Česko má nového astronauta. ESA do týmu náhradníků vybrala pilota Aleše Svobodu

Evropa zná svoje nové astronauty. Evropská kosmická agentura (ESA) po více než deseti letech vybrala ve středu nový tým, který doplní ten současný, tvořený šesti muži a jednou ženou. A kromě nich také záložní tým – právě jeho členem se poprvé stal zástupce České republiky.

oprvé se mohli hlásit i Češi – během posledního výběru v roce 2008 totiž ještě Česko nebylo členem ESA. A jeden z nich uspěl. Mezi ty, kdo se mohou stát astronauty, se totiž zařadil pilot, kapitán Aleš Svoboda.

Nahrávám video
Rozhovor s kapitánem Alešem Svobodou
Zdroj: ČT24

Náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání.

Čech, který má naději letět do kosmu

Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

Kapitán Aleš Svoboda (vpravo)
Zdroj: ČT24

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

V rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak náročný byl výběr. „Byl to můj impuls. Výběrové řízení mělo šest kol. Přihlásil jsem se někdy na jaře loňského roku. První kolo, do kterého se přihlásilo nějakých 22–23 tisíc lidí, tak zahrnovalo screening životopisů, motivačních dopisů, různých dotazníků. Po něm se počet kandidátů výrazně omezil asi na nějakých 1400.“ Druhé kolo probíhalo v Hamburku, bylo zaměřené na celodenní testování výkonnostních, psychomotorických funkcí, schopností člověka. Zkoumaly se věci jako audiovizuální paměť, prostorová orientace a celá řada dalších. Právě tam podle Svobody došlo k další poměrně velké redukci uchazečů.

„Třetí kolo bylo zaměřené na psychologickou stránku, ale tentokrát co se týče fungování v rámci týmu, řešení situací pod časovým stresem v rámci malé skupinky lidí. To probíhalo celý den, bylo to něco jako v civilní sféře takové assesment centrum. Tam zase došlo k poměrně velké redukci uchazečů,“ doplňuje Svoboda.

Čtvrtá fáze byly lékařské a zdravotní testy, které probíhaly celý týden, páté kolo tvořily  pohovory před komisí seniorních manažerů ESA a expertů na lidské zdroje. „Šesté kolo pak byl finální pohovor s generálním ředitelem, se šéfem ESA a s několika dalšími lidmi, které probíhalo jako klasický pohovor,“ dodává pilot.

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vloni v pořadu Hyde Park civilizace uvedl, že pro něj při novém výběru bude velmi důležitým prvkem diverzita. „Určitě se budu snažit dosáhnout diverzity při výběru finálního týmu. Země, kultura, gender a další prvky diverzity, ano to je moje priorita,“ řekl.

ESA nakonec vybrala do hlavního týmu pět kariérních astronautů. Tito lidé se stávají „astronauty na plný úvazek“ – jejich hlavní prací se teď stane příprava na let do kosmu.

Jsou to:

  • Sophie Adenotová, Francie: inženýrka, specialista na vrtulníkové létání. Mluví anglicky, francouzsky, rusky, španělsky a německy.
  • Pablo Álvarez Fernández, Španělsko: letecký inženýr, který pracoval pro komerční společnosti. Podílel se na příklad na nárhu zařízení pro misi ExoMars.
  • Rosemary Cooganová, Velká Británie: vědkyně zaměřená na fyziku, astrofyziku a astronomii. Její specializací je detekce gamma záření z černých děr.
  • Raphaël Liégeois, Belgie: expert na biomedicínu. Má doktorát z neurověd, kde se specializuje na matematické modelování mozkových funkcí. 
  • Marco Sieber, Švýcarsko: expeet na robotickou chirurgie, špičkový voják a příslušník zvláštních jednotek. 

Rezervistů je dvanáct, jeden z nich je také paraastronaut. Je to John McFall z Velké Británie, kterýve věku devatenáci let přišel o pravou nohu. Je to špičkový sportovec a lékař se zaměřením na traumatologii.

Jak se vybírá astronaut

Celkem se ESA letos přihlásilo 22 589 lidí, z toho 5419 –⁠ 24 procent –⁠ žen. Při posledním výběrovém řízení v roce 2008 se přihlásilo 8413 kandidátů, 15 procent z nich tvořily ženy. V současnosti má ESA jedinou astronautku –⁠ Italku Samanthu Cristoforettiovou.

Nejvyšší zájem v absolutních číslech měli o pracovní místo Francouzi, kterých se přihlásilo 7131. Z Česka se o práci ucházelo 165 mužů a 37 žen.

  • Možná se vám zdá, že výrazy astronaut a kosmonaut používáme v článcích náhodně, ale není tomu tak. V americkém kosmickém výzkumu a poté v evropském kosmickém výzkumu se tradičně používá výraz astronaut, zatímco východní blok označoval cestovatele do vesmíru výrazem kosmonaut. V současné době je situace komplikovanější, ale toto označení se používá zjednodušeně i nadále. Pro úplnost: čínští vesmírní dobyvatelé se nazývají tchajkonauti.

Evropa hledá paraastronauta

Poprvé se také mohli stát astronauty lidé s fyzickým handicapem – těch se přihlásilo 257. „Protože věříme, že průzkum vesmíru je věcí společného úsilí, musíme rozšířit okruh talentů, na které se můžeme spolehnout, abychom mohli v naší práci pokračovat. Jedním z účinných způsobů, jak toho dosáhnout, je zapojit více nadaných lidí různého pohlaví, věku a původu, ale také lidí se zvláštními potřebami, lidí žijících s tělesným postižením,“ uvedli zástupci ESA.

ESA hledá paraastronauta
Zdroj: ESA

„Právě teď jsme v bodě nula. Pro osoby se zdravotním postižením jsou dveře zavřené. S tímto pilotním projektem máme ambici otevřít tyto dveře a udělat skok z nuly na jedničku,“ prohlásil šéf ESA Jan Wörner. „Pro nás jsou zásadní dva aspekty: mise by měla být stejně bezpečná a stejně užitečná jako jakákoli jiná mise jakéhokoli jiného profesionálního astronauta,“ prohlásil. „Víme, že v tomto úsilí je mnoho neznámých. V tuto chvíli také nevíme, zda dokážeme najít odpovědi na všechny otázky. Chce to však odvahu začít, udělat první krok, a to dnes děláme,“ doplnila ESA na svých stránkách.

Podmínky jsou náročné

Většina dosavadních astronautů byli vojenští piloti. To by však podle agentury nemělo odradit další potenciální kandidáty. Kromě fyzické zdatnosti od nich ESA žádá také magisterské vzdělání v přírodních vědách, medicíně nebo matematice, výbornou znalost angličtiny a dalšího jazyka a velkou psychickou odolnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...