Na Mezinárodní vesmírnou stanici přiletěli Rusové natočit první film ve vesmíru

Nahrávám video

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Agentura Reuters zaznamenala, že natáčením tohoto snímku Rusko předčí Spojené státy v nejnovější etapě vesmírných závodů. Peresildová a Šipenko se totiž dostali do vesmíru před Tomem Cruisem, o jehož záměru odletět do vesmíru raketou společnosti SpaceX a natočit dosud nepojmenovaný hollywoodský film informovala americká vesmírná agentura NASA už loni.

Nosná raketa Sojuz-2.1a opustila startovací rampu ve stanovených 10:55 SELČ a Sojuz MS-19 k orbitálnímu komplexu dorazil po zkráceném letu trvajícím přibližně tři a půl hodiny. Závěr příletu nabyl trochu na dramatičnosti, když se nezdařilo přistát v automatickém režimu a ruční řízení převzal Škaplerov. Po přistání musí filmařská posádka ještě dvě hodiny počkat, než se jí otevře průchod na stanici. Start i přílet bylo možné sledovat v přímém přenosu na webech NASA a ruské kosmické agentury Roskosmos.

Peresildová a Šipenko letí na ISS, aby natočili vesmírné drama se zatím pracovním názvem Výzva. Půjde o příběh o lékařce, která nemá vůbec nic společného s vesmírem, ale okolnosti ji přinutí letět na oběžnou dráhu, aby zachránila kosmonauta. Filmový štáb má natočit zhruba 35 až 40 minut promítacího času.

Natáčení se zúčastní i Škaplerov a ruští kosmonauti, kteří nyní na ISS pracují –⁠ Oleg Novickij a Pjotr Dubrov. „Budu hrát sám sebe –⁠ velitele lodi Antona, který dopravuje lékařku na stanici, aby tam provedla operaci a zachránila tak jiného kosmonauta,“ popsal Škaplerov svou roli časopisu Ruskij kosmos.

Léčit závážné problémy ovšem nelze

Podle Olega Kotova, bývalého kosmonauta a nyní zástupce ředitele Ústavu pro lékařské a biologické problémy Ruské akademie věd, provádět na ISS chirurgický zákrok ovšem ve skutečnosti možné není. „Nanejvýš lze zašít cévy nebo kůži. Nicméně tam jsou zdravotnická zařízení pro resuscitaci,“ řekl agentuře RIA Novosti. Závažná onemocnění by však musela být řešena na Zemi, dodal.

Pro ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos má projekt natáčení filmu na ISS i jiný než jen umělecký rozměr. Jde o experiment s rychlou přípravou na let na oběžnou dráhu specialistů, kteří s vesmírným průmyslem nemají nic společného. Pokud bude úspěšný, umožní vysílání mladých vědců na ISS, aby mohli nezávisle provádět výzkum, poznamenal šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

Komplexní příprava kosmonautů je tříetapová a v Rusku trvá dva roky. Peresildová a Šipenko svou přípravu na let museli stihnout za podstatně kratší dobu, začali s ní podle agentury TASS letos v květnu.

Podle odborníka na kosmonautiku Lukáše Přibyla nebyl výběr filmařů snadný. Stejně jako běžní kosmonauti využívající k přepravě loď Sojuz museli splnit přísná kritéria tělesných rozměrů: předepsáno je nejen rozmezí pro tělesnou výšku a výšku sedící osoby, ale třeba i velikost bot.

Peresildová a Šipenko stráví na oběžné dráze dvanáct dní, z nichž deset má být pracovních. Na Zemi se dvojice vrátí 17. října v kosmické lodi Sojuz MS-18 společně s kosmonautem Novickým, který je na ISS od dubna. Škaplerov na vesmírné stanici zůstane.

Vykládka vesmírného kamionu

V ruské sekci vesmírné stanice zůstane Škaplerov společně s Dubrovem ještě dalších 174 dnů. Během té doby přivítají posádky lodí Sojuz MS-20 a Sojuz MS-21, vyloží po příletu náklad vesmírného kamionu Progress-18 a zajistí připojení nového uzlového modulu Pričal (kotviště). Kromě toho je čekají tři venkovní pracovní směny, při nichž budou pokračovat v propojování stanice s ruským víceúčelovým laboratorním modulem Nauka, který na orbitálním komplexu zakotvil 29. července.

V současné chvíli na orbitálním komplexu pobývá deset lidí. Vedle pěti Rusů - Peresildové, Šipenka, Škaplerova, Novického a Dubrova – tam jsou američtí astronauté Shane Kimbrough, Mark Vande Hei a Megan McArthurová, Francouz Thomas Pesquet a Japonec Akihiko Hošide.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 12 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 32 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.