Rusko už ví, jak vznikl záhadný otvor na vesmírné stanici. Ale nikomu to neřekne

Ruské tiskové agentury oznámily, že Rusko už ví, kde se vzal záhadný otvor v plášti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Odvolávají se na informace ruské kosmické agentury Roskosmos.

Šéf této státní společnosti Dmitrij Rogozin uvedl, že Roskosmos zjistil, jak díra vznikla – ale tuto informaci ponechá v tajnosti.

„Bylo to v prostoru pro lodi Sojuz MS-09, který už dávno shořel. Posbírali jsme všechny vzorky,“ řekl podle agentury TASS Rogozin na otázku studentů univerzity v Petrohradu. „Musí být nějaká tajemství,“ vysvětlila hlava Roskosmosu podle agentury Ria Novosti.

Záhadný otvor

Naposledy se k záhadě vyjádřila zvláštní komise ruské vesmírné agentury Roskosmos letos v červenci. Po jedenáctiměsíčním pátrání tehdy oznámila, že nedokázala najít viníka záhadného provrtání pláště ruské kosmické lodi Sojuz MS-09.

Koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tlak, zavinil to otvor vyvrtaný zevnitř. Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a dopravní loď se později bez problémů vrátila na Zemi.

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi kvůli nemoci jednoho z nich. To ale Rogozin odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 8 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 10 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.