Poplach na vesmírné stanici. Modul Sojuz u ISS je poškozený, uniká vzduch

Jedna část mezinárodní vesmírné stanice je poškozená, ze stanice uniká vzduch. Posádka podle NASA není zatím ohrožená a hledá nyní ve spolupráci s experty na Zemi způsoby, jak porušené místo opravit.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS, která je 300 kilometrů nad zemským povrchem, má problém. Už ve středu večer na stanici začal klesat tlak. Kontroly prokázaly, že nejde o chybu, stanice je opravdu poškozená. „V noci a ráno jsme na ISS měli mimořádnou situaci - klesl tlak, nastal únik vzduchu. Byla přijata opatření, aby se zjistilo, kudy vzduch uniká. Americká posádka přešla do ruské části, následovalo postupné uzavření úseků, abychom zjistili, kde a co se stalo. Nakonec se podařilo problém odhalit,“ uvedl ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

  • Kapton je obchodní název pro polyimid, syntetický polymer, který na trh asi před padesáti léty uvedla americká firma DuPont. … Kapton je odolný vůči rozpouštědlům, olejům, kyselinám a dalším chemikáliím, výborně odolává ultrafialovému záření i radioaktivnímu záření alfa, beta i gama. (Wikipedie)

Nejnovější informace mluví o tom, že posádka se už snaží otvory provizorně utěsnit a celou oblast kolem zasaženého místa vyklidit. Potom pomocí opravářské sady zkusí vyrobit trvalejší řešení utěsnění otvoru. Průběh oprav můžete sledovat na on-line přenosu z ISS - je sice vidět jen vnější část stanice, ale dá se velmi dobře slyšet, jak posádka o zalepování otvoru komunikuje s pozemským velením. 

Kolem 14:05 se posádce podařilo otvor zcela zalepit pomocí kaptonové pásky, ale únik vzduchu přesto pokračuje, je tedy možné, že trhlinek je více, nebo má otvor složitější strukturu. Zdá se, že se astronauti pokusí otvor zalepit nějakým lepidlem, pryskyřicí nebo kouskem plastu či jiné hmoty - možná i kouskem gumičky. Musí to být ale něco, co zasychá i ve vakuu, většina klasických lepidel potřebuje ke schnutí přístup vzduchu. 

Uvažuje se také o tom, že možná bude nutné prohlídnout stanici i z vnější strany, oprava ale bude provedena zevnitř.  „Zjištěná mikrotrhlina nejspíše vznikla vnějším poškozením, podle konstruktérů je to výsledek dopadu mikrometeoritu,“ poznamenal Rogozin. Život a zdraví posádky podle něj nic neohrožuje. „Vesmírnou loď má opravit speciální záplata, kterou posádka umístí zevnitř, kde by měla díky tlaku lépe držet.“

Velení na Zemi považovalo únik za slabý, takže nechalo posádku klidně spát, informace jim byla sdělena až ráno. Posádka, které velí Andrew Feustel, situaci monitorovala a potvrdila únik vzduchu v jednom z modulů. 

Podle serveru Kosmonautix se zatím neví, jak velké by mělo poškození být, ale podle vizuální kontroly to vypadá, že ve vnější stěně modulu Sojuz MS-09 jsou dvě díry – jejich velikost není známá.

Podle oficiálního vyjádření NASA není stanice ani posádka v přímém ohrožení života, ale situace je intenzivně monitorována. Stejné informace potvrdil serveru Kosmonautix i Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Ten únik je malinký. To ISS systém zajištění podpory života je schopen držet týdny. Není žádoucí aby došlo k dehermetizaci Sojuzu.“ 

Podle dalších vyjádření expertů by ISS mohla vydržet až 18 dní: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled