Ruský prezident Vladimir Putin odpovídal na otázky občanů, kteří mu je během tradiční debaty mohli zaslat například pomocí mobilní aplikace. Šéf Kremlu tímto způsobem reaguje na dotazy obyvatel země již od roku 2001. Loni ale obvykle několikahodinovou debatu vynechal s odůvodněním, že jí nepřeje epidemická situace.
Rusové podle agentury RIA Novosti zaslali Putinovi k úterku přes 714 tisíc otázek a zhruba 53 tisíc z nich už bylo zpracováno. Týkaly se například očkování, sociálních dávek a bytových domů v havarijním stavu. Šéf Kremlu některé z nich zodpovědel v pořadu.
Hlavní čas relace byl věnován sociálním otázkám, zdravotnictví s důrazem na koronavirovou pandemii a dalším oblastem domácí politiky, uvedli dříve politologové. Dostatečný prostor byl dán i hlavním tématům zahraničního dění, a to včetně červnového jednání Putina s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Putin: Ukrajinu kontroluje zahraničí
Putin v pořadu mimo jiné obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že svou zemi předal pod plnou kontrolu ze zahraničí. „Zelenskyj dal Ukrajinu pod plnou vnější kontrolu. Klíčové otázky života Ukrajiny se neřeší v Kyjevě, ale ve Washingtonu. Částečně v Berlíně a Paříži. Pak o čem mluvit?“ řekl šéf Kremlu.
Zároveň uvedl, že je ochoten se s ním setkat, je ale potřeba předem vědět, o čem by hovořili. Na otázku, proč na seznam „nikoli přátelských zemí“ nebyla zařazena také Ukrajina, ruský prezident řekl, že nepovažuje ukrajinský národ za nikoli přátelský. „Považuji Ukrajince a Rusy za jeden národ,“ poznamenal.
Ruský prezident se rovněž důrazně kriticky vyjádřil k ukrajinskému zákonu o původních národech, který nepovažuje Rusy za původní národ země. Možné následky tohoto normativního aktu šéf Kremlu přirovnal ke zbraním hromadného ničení.
Incident s britskou lodí byla provokace
Nedávný incident s britským torpédoborcem u Krymu byl podle Putina připravenou provokací s výzvědným záměrem a podíleli se na ní Američané. „Samozřejmě to byla provokace. Byl jsem o tom informován. Dobře jsme ho viděli,“ prohlásil Putin s tím, že se do operace zapojil i americký průzkumný letoun, který startoval z vojenské základny NATO na Krétě.
Moskva minulý týden oznámila, že ruská pohraniční stráž vypálila výstražné výstřely, když se britský torpédoborec Defender přiblížil ke Krymu. Podle Kremlu vplul asi tři kilometry hluboko do ruských výsostných vod. Britské ministerstvo obrany záhy popřelo, že by kvůli plavidlu královského námořnictva padly nějaké výstřely. Loď podle Britů proplula výsostnými vodami Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem.
Putin v souvislosti s incidentem vyloučil, že by mohl vyvolat třetí světovou válku. „I kdybychom tuto loď potopili, bylo by stále těžké si představit, že by svět byl na pokraji třetí světové války, protože ti, kdo to dělají, vědí, že z této války nemohou vyjít vítězně,“ řekl ruský prezident.
Prozradil, čím se nechal očkovat
Putin také prohlásil, že se nechal proti koronaviru očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Dodal, že je proti zavedení povinné vakcinace proti této chorobě. „Jak si vzpomínáte, svého času jsem řekl, že nepodporuji povinné očkování. A stejného názoru se nadále držím,“ nechal se slyšet ruský prezident podle agentury TASS.
Váhající Rusy současně vyzval, aby naslouchali odborníkům, a nikoliv fámám, poznamenala agentura AFP. „Odborníci opakovaně řekli, že vakcinace je jediná cesta, jak zabránit dalšímu šíření pandemie,“ uvedl prezident.
