Rusko nezná viníka poškození pláště lodi Sojuz, podezírá i posádku

Viníka drobné „trhliny“, která se na konci srpna objevila v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se nepodařilo najít a incident zatím nemá vysvětlení. Na tiskové konferenci ve Vladivostoku to prohlásil šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Naznačil, že viníkem může být i někdo z posádky.

Podle prvních odhadů ruských odborníků v noci na 30. srpna z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň. Posádka ISS podle Roskosmosu nebyla v ohrožení.

První vyšetřování vyloučilo možnost dopadu meteoritu, protože podle ruských odborníků vznikl otvor lidskou rukou a byl proražen zevnitř. Výrobce Sojuzu firma Eněrgija byla pověřena vyšetřováním, zda šlo o nehodu nebo záměrné poškození. Výrobce už vyšetřování ukončil, viníka ovšem nenašel, uvedl Rogozin.

Nepotvrdily se tak dřívější informace, že za drobnou trhlinou stál nepozorný zaměstnanec, který se ji pak snažil utěsnit lepidlem.  

Konspirace: udělali to Američani

Na ruských sociálních sítích se zase nedávno objevily spekulace, že otvor, kterým unikal vzduch, vyvrtali v plášti lodi američtí astronauti přítomní na palubě ISS. V současné době jsou tam Američané Ricky Arnold a Drew Feustel a astronautka Serena Auňónová Chancellorová.

Rogozin se podle agentury Interfax k těmto domněnkám odmítl vyjádřit. „Nehodlám to komentovat. Ukázalo se, že situace je mnohem složitější, než se dřív zdálo,“ řekl ředitel Roskosmosu bez dalšího vysvětlení. Dodal jen, že „pozornost se věnuje i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru“.

Vzhledem k nulovým výsledkům vyšetřování na půdě korporace Eněrgija vznikla podle Rogozina nová vyšetřovací komise složená z expertů Roskosmosu a „kompetentních orgánů“, tedy ruských policistů. Komisi vede první Rogozinův náměstek Nikolaj Sevasťjanov a s výsledky jejího pátrání Moskva seznámí všechny státy, které se projektu ISS účastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 42 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...