Čína má v úmyslu rozšířit svou vesmírnou stanici, zpřístupní ji prý i jiným zemím

Čína se chystá v příštích letech rozšířit svou vesmírnou stanici ze tří modulů na šest a je připravena ji otevřít i pro zahraniční astronauty. Podle agentury Reuters to uvedla Čínská akademie vesmírných technologií.

Čínská orbitální stanice Tchien-kung byla dobudována koncem loňského roku. Původně Peking odhadoval její životnost na deset let, Čínská akademie vesmírných technologií ale na probíhajícím Mezinárodním astronautickém kongresu v ázerbájdžánské metropoli Baku uvedla, že stanice by měla zůstat v provozu více než patnáct let.

Po rozšíření na šest modulů by měla čínská stanice dosáhnout hmotnosti 180 tun, čímž stále zdaleka nebude dosahovat hmotnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se pohybuje kolem 450 tun. Zatímco na čínské stanici dosud pobývali maximálně tři astronauti, ISS jich může hostit až sedm.

Mezinárodní vesmírná stanice je ale na oběžné dráze kolem Země více než dvacet let a očekává se, že po roce 2030 její provoz skončí. Čínská státní média loni uvedla, že se na ni již obrátilo „několik zemí“, které by na čínskou stanici chtěly vyslat své kosmonauty.

USA nechtěly Čínu na ISS

Vlastní vesmírnou stanici začala Čína stavět poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo komunistické strany.

Další ránu čínským snahám o vesmírnou diplomacii podle agentury Reuters zasadila letos Evropská kosmická agentura (ESA), když uvedla, že z rozpočtových i politických důvodů nemá zájem podílet se na činnosti čínské vesmírné stanice.

„Zříci se spolupráce s Čínou na pilotovaných misích je krátkozraké. Konfrontace vyvolaná táborem v čele se Spojenými státy vede k novým vesmírným závodům,“ napsal v reakci na rozhodnutí ESA čínský list Global Times.

Vybudovat vlastní kosmickou stanici plánuje také Rusko. Podle tamní vesmírné agentury Roskosmos by první modul měl vzniknout do konce roku 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 11 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...