Venuše se stala přes noc lákavým cílem. Rusko ji chce nyní zkoumat samo, bez spolupráce s USA

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Informace se objevila den po zveřejnění zprávy, že mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který může mít biologický původ. To by teoreticky mohlo být považováno za důkaz existence života mimo Zemi.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin podle RIA Novosti dal najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

„Bylo rozhodnuto, že plánovaná mise Veněra-D, zahrnující orbitální i přistávací modul, bude realizována jako nezávislý národní projekt bez široké mezinárodní spolupráce,“ uvádí se v citaci vyjádření Rogozina zveřejněné na webu Roskosmosu.

Venuši zničila klimatická katastrofa

V rámci tohoto projektu mají specialisté zkoumat vzorky půdy a atmosféry druhé planety naší sluneční soustavy. Cílem je rovněž studovat povahu evolučních procesů Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem.

Na realizaci ruské části projektu požadovali vědci na příštích deset let více než 17 miliard rublů (5,1 miliardy korun), ale žádné prostředky zatím nedostali, napsala RIA Novosti. Náklady na americkou část se odhadovaly v přibližně stejné výši.

Ředitel Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd Anatolij Petrukovič poznamenal, že američtí kolegové se budou moci do mise zapojit, nikoli však už jako rovnoprávný partner. „Už to není projekt, který závisí na přání druhé strany. Potvrzuje se, že ho provedeme nezávisle na tom, jestli se s někým spojíme, nebo nespojíme,“ řekl.

Podle akademie věd je Rusko schopné samostatně financovat let stanice Veněra-D, aby se uskutečnil někdy „blíže k roku 2030“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 16 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.