Běloruská diplomacie požaduje, aby Spojené státy od 1. září snížily počet svých zaměstnanců na velvyslanectví v Minsku na pět lidí. Oznámila to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího běloruského ministerstva zahraničí. Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou americkou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
USA mají snížit počet svých diplomatů v Minsku na pět, Bělorusko tak reaguje na americké sankce
„Je to naše odpověď americké straně na její nikoliv přátelské a dokonce agresivní počínání,“ řekl mluvčí Anatol Glaz s tím, že o reakci Minsku byl vyrozuměn chargé d'affaires amerického velvyslanectví.
„Vzhledem ke snaze Washingtonu omezit spolupráci ve všech oblastech a ekonomicky udusit naši zemi nevidíme smysl v přítomnosti početného personálu amerického diplomatického zastoupení,“ uvedl. Dodal, že podobně Minsk míní postupovat, pokud USA budou nadále omezovat vzájemnou součinnost.
Washington vyhlásil nové sankce u příležitosti prvního výročí kontroverzních prezidentských voleb v Bělorusku, které podle západních zemí a běloruské opozice provázely rozsáhlé nesrovnalosti.
Při oznamování sankcí Bílý dům připomněl, že Bělorusko v květnu přinutilo civilní letadlo společnosti Ryanair na lince z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby úřady mohly zatknout opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě.
Sankce míří na běloruské společnosti i olympijský výbor
Mezi subjekty, které americké ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam, je zejména společnost Belaruskali, která v Bělorusku patří k největším státním podnikům a která má významný podíl na světovém trhu s potaší. Sankcím podléhá i běloruský národní olympijský výbor a také 15 soukromých společností, včetně prominentní běloruské banky Absolutbank, které mají vazby na Lukašenkův režim.
Běloruský olympijský výbor je viněn z napomáhání praní špinavých peněz a z obcházení sankcí a vízových zákazů. Mezinárodní olympijský výbor jej také pokáral za to, že nedokázal ochránit běloruské sportovce před politickou diskriminací a represemi.
„Postavit se proti tomuto útlaku je odpovědností každého, komu záleží na lidských právech, svobodných a spravedlivých volbách a na svobodě projevu,“ uvedl americký prezident Joe Biden v prohlášení. „Spojené státy budou nadále hájit lidská práva a svobodu projevu, zatímco Lukašenka budou ve spolupráci se svými spojenci a partnery hnát k odpovědnosti,“ doplnil.
Poslední evropský diktátor
Lukašenko po prezidentských volbách z loňského srpna získal šestý mandát. Podle běloruské opozice a mnoha západních zemí je ale oficiální volební výsledek založen na podvodech.
Přesvědčení mnoha Bělorusů, že jim volby byly ukradeny, vyvolalo masové protesty, což vedlo Lukašenkův režim k zesílení represí vůči demonstrantům, disidentům a nezávislým médiím. Při mnohdy brutálních zákrocích pořádkové síly zadržely desítky tisíc lidí, tisíce z nich byly zbity a stovky osob byly podle ochránců lidských práv zneužity nebo mučeny. Minsk to popírá.
Lukašenko, který Bělorusku vládne tvrdou rukou od roku 1994, je označován za „posledního evropského diktátora“. Běloruská olympijská běžkyně Kryscina Cimanouská, která kritizovala své trenéry, minulý týden v obavách z represí uprchla z tokijské olympiády do Polska.
Bidenova administrativa vyzvala Lukašenkův režim, aby umožnil nezávislé mezinárodní vyšetřování odklonu letadla Ryanair z plánované trasy a aby propustil všechny politické vězně. Chce také, aby Minsk zahájil dialog s demokratickou opozicí a představiteli občanské společnosti, který povede ke svobodným a spravedlivým volbám za dohledu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Ekonomické sankce proti Minsku zpřísnila také Británie. Terčem těchto sankcí je obchod s běloruskými státními podniky, vládní finance a letecká doprava, včetně zákazu, aby britské firmy poskytovaly technickou pomoc Lukašenkově flotile luxusních letadel.
