Venuše se stala přes noc lákavým cílem. Rusko ji chce nyní zkoumat samo, bez spolupráce s USA

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Informace se objevila den po zveřejnění zprávy, že mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který může mít biologický původ. To by teoreticky mohlo být považováno za důkaz existence života mimo Zemi.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin podle RIA Novosti dal najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

„Bylo rozhodnuto, že plánovaná mise Veněra-D, zahrnující orbitální i přistávací modul, bude realizována jako nezávislý národní projekt bez široké mezinárodní spolupráce,“ uvádí se v citaci vyjádření Rogozina zveřejněné na webu Roskosmosu.

Venuši zničila klimatická katastrofa

V rámci tohoto projektu mají specialisté zkoumat vzorky půdy a atmosféry druhé planety naší sluneční soustavy. Cílem je rovněž studovat povahu evolučních procesů Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem.

Na realizaci ruské části projektu požadovali vědci na příštích deset let více než 17 miliard rublů (5,1 miliardy korun), ale žádné prostředky zatím nedostali, napsala RIA Novosti. Náklady na americkou část se odhadovaly v přibližně stejné výši.

Ředitel Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd Anatolij Petrukovič poznamenal, že američtí kolegové se budou moci do mise zapojit, nikoli však už jako rovnoprávný partner. „Už to není projekt, který závisí na přání druhé strany. Potvrzuje se, že ho provedeme nezávisle na tom, jestli se s někým spojíme, nebo nespojíme,“ řekl.

Podle akademie věd je Rusko schopné samostatně financovat let stanice Veněra-D, aby se uskutečnil někdy „blíže k roku 2030“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...