Česko má nového astronauta. ESA do týmu náhradníků vybrala pilota Aleše Svobodu

Evropa zná svoje nové astronauty. Evropská kosmická agentura (ESA) po více než deseti letech vybrala ve středu nový tým, který doplní ten současný, tvořený šesti muži a jednou ženou. A kromě nich také záložní tým – právě jeho členem se poprvé stal zástupce České republiky.

oprvé se mohli hlásit i Češi – během posledního výběru v roce 2008 totiž ještě Česko nebylo členem ESA. A jeden z nich uspěl. Mezi ty, kdo se mohou stát astronauty, se totiž zařadil pilot, kapitán Aleš Svoboda.

Nahrávám video
Rozhovor s kapitánem Alešem Svobodou
Zdroj: ČT24

Náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání.

Čech, který má naději letět do kosmu

Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

Kapitán Aleš Svoboda (vpravo)
Zdroj: ČT24

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

V rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak náročný byl výběr. „Byl to můj impuls. Výběrové řízení mělo šest kol. Přihlásil jsem se někdy na jaře loňského roku. První kolo, do kterého se přihlásilo nějakých 22–23 tisíc lidí, tak zahrnovalo screening životopisů, motivačních dopisů, různých dotazníků. Po něm se počet kandidátů výrazně omezil asi na nějakých 1400.“ Druhé kolo probíhalo v Hamburku, bylo zaměřené na celodenní testování výkonnostních, psychomotorických funkcí, schopností člověka. Zkoumaly se věci jako audiovizuální paměť, prostorová orientace a celá řada dalších. Právě tam podle Svobody došlo k další poměrně velké redukci uchazečů.

„Třetí kolo bylo zaměřené na psychologickou stránku, ale tentokrát co se týče fungování v rámci týmu, řešení situací pod časovým stresem v rámci malé skupinky lidí. To probíhalo celý den, bylo to něco jako v civilní sféře takové assesment centrum. Tam zase došlo k poměrně velké redukci uchazečů,“ doplňuje Svoboda.

Čtvrtá fáze byly lékařské a zdravotní testy, které probíhaly celý týden, páté kolo tvořily  pohovory před komisí seniorních manažerů ESA a expertů na lidské zdroje. „Šesté kolo pak byl finální pohovor s generálním ředitelem, se šéfem ESA a s několika dalšími lidmi, které probíhalo jako klasický pohovor,“ dodává pilot.

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vloni v pořadu Hyde Park civilizace uvedl, že pro něj při novém výběru bude velmi důležitým prvkem diverzita. „Určitě se budu snažit dosáhnout diverzity při výběru finálního týmu. Země, kultura, gender a další prvky diverzity, ano to je moje priorita,“ řekl.

ESA nakonec vybrala do hlavního týmu pět kariérních astronautů. Tito lidé se stávají „astronauty na plný úvazek“ – jejich hlavní prací se teď stane příprava na let do kosmu.

Jsou to:

  • Sophie Adenotová, Francie: inženýrka, specialista na vrtulníkové létání. Mluví anglicky, francouzsky, rusky, španělsky a německy.
  • Pablo Álvarez Fernández, Španělsko: letecký inženýr, který pracoval pro komerční společnosti. Podílel se na příklad na nárhu zařízení pro misi ExoMars.
  • Rosemary Cooganová, Velká Británie: vědkyně zaměřená na fyziku, astrofyziku a astronomii. Její specializací je detekce gamma záření z černých děr.
  • Raphaël Liégeois, Belgie: expert na biomedicínu. Má doktorát z neurověd, kde se specializuje na matematické modelování mozkových funkcí. 
  • Marco Sieber, Švýcarsko: expeet na robotickou chirurgie, špičkový voják a příslušník zvláštních jednotek. 

Rezervistů je dvanáct, jeden z nich je také paraastronaut. Je to John McFall z Velké Británie, kterýve věku devatenáci let přišel o pravou nohu. Je to špičkový sportovec a lékař se zaměřením na traumatologii.

Jak se vybírá astronaut

Celkem se ESA letos přihlásilo 22 589 lidí, z toho 5419 –⁠ 24 procent –⁠ žen. Při posledním výběrovém řízení v roce 2008 se přihlásilo 8413 kandidátů, 15 procent z nich tvořily ženy. V současnosti má ESA jedinou astronautku –⁠ Italku Samanthu Cristoforettiovou.

Nejvyšší zájem v absolutních číslech měli o pracovní místo Francouzi, kterých se přihlásilo 7131. Z Česka se o práci ucházelo 165 mužů a 37 žen.

  • Možná se vám zdá, že výrazy astronaut a kosmonaut používáme v článcích náhodně, ale není tomu tak. V americkém kosmickém výzkumu a poté v evropském kosmickém výzkumu se tradičně používá výraz astronaut, zatímco východní blok označoval cestovatele do vesmíru výrazem kosmonaut. V současné době je situace komplikovanější, ale toto označení se používá zjednodušeně i nadále. Pro úplnost: čínští vesmírní dobyvatelé se nazývají tchajkonauti.

Evropa hledá paraastronauta

Poprvé se také mohli stát astronauty lidé s fyzickým handicapem – těch se přihlásilo 257. „Protože věříme, že průzkum vesmíru je věcí společného úsilí, musíme rozšířit okruh talentů, na které se můžeme spolehnout, abychom mohli v naší práci pokračovat. Jedním z účinných způsobů, jak toho dosáhnout, je zapojit více nadaných lidí různého pohlaví, věku a původu, ale také lidí se zvláštními potřebami, lidí žijících s tělesným postižením,“ uvedli zástupci ESA.

ESA hledá paraastronauta
Zdroj: ESA

„Právě teď jsme v bodě nula. Pro osoby se zdravotním postižením jsou dveře zavřené. S tímto pilotním projektem máme ambici otevřít tyto dveře a udělat skok z nuly na jedničku,“ prohlásil šéf ESA Jan Wörner. „Pro nás jsou zásadní dva aspekty: mise by měla být stejně bezpečná a stejně užitečná jako jakákoli jiná mise jakéhokoli jiného profesionálního astronauta,“ prohlásil. „Víme, že v tomto úsilí je mnoho neznámých. V tuto chvíli také nevíme, zda dokážeme najít odpovědi na všechny otázky. Chce to však odvahu začít, udělat první krok, a to dnes děláme,“ doplnila ESA na svých stránkách.

Podmínky jsou náročné

Většina dosavadních astronautů byli vojenští piloti. To by však podle agentury nemělo odradit další potenciální kandidáty. Kromě fyzické zdatnosti od nich ESA žádá také magisterské vzdělání v přírodních vědách, medicíně nebo matematice, výbornou znalost angličtiny a dalšího jazyka a velkou psychickou odolnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...