Výběr pilota Aleše Svobody do týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) je pro Česko velký úspěch, uvedl ředitel odboru kosmických technologií a družicových systémů ministerstva dopravy Václav Kobera. I přesto, že je Svoboda „jen“ v týmu náhradníků, mohl by se podle něj brzy uplatnit v pomoci při vědeckých experimentech dalších členských států agentury.
Česká republika má po více než čtyřiceti letech dalšího astronauta, armádního pilota Aleše Svobodu. Uspěl mezi více než 22 tisíci uchazeči a stal se členem rezervního týmu astronautů Evropské vesmírné agentury (ESA). Česko je její součástí od roku 2008 a spolupracuje tak na evropském vesmírném programu.
Kobera je přesvědčený, že výběr Čecha je velkým úspěchem. Myslí si, že ESA ho jako rezervního účastníka programu po náročném procesu zvolila díky souboru „komplexních schopností od komunikačních až po schopnosti reagovat na různé situace, které nejsou třeba pro běžného člověka běžné.“
Ambasadorem evropského vesmírného programu
Proč se Aleš Svoboda nestal rovnou kariérním astronautem, tedy zaměstnancem vesmírné agentury na plný úvazek, není kvůli utajenému procesu vůči členským státům ESA jasné, vysvětluje Kobera. Dodává však, že nynějším Svobodovým úkolem bude kromě jeho dosavadní práce u armády rovněž funkce pomyslného ambasadora agentury, který bude pracovat na specifických úkolech v návaznosti na potřeby vybraných států.
Na vesmírnou stanici by ho mohla evropská instituce vyslat jako náhradu některého z kariérních astronautů či v případě potřeby provedení specifických experimentů.
Reálnou šanci vyslání Svobody do vesmíru hodnotí Kobera jako velkou. „Bude záležet na poptávce a nabídce. Program, ze kterého se astronauti financují, není malý. Financuje se z něj řada dalších aktivit, nejen pilotované kosmické lety. Bude záviset i na dalších úkolech, protože rozvoj kosmických aktivit probíhá. Možná se budeme divit, ale věřím, že ta příležitost přijde brzy,“ doplňuje.
Přestože Česká republika nyní neorganizuje žádné konkrétní experimenty, mohla by se do nich zapojit ve spolupráci s dalšími členskými státy. „Například Maďarsko má v rámci této astronautické mise asi osm vlastních experimentů, které připravuje. Pokud bychom něco podobného připravili, umím si představit, že naše výzkumné a průmyslové týmy jsou schopny na tom velmi dobře pracovat,“ ujišťuje.
Do současného rozpočtu ESA přispěla Česká republika zhruba 140 miliony eur, včetně povinných příspěvků. Ty financují také takzvané volitelné programy, mezi něž patří i výcvik astronautů. Na ně přispěl stát téměř devadesáti miliony eur. „ESA měla jako původní cíl vybrat zhruba 18,5 miliardy eur na další období. Vybrala jich sedmnáct, což je velký úspěch vzhledem k situaci, ve které jsme,“ uzavřel odborník ministerstva dopravy.
