Rusko nezná viníka poškození pláště lodi Sojuz, podezírá i posádku

Viníka drobné „trhliny“, která se na konci srpna objevila v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se nepodařilo najít a incident zatím nemá vysvětlení. Na tiskové konferenci ve Vladivostoku to prohlásil šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Naznačil, že viníkem může být i někdo z posádky.

Podle prvních odhadů ruských odborníků v noci na 30. srpna z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň. Posádka ISS podle Roskosmosu nebyla v ohrožení.

První vyšetřování vyloučilo možnost dopadu meteoritu, protože podle ruských odborníků vznikl otvor lidskou rukou a byl proražen zevnitř. Výrobce Sojuzu firma Eněrgija byla pověřena vyšetřováním, zda šlo o nehodu nebo záměrné poškození. Výrobce už vyšetřování ukončil, viníka ovšem nenašel, uvedl Rogozin.

Nepotvrdily se tak dřívější informace, že za drobnou trhlinou stál nepozorný zaměstnanec, který se ji pak snažil utěsnit lepidlem.  

Konspirace: udělali to Američani

Na ruských sociálních sítích se zase nedávno objevily spekulace, že otvor, kterým unikal vzduch, vyvrtali v plášti lodi američtí astronauti přítomní na palubě ISS. V současné době jsou tam Američané Ricky Arnold a Drew Feustel a astronautka Serena Auňónová Chancellorová.

Rogozin se podle agentury Interfax k těmto domněnkám odmítl vyjádřit. „Nehodlám to komentovat. Ukázalo se, že situace je mnohem složitější, než se dřív zdálo,“ řekl ředitel Roskosmosu bez dalšího vysvětlení. Dodal jen, že „pozornost se věnuje i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru“.

Vzhledem k nulovým výsledkům vyšetřování na půdě korporace Eněrgija vznikla podle Rogozina nová vyšetřovací komise složená z expertů Roskosmosu a „kompetentních orgánů“, tedy ruských policistů. Komisi vede první Rogozinův náměstek Nikolaj Sevasťjanov a s výsledky jejího pátrání Moskva seznámí všechny státy, které se projektu ISS účastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.