Putin odpovídal na otázky občanů, přišly mu jich statisíce

3 minuty
Události: Putin vyzval Rusy k očkování
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin odpovídal na otázky občanů, kteří mu je během tradiční debaty mohli zaslat například pomocí mobilní aplikace. Šéf Kremlu tímto způsobem reaguje na dotazy obyvatel země již od roku 2001. Loni ale obvykle několikahodinovou debatu vynechal s odůvodněním, že jí nepřeje epidemická situace.

Rusové podle agentury RIA Novosti zaslali Putinovi k úterku přes 714 tisíc otázek a zhruba 53 tisíc z nich už bylo zpracováno. Týkaly se například očkování, sociálních dávek a bytových domů v havarijním stavu. Šéf Kremlu některé z nich zodpovědel v pořadu.

Hlavní čas relace byl věnován sociálním otázkám, zdravotnictví s důrazem na koronavirovou pandemii a dalším oblastem domácí politiky, uvedli dříve politologové. Dostatečný prostor byl dán i hlavním tématům zahraničního dění, a to včetně červnového jednání Putina s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Putin: Ukrajinu kontroluje zahraničí

Putin v pořadu mimo jiné obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že svou zemi předal pod plnou kontrolu ze zahraničí. „Zelenskyj dal Ukrajinu pod plnou vnější kontrolu. Klíčové otázky života Ukrajiny se neřeší v Kyjevě, ale ve Washingtonu. Částečně v Berlíně a Paříži. Pak o čem mluvit?“ řekl šéf Kremlu.

Zároveň uvedl, že je ochoten se s ním setkat, je ale potřeba předem vědět, o čem by hovořili. Na otázku, proč na seznam „nikoli přátelských zemí“ nebyla zařazena také Ukrajina, ruský prezident řekl, že nepovažuje ukrajinský národ za nikoli přátelský. „Považuji Ukrajince a Rusy za jeden národ,“ poznamenal.

224 minut
Výroční tisková konference ruského prezidenta Vladimira Putina 2021
Zdroj: ČT24

Ruský prezident se rovněž důrazně kriticky vyjádřil k ukrajinskému zákonu o původních národech, který nepovažuje Rusy za původní národ země. Možné následky tohoto normativního aktu šéf Kremlu přirovnal ke zbraním hromadného ničení.

Incident s britskou lodí byla provokace

Nedávný incident s britským torpédoborcem u Krymu byl podle Putina připravenou provokací s výzvědným záměrem a podíleli se na ní Američané. „Samozřejmě to byla provokace. Byl jsem o tom informován. Dobře jsme ho viděli,“ prohlásil Putin s tím, že se do operace zapojil i americký průzkumný letoun, který startoval z vojenské základny NATO na Krétě.

Moskva minulý týden oznámila, že ruská pohraniční stráž vypálila výstražné výstřely, když se britský torpédoborec Defender přiblížil ke Krymu. Podle Kremlu vplul asi tři kilometry hluboko do ruských výsostných vod. Britské ministerstvo obrany záhy popřelo, že by kvůli plavidlu královského námořnictva padly nějaké výstřely. Loď podle Britů proplula výsostnými vodami Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem.

Putin v souvislosti s incidentem vyloučil, že by mohl vyvolat třetí světovou válku. „I kdybychom tuto loď potopili, bylo by stále těžké si představit, že by svět byl na pokraji třetí světové války, protože ti, kdo to dělají, vědí, že z této války nemohou vyjít vítězně,“ řekl ruský prezident.

Prozradil, čím se nechal očkovat

Putin také prohlásil, že se nechal proti koronaviru očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Dodal, že je proti zavedení povinné vakcinace proti této chorobě. „Jak si vzpomínáte, svého času jsem řekl, že nepodporuji povinné očkování. A stejného názoru se nadále držím,“ nechal se slyšet ruský prezident podle agentury TASS.

Váhající Rusy současně vyzval, aby naslouchali odborníkům, a nikoliv fámám, poznamenala agentura AFP. „Odborníci opakovaně řekli, že vakcinace je jediná cesta, jak zabránit dalšímu šíření pandemie,“ uvedl prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
13:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, reaguje Kyjev na návrh Putina

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
před 3 hhodinami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 7 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 10 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 19 hhodinami
Načítání...