinárodní vesmírnou stanici přiletěli Rusové natočit první film ve vesmíru

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusové natočí film ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Agentura Reuters zaznamenala, že natáčením tohoto snímku Rusko předčí Spojené státy v nejnovější etapě vesmírných závodů. Peresildová a Šipenko se totiž dostali do vesmíru před Tomem Cruisem, o jehož záměru odletět do vesmíru raketou společnosti SpaceX a natočit dosud nepojmenovaný hollywoodský film informovala americká vesmírná agentura NASA už loni.

Nosná raketa Sojuz-2.1a opustila startovací rampu ve stanovených 10:55 SELČ a Sojuz MS-19 k orbitálnímu komplexu dorazil po zkráceném letu trvajícím přibližně tři a půl hodiny. Závěr příletu nabyl trochu na dramatičnosti, když se nezdařilo přistát v automatickém režimu a ruční řízení převzal Škaplerov. Po přistání musí filmařská posádka ještě dvě hodiny počkat, než se jí otevře průchod na stanici. Start i přílet bylo možné sledovat v přímém přenosu na webech NASA a ruské kosmické agentury Roskosmos.

Peresildová a Šipenko letí na ISS, aby natočili vesmírné drama se zatím pracovním názvem Výzva. Půjde o příběh o lékařce, která nemá vůbec nic společného s vesmírem, ale okolnosti ji přinutí letět na oběžnou dráhu, aby zachránila kosmonauta. Filmový štáb má natočit zhruba 35 až 40 minut promítacího času.

Natáčení se zúčastní i Škaplerov a ruští kosmonauti, kteří nyní na ISS pracují –⁠ Oleg Novickij a Pjotr Dubrov. „Budu hrát sám sebe –⁠ velitele lodi Antona, který dopravuje lékařku na stanici, aby tam provedla operaci a zachránila tak jiného kosmonauta,“ popsal Škaplerov svou roli časopisu Ruskij kosmos.

Léčit závážné problémy ovšem nelze

Podle Olega Kotova, bývalého kosmonauta a nyní zástupce ředitele Ústavu pro lékařské a biologické problémy Ruské akademie věd, provádět na ISS chirurgický zákrok ovšem ve skutečnosti možné není. „Nanejvýš lze zašít cévy nebo kůži. Nicméně tam jsou zdravotnická zařízení pro resuscitaci,“ řekl agentuře RIA Novosti. Závažná onemocnění by však musela být řešena na Zemi, dodal.

Pro ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos má projekt natáčení filmu na ISS i jiný než jen umělecký rozměr. Jde o experiment s rychlou přípravou na let na oběžnou dráhu specialistů, kteří s vesmírným průmyslem nemají nic společného. Pokud bude úspěšný, umožní vysílání mladých vědců na ISS, aby mohli nezávisle provádět výzkum, poznamenal šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

Komplexní příprava kosmonautů je tříetapová a v Rusku trvá dva roky. Peresildová a Šipenko svou přípravu na let museli stihnout za podstatně kratší dobu, začali s ní podle agentury TASS letos v květnu.

Podle odborníka na kosmonautiku Lukáše Přibyla nebyl výběr filmařů snadný. Stejně jako běžní kosmonauti využívající k přepravě loď Sojuz museli splnit přísná kritéria tělesných rozměrů: předepsáno je nejen rozmezí pro tělesnou výšku a výšku sedící osoby, ale třeba i velikost bot.

Peresildová a Šipenko stráví na oběžné dráze dvanáct dní, z nichž deset má být pracovních. Na Zemi se dvojice vrátí 17. října v kosmické lodi Sojuz MS-18 společně s kosmonautem Novickým, který je na ISS od dubna. Škaplerov na vesmírné stanici zůstane.

Vykládka vesmírného kamionu

V ruské sekci vesmírné stanice zůstane Škaplerov společně s Dubrovem ještě dalších 174 dnů. Během té doby přivítají posádky lodí Sojuz MS-20 a Sojuz MS-21, vyloží po příletu náklad vesmírného kamionu Progress-18 a zajistí připojení nového uzlového modulu Pričal (kotviště). Kromě toho je čekají tři venkovní pracovní směny, při nichž budou pokračovat v propojování stanice s ruským víceúčelovým laboratorním modulem Nauka, který na orbitálním komplexu zakotvil 29. července.

V současné chvíli na orbitálním komplexu pobývá deset lidí. Vedle pěti Rusů - Peresildové, Šipenka, Škaplerova, Novického a Dubrova – tam jsou američtí astronauté Shane Kimbrough, Mark Vande Hei a Megan McArthurová, Francouz Thomas Pesquet a Japonec Akihiko Hošide.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...