Venuše se stala přes noc lákavým cílem. Rusko ji chce nyní zkoumat samo, bez spolupráce s USA

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Informace se objevila den po zveřejnění zprávy, že mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který může mít biologický původ. To by teoreticky mohlo být považováno za důkaz existence života mimo Zemi.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin podle RIA Novosti dal najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

„Bylo rozhodnuto, že plánovaná mise Veněra-D, zahrnující orbitální i přistávací modul, bude realizována jako nezávislý národní projekt bez široké mezinárodní spolupráce,“ uvádí se v citaci vyjádření Rogozina zveřejněné na webu Roskosmosu.

Venuši zničila klimatická katastrofa

V rámci tohoto projektu mají specialisté zkoumat vzorky půdy a atmosféry druhé planety naší sluneční soustavy. Cílem je rovněž studovat povahu evolučních procesů Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem.

Na realizaci ruské části projektu požadovali vědci na příštích deset let více než 17 miliard rublů (5,1 miliardy korun), ale žádné prostředky zatím nedostali, napsala RIA Novosti. Náklady na americkou část se odhadovaly v přibližně stejné výši.

Ředitel Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd Anatolij Petrukovič poznamenal, že američtí kolegové se budou moci do mise zapojit, nikoli však už jako rovnoprávný partner. „Už to není projekt, který závisí na přání druhé strany. Potvrzuje se, že ho provedeme nezávisle na tom, jestli se s někým spojíme, nebo nespojíme,“ řekl.

Podle akademie věd je Rusko schopné samostatně financovat let stanice Veněra-D, aby se uskutečnil někdy „blíže k roku 2030“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.