Dvě stovky Čechů se chtějí stát evropskými astronauty. Hledá se i zájemce s postižením

Nahrávám video
Události: Evropa vybírá svoje astronauty
Zdroj: ČT24

Astronautem Evropské kosmické agentury (ESA) se touží stát bezmála 22 600 lidí. Vyplývá to ze zprávy, kterou agentura zveřejnila po skončení lhůty pro podávání přihlášek. Počet kandidátů je zhruba 2,5krát vyšší než při posledním náboru v roce 2008 a vzrostl i počet žen, které mají o jedinečnou pozici zájem. ESA se přihlásily i přes dvě stovky Čechů.

Na pozici se mohli od konce března po prodloužení termínu až do minulého pátku hlásit občané všech členských států ESA. Výběrové řízení je šestikolové a nová sestava vesmírného sboru tak bude známá nejdříve na konci příštího roku. Agentura hledá čtyři až šest stálých astronautů a dalších 20 záložníků.

„Být astronautem je práce snů,“ uvedl generální ředitel agentury Josef Aschbacher, podle kterého proto musí uchazeči počítat s velkou konkurencí.

Čtyřiatřicetiletý František Mach pracuje na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity a chtěl by se stát příštím českým astronautem. Věří, že má ESA co nabídnout. „Doufám, že to bude kromě mé akademické kariéry i moje sportovní příprava –⁠ závodně se věnuji triatlonu,“ uvedl. „Tím pádem jsem snad připravený, abych uspěl při výběru,“ dodal.

Celkem se ESA letos přihlásilo 22 589 lidí, z toho 5419 –⁠ 24 procent –⁠ žen. Při posledním výběrovém řízení v roce 2008 se přihlásilo 8413 kandidátů, 15 procent z nich tvořily ženy. V současnosti má ESA jedinou astronautku –⁠ Italku Samanthu Cristoforettiovou.

Nejvyšší zájem měli o pracovní místo Francouzi, kterých se přihlásilo 7131. Z Česka se o práci uchází 165 mužů a 37 žen.

Co je třeba splnit, aby se člověk stal astronautem

Kandidáti na astronauty musí mít nejméně magisterský titul v oboru přírodních či výpočetních věd, matematice nebo dalších technických oborech. Požadavky jsou i na výšku a uchazeče limituje věk –⁠ musí být mladší 50 let.

Výrazně výběr ovlivní také to, jak moc daný stát přispívá na chod ESA –⁠ pro českého zájemce bude výše českého příspěvku spíše handicapem.

Dalších více než 200 lidí se přihlásilo na novou pozici astronauta s fyzickým postižením. Kandidát z Česka mezi nimi není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 12 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 13 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...