Čína má v úmyslu rozšířit svou vesmírnou stanici, zpřístupní ji prý i jiným zemím

Čína se chystá v příštích letech rozšířit svou vesmírnou stanici ze tří modulů na šest a je připravena ji otevřít i pro zahraniční astronauty. Podle agentury Reuters to uvedla Čínská akademie vesmírných technologií.

Čínská orbitální stanice Tchien-kung byla dobudována koncem loňského roku. Původně Peking odhadoval její životnost na deset let, Čínská akademie vesmírných technologií ale na probíhajícím Mezinárodním astronautickém kongresu v ázerbájdžánské metropoli Baku uvedla, že stanice by měla zůstat v provozu více než patnáct let.

Po rozšíření na šest modulů by měla čínská stanice dosáhnout hmotnosti 180 tun, čímž stále zdaleka nebude dosahovat hmotnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se pohybuje kolem 450 tun. Zatímco na čínské stanici dosud pobývali maximálně tři astronauti, ISS jich může hostit až sedm.

Mezinárodní vesmírná stanice je ale na oběžné dráze kolem Země více než dvacet let a očekává se, že po roce 2030 její provoz skončí. Čínská státní média loni uvedla, že se na ni již obrátilo „několik zemí“, které by na čínskou stanici chtěly vyslat své kosmonauty.

USA nechtěly Čínu na ISS

Vlastní vesmírnou stanici začala Čína stavět poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo komunistické strany.

Další ránu čínským snahám o vesmírnou diplomacii podle agentury Reuters zasadila letos Evropská kosmická agentura (ESA), když uvedla, že z rozpočtových i politických důvodů nemá zájem podílet se na činnosti čínské vesmírné stanice.

„Zříci se spolupráce s Čínou na pilotovaných misích je krátkozraké. Konfrontace vyvolaná táborem v čele se Spojenými státy vede k novým vesmírným závodům,“ napsal v reakci na rozhodnutí ESA čínský list Global Times.

Vybudovat vlastní kosmickou stanici plánuje také Rusko. Podle tamní vesmírné agentury Roskosmos by první modul měl vzniknout do konce roku 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 5 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 6 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 9 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 10 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.