Zemřel Michael Collins z trojlístku Apolla 11. Astronaut, který na kolegy musel čekat na oběžné dráze Měsíce

Ve věku devadesáti let zemřel americký „zapomenutý“ astronaut Michael Collins. Jeho rodina podle agentury Reuters sdělila, že ve středu podlehl rakovině. Astronaut byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins však musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z „procházky“ na Měsíci vrátí.

Na událost už stihl na sociálních sítích zareagovat Collinsův někdejší kolega Aldrin. „Kdekoli jsi byl nebo teď budeš, vždy budeš mít ten oheň, abys nás jemně donesl k novým výšinám nebo do budoucnosti. Budeš nám chybět. Odpočívej v pokoji,“ napsal na Facebooku.

Hold vzdal zesnulému astronautovi i úřadující ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Steve Jurczyk. „V Michaelu Collinsovi národ ztratil skutečného průkopníka a celoživotního obhájce průzkumu. Jako pilot velitelského modulu Apolla 11, zatímco se jeho kolegové poprvé procházeli po Měsíci, pomohl našemu národu dosáhnout určujícího milníku,“ dodal Jurczyk.

Michael Collins během výpravy Apolla 11 na své druhy čekal osamocený ve velitelském modulu na oběžné dráze přes 21 hodin. S letovou kontrolou v texaském Houstonu při tom pravidelně ztrácel spojení, pokaždé když se jeho loď při obletech dostala nad odvrácenou stranu Měsíce. 

„Věděli jsme, že všichni se na nás budou dívat“

„Od Adama žádný člověk nepoznal takovou samotu jako Mike Collins,“ citoval Reuters ze záznamu v deníku mise Apolla 11, který odkazoval na biblickou postavu prvního člověka. Astronaut popsal své zkušenosti v autobiografické knize Carrying the Fire, ale publicitě se do značné míry vyhýbal. 

„Vím, že bych byl lhář nebo blázen, kdybych řekl, že mám nejlepší ze tří sedadel Apolla 11, ale mohu popravdě a s vyrovnaností říci, že jsem s tím, které mám, naprosto spokojený,“ řekl ke své úloze v misi Collins podle poznámek, které americká vesmírná agentura vydala v roce 2009.

Collins v roce 2019 u příležitosti padesátého výročí mise Apolla 11 navštívil Kennedyho vesmírné středisko na Floridě. Podle BBC zde pro média popsal své pocity, které zažíval během startu rakety s dalšími astronauty. „Rázová vlna způsobená silou té rakety vás zasáhne a celé vaše tělo se třese. To vám může dát zcela jiný pohled na to, co vlastně síla opravdu znamená,“ vyprávěl tehdy astronaut.

„Jste zavěšeni v kokpitu během startu. Odtud je to o něco klidnější a racionálnější, tichá jízda až na Měsíc. Posádka cítila tíhu světa na svých ramenech. Věděli jsme, že všichni se na nás budou dívat, kamarádi nebo přátelé,“ dodal Collins.

(Zleva) Mike Collins, Neil Armstrong a Edwin 'Buzz' Aldrin
Zdroj: Gettyimages

Po odchodu z NASA působil v politice

Collins se narodil v rodině vojenského přidělence velvyslanectví USA v italském Římě. Po absolvování vojenské akademie ve West Pointu se stal plukovníkem letectva a působil jako vojenský zkušební pilot. V roce 1963 byl vybrán do NASA a stal se astronautem.

Do vesmíru se poprvé podíval v roce 1966 na palubě kosmické lodi Gemini 1, ze které vystoupil připoután na laně do volného vesmíru. Celkem při obou letech strávil ve vesmíru jedenáct dní. Později byl zapsán do Národní letecké síně slávy a stal se generálem v záloze.

Collins na konci kariéry astronauta v roce 1970 přijal funkci náměstka ministra zahraničí pro styk s veřejností. Poté strávil několik let ve washingtonském muzeu letectva a kosmonautiky a později ještě pracoval v několika soukromých průmyslových firmách. Nakonec odešel do důchodu a pobýval na Floridě, kde rád maloval a psal. I když si astronaut v roce 2019 vytvořil profil na Twitteru, přiznával, že si nikdy příliš neužíval pozornost veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán ani MAAE neevidují po útocích zvýšenou úroveň radiace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.
08:23Aktualizovánopřed 17 mminutami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a také turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
před 1 hhodinou

Američané odtajnili, jak probíhala operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
07:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Celý svět by měl děkovat Trumpovi, míní Dostálová. Foldyna nesouhlasí

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.
před 2 hhodinami

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
09:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelská armáda z Gazy přivezla těla tří zabitých rukojmí

Izraelská armáda uvedla, že ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet během noční operace přivezla z Pásma Gazy těla tří rukojmí. Jedná se o dva mladé muže a starší ženu, kteří byli zabiti při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023 a jejichž těla ozbrojenci pak unesli do Pásma Gazy, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
před 7 hhodinami
Načítání...