Za díru na ISS nemohl meteorit. Už na Zemi ji způsobil nepozorný ruský zaměstnanec

Minulý týden byl na Mezinárodní vesmírné stanici ISS vyhlášen poplach; v plášti kosmické lodi Sojuz, která je součástí stanice, se objevila díra. První odhady říkaly, že šlo o úder mikrometeority nebo vesmírného smetí. Nyní ruská strana oznámila, že drobný otvor už v lodi byl – coby výrobní vada.

Ze středy na čtvrtek došlo na Mezinárodní vesmírné stanici ISS k nehodě. Neznámé těleso, podle prvních odhadů velké asi 6 milimetrů, zasáhlo modul Sojuz MS-09. Do této ruské kosmické lodi, která je ke stanici připojená, udělalo drobný otvor, jímž začal unikat vzduch. Při složité několikahodinové akci ruská i americká posádka společně díru utěsnily, nejprve provizorně, posléze dlouhodobě.

V pondělí oznámila ruská tisková agentura RIA Novosti, že ke ztrátě tlaku na lodi MS-09 došlo v důsledku výrobní vady. Agentuře to potvrdil zdroj z ruského kosmického průmyslu dobře obeznámený se situací. „Odhalili jsme příčinu vzniku otvoru na vnitřním plášti vesmírné lodi Sojuz MS-09. Vznikla na Zemi, člověk, který je za ni zodpovědný, už byl identifikován,“ uvádí RIA.

Zalepil díru lepidlem

Podle jiného zdroje je pravděpodobné, že jakmile si tento doposud nejmenovaný člověk uvědomil svoji chybu, utěsnil trhlinu speciálním lepidlem. Proto nebyl otvor během inspekce kosmické lodi identifikován a ani se neobjevil v průběhu prvních dvou měsíců letu na oběžné dráze.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Toto druhé svědectví ukazuje, že se postupně lepidlo uvolňovalo a degradovalo – v důsledku toho došlo k opětovnému otevření díry. Nikoho z posádky ISS podle dostupných informací nenapadl takový scénář.

Ruská kosmická společnost Eněrgija už podle RIA Novosti zahájila interní vyšetřování. Navíc uvažuje o vzniku mimořádné vyšetřovací komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...