Na ISS přistáli tři noví členové posádky: Rus, Američan a Japonec

Nahrávám video
Let na ISS 19. 12. 2017
Zdroj: ČT24

Těsně před Vánocemi došlo k obměně posádky ISS. Tři noví astronauti tam donesli vědecké zařízení, zásoby i dárky.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v úterý po dvoudenním letu přistála loď Sojuz MS-07 se třemi dalšími členy posádky. Ruský kosmonaut Anton Škaplerov, americký astronaut Scott Tingle a japonský astronaut Norišege Kanai doplní tým pracující v orbitálním komplexu na obvyklých šest členů. Nová trojice přešla do ISS chvíli před polednem. Setkání se stávajícími obyvateli bylo plné emocí:

Sojuz MS-07 vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz-FG, která odstartovala v neděli z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Na Škaplerova, Tinglea a Kanaie na stanici čeká stávající posádka, kterou tvoří Američané Joe Acab a Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin. Minulý čtvrtek se na Zemi vrátili Američan Randy Bresnik, Rus Sergej Rjazanskij a Ital Paolo Nespoli.

Co se bude dít na obloze?

Tři noví obyvatelé orbitálního komplexu stráví na oběžné dráze více než čtyři měsíce. Podle americké vesmírné agentury NASA je čeká práce spojená s přibližně 250 výzkumnými projekty například z oblasti fyziky, biologie, vývoje nových technologií nebo zkoumání Země či lidského organismu.

Zatímco Tingle a Kanai jsou ve vesmíru poprvé, pro Škaplerova jde o třetí misi na Mezinárodní vesmírné stanici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
před 35 mminutami

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
před 2 hhodinami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 6 hhodinami

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 23 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
včera v 11:19

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
10. 2. 2026

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
10. 2. 2026
Načítání...