Souboj miliardářů o vesmírnou turistiku začal. Bezos sveze do kosmu průkopnici letectví

Dvaaosmdesátiletá průkopnice v letectví Wally Funková se za tři týdny stane nejstarším člověkem, který kdy cestoval do vesmíru. Zakladatel společnosti Blue Origin a nejbohatší muž světa Jeff Bezos si ji totiž vybral jako čestného hosta své první výpravy do vesmíru.

Bývalá americká pilotka byla první ženou, která se stala vyšetřovatelkou letecké bezpečnosti amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a první inspektorkou amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA).

Na svém kontě má podle svých slov přes 19 600 letových hodin a naučila více než tři tisíce lidí pilotovat. Začátkem 60. let byla nejmladší ze 13 žen, které prošly stejně náročnými testy jako sedm astronautů prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Všichni astronauti byli tehdy muži, soukromě financovaný program pro ženy byl zrušen, a Funková se tak do vesmíru nepodívala.

Čtyři do kosmu

Raketa New Shepard má odstartovat ze západního Texasu 20. července. Její let má být přelomovým okamžikem v úsilí amerických firem o novou éru komerčních letů do vesmíru. Do kosmu Funková poletí spolu s Bezosem, jeho bratrem Markem a vítězem aukce, který za místo na palubě zaplatil 28 milionů dolarů (603 milionů korun) a jehož jméno dosud nebylo zveřejněno.

Let potrvá zhruba deset minut. Do dvou minut od startu raketa zrychlí na 3700 kilometrů za hodinu. Stav beztíže má nastat po zhruba třech minutách, než loď vystoupí k hranici vesmíru ve výšce 100 kilometrů. Modul pak znovu vstoupí do zemské atmosféry a přistane, brzděn velkými padáky, v texaské poušti.

Společnost Blue Origin naposledy loď testovala v polovině dubna. Před návratem na Zemi vystoupila do 105 kilometrů. Zkušební let však zůstal bez posádky, takže raketa New Shepard dosud s lidmi na palubě neletěla.

Funková ve videu, které Bezos zveřejnil na Instagramu, neskrývala nadšení z nadcházejícího dobrodružství. „Nikdy mi nic nestálo v cestě,“ poznamenala. „Říkali: ,jsi dívka, to dělat nemůžeš'. Odpověděla jsem: ,Víte co, nezáleží na tom, kdo jste. Pořád to můžete dělat, pokud chcete, a já ráda dělám věci, které nikdo předtím nedělal,'“ dodala.

„Nikdo nečekal déle, Vítejte v posádce, Wally. Těšíme se, že s námi 20. července poletíte jako náš čestný host,“ prohlásil Bezos.

Ve věku 82 let se Funková stane nejstarším účastníkem vesmírné výpravy. Dosavadním držitelem rekordu byl astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli a do vesmíru se znovu podíval v roce 1998 ve svých 77 letech na palubě raketoplánu Discovery. Glenn zemřel v roce 2016 ve věku 95 let.

Souboj miliardářů

Soutěžení v rodící se lukrativní vesmírné turistice přitom rychle nabírá obrátky. Zakladatel a majitel firmy Virgin Galactic Richard Branson v noci na pátek, jen krátce po Bezosově oznámení, sám  uveřejnil, že se ke stokilometrové hranici vesmíru vydá při testovacím letu raketoplánu své společnosti VSS Unity už 11. července. O devět dní tak předstihne hlavního konkurenta Bezose.

„Virgin Galactic stojí v předvoji nového komerčního vesmírného průmyslu, který otevře vesmír lidstvu a nadobro změní svět,“ uvedl Branson v prohlášení provázejícím zprávu o jeho letu. Půjde o dvaadvacátý letový test VSS Unity, z nichž čtyři se už uskutečnily s lidmi na palubě. Tentokrát to však bude první let s plnou posádkou. Tvořit ji budou dva piloti a čtyři „specialisté mise“, včetně Bransona.

Virgin Galactic sdělila, že počítá se zahájením svých vesmírných komerčních služeb už v příštím roce. Předcházet by tomu ale měly ještě dva zkušební lety.

Musk má náskok

Zdaleka neúspěšnějším konkurentem při letech soukromých společností do vesmíru je ovšem pro Virgin Galactic i Blue Origin firma SpaceX dalšího amerického podnikatele a vesmírného vizionáře Elona Muska.

Její nosné rakety Falcon 9 a lodě Dragon už dopravují náklad i astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a počítá se také s turisty. Kromě toho SpaceX pracuje na raketách, které by měly být schopné dopravit lidi na Měsíc i na Mars. Musk však zatím neoznámil, kdy by se do vesmíru chtěl vydat on sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 18 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...