Čína má v úmyslu rozšířit svou vesmírnou stanici, zpřístupní ji prý i jiným zemím

Čína se chystá v příštích letech rozšířit svou vesmírnou stanici ze tří modulů na šest a je připravena ji otevřít i pro zahraniční astronauty. Podle agentury Reuters to uvedla Čínská akademie vesmírných technologií.

Čínská orbitální stanice Tchien-kung byla dobudována koncem loňského roku. Původně Peking odhadoval její životnost na deset let, Čínská akademie vesmírných technologií ale na probíhajícím Mezinárodním astronautickém kongresu v ázerbájdžánské metropoli Baku uvedla, že stanice by měla zůstat v provozu více než patnáct let.

Po rozšíření na šest modulů by měla čínská stanice dosáhnout hmotnosti 180 tun, čímž stále zdaleka nebude dosahovat hmotnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se pohybuje kolem 450 tun. Zatímco na čínské stanici dosud pobývali maximálně tři astronauti, ISS jich může hostit až sedm.

Mezinárodní vesmírná stanice je ale na oběžné dráze kolem Země více než dvacet let a očekává se, že po roce 2030 její provoz skončí. Čínská státní média loni uvedla, že se na ni již obrátilo „několik zemí“, které by na čínskou stanici chtěly vyslat své kosmonauty.

USA nechtěly Čínu na ISS

Vlastní vesmírnou stanici začala Čína stavět poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo komunistické strany.

Další ránu čínským snahám o vesmírnou diplomacii podle agentury Reuters zasadila letos Evropská kosmická agentura (ESA), když uvedla, že z rozpočtových i politických důvodů nemá zájem podílet se na činnosti čínské vesmírné stanice.

„Zříci se spolupráce s Čínou na pilotovaných misích je krátkozraké. Konfrontace vyvolaná táborem v čele se Spojenými státy vede k novým vesmírným závodům,“ napsal v reakci na rozhodnutí ESA čínský list Global Times.

Vybudovat vlastní kosmickou stanici plánuje také Rusko. Podle tamní vesmírné agentury Roskosmos by první modul měl vzniknout do konce roku 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...