Rusko nezná viníka poškození pláště lodi Sojuz, podezírá i posádku

Viníka drobné „trhliny“, která se na konci srpna objevila v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se nepodařilo najít a incident zatím nemá vysvětlení. Na tiskové konferenci ve Vladivostoku to prohlásil šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Naznačil, že viníkem může být i někdo z posádky.

Podle prvních odhadů ruských odborníků v noci na 30. srpna z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň. Posádka ISS podle Roskosmosu nebyla v ohrožení.

První vyšetřování vyloučilo možnost dopadu meteoritu, protože podle ruských odborníků vznikl otvor lidskou rukou a byl proražen zevnitř. Výrobce Sojuzu firma Eněrgija byla pověřena vyšetřováním, zda šlo o nehodu nebo záměrné poškození. Výrobce už vyšetřování ukončil, viníka ovšem nenašel, uvedl Rogozin.

Nepotvrdily se tak dřívější informace, že za drobnou trhlinou stál nepozorný zaměstnanec, který se ji pak snažil utěsnit lepidlem.  

Konspirace: udělali to Američani

Na ruských sociálních sítích se zase nedávno objevily spekulace, že otvor, kterým unikal vzduch, vyvrtali v plášti lodi američtí astronauti přítomní na palubě ISS. V současné době jsou tam Američané Ricky Arnold a Drew Feustel a astronautka Serena Auňónová Chancellorová.

Rogozin se podle agentury Interfax k těmto domněnkám odmítl vyjádřit. „Nehodlám to komentovat. Ukázalo se, že situace je mnohem složitější, než se dřív zdálo,“ řekl ředitel Roskosmosu bez dalšího vysvětlení. Dodal jen, že „pozornost se věnuje i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru“.

Vzhledem k nulovým výsledkům vyšetřování na půdě korporace Eněrgija vznikla podle Rogozina nová vyšetřovací komise složená z expertů Roskosmosu a „kompetentních orgánů“, tedy ruských policistů. Komisi vede první Rogozinův náměstek Nikolaj Sevasťjanov a s výsledky jejího pátrání Moskva seznámí všechny státy, které se projektu ISS účastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...