Za díru na ISS mohou Američané, tvrdí Rusko. Chtěli se údajně dřív vrátit domů

Nahrávám video

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), při němž na konci srpna trhlinou v plášti připojené kosmické lodi Sojuz unikal vzduch. Napsal to dnes ruský deník Kommersant. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde podle listu o tvrdý úder rusko-americké spolupráci ve vesmíru.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň.

Diskutované podezření, že k poškození pláště kosmické lodi Sojuz došlo v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo. Kommersant ve středu naopak napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky.

Záměrným poškozením lodi měli chtít Američané vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi, a to kvůli onemocnění jednoho z nich. Kdyby Američan onemocněl, musel by se vrátit na Zemi poškozeným modulem Sojuz. Při evakuaci by poškozený modul shořel v atmosféře a na vyvrtaný otvor by se nepřišlo, uvedl Kommersant s odvoláním na úvahy ruských vyšetřovatelů. A navíc by podle pravidel, která jsou mezi ruskou a americkou stranou uzavřená, Američané museli platit novou kosmickou loď zaplatit - platí to, pokud by posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše.

Kdo byl nemocný?

O jaký zdravotní problém jde a kterého astronauta se choroba týká, Kommersant neuvádí. Posádku komplexu obíhajícího kolem Země teď tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Andrew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají 4. října misi v ISS ukončit.

Roskosmos si podle listu vyžádal v USA zdravotní dokumentaci amerických členů posádky, kterou ale nejspíš vzhledem k lékařskému tajemství nedostane. Ruští členové posádky ISS dostali pokyn, aby americké kolegy do ruských částí stanice nepouštěli, uvedl ruský deník.

Samo vedení Roskosmosu odmítlo informace o možné vině americké posádky komentovat. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin nicméně v úterý připustil, že ruští vyšetřovatelé věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru. Pokud se ruské podezření potvrdí, dostane se rusko-americká spolupráce ve vesmíru do problémů, konstatoval Kommersant s odvoláním na činitele Roskosmosu.

Co na to Američané?

Americká kosmická agentura NASA se zatím k těmto spekulacím oficiálně nevyjádřila. V rozhovoru pro stanici ABC ale poskytl své stanovisko současný velitel stanice Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

Podle něj astronauti na ISS neudělali nic špatného: „Jediné, co posádka udělala, bylo, že následovala bezpečnostní procedury, našla otvor a utěsnila ho. Tím jsme zajistili, že provoz vesmírné stanice bude pokračovat a že posádka zůstane na orbitě a bude pokračovat na ISS ve skvělé práci, kterou děláme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.