Venuše se stala přes noc lákavým cílem. Rusko ji chce nyní zkoumat samo, bez spolupráce s USA

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Informace se objevila den po zveřejnění zprávy, že mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který může mít biologický původ. To by teoreticky mohlo být považováno za důkaz existence života mimo Zemi.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin podle RIA Novosti dal najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

„Bylo rozhodnuto, že plánovaná mise Veněra-D, zahrnující orbitální i přistávací modul, bude realizována jako nezávislý národní projekt bez široké mezinárodní spolupráce,“ uvádí se v citaci vyjádření Rogozina zveřejněné na webu Roskosmosu.

Venuši zničila klimatická katastrofa

V rámci tohoto projektu mají specialisté zkoumat vzorky půdy a atmosféry druhé planety naší sluneční soustavy. Cílem je rovněž studovat povahu evolučních procesů Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem.

Na realizaci ruské části projektu požadovali vědci na příštích deset let více než 17 miliard rublů (5,1 miliardy korun), ale žádné prostředky zatím nedostali, napsala RIA Novosti. Náklady na americkou část se odhadovaly v přibližně stejné výši.

Ředitel Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd Anatolij Petrukovič poznamenal, že američtí kolegové se budou moci do mise zapojit, nikoli však už jako rovnoprávný partner. „Už to není projekt, který závisí na přání druhé strany. Potvrzuje se, že ho provedeme nezávisle na tom, jestli se s někým spojíme, nebo nespojíme,“ řekl.

Podle akademie věd je Rusko schopné samostatně financovat let stanice Veněra-D, aby se uskutečnil někdy „blíže k roku 2030“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...