Po výbuších v okupovaném Chersonu vypadlo vysílání ruské televize

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle ruské služby BBC se na sociálních sítích objevila videa zachycující exploze u televizní věže ve městě. Některé zdroje tvrdí, že v určitých částech města zmizelo po výbuchu vysílání ruských televizních kanálů, píše BBC na svém webu. Stanice zároveň poznamenala, že tyto informace nebyly oficiálně potvrzeny.

Po sérii výbuchů začalo ve městě hořet, uvádí ukrajinský server Ukrajinska pravda s odvoláním na obyvatele Chersonu.

Ve městě dříve během středy vyšli lidé na protest proti okupačním silám do ulic. Ruští vojáci proti nim zasáhli. Podle agentury Unian bylo na místě několik zraněných. Město je v rukou ruských jednotek od března.

Rusko podle Kyjeva chystá v Chersonu uspořádat referendum o vzniku nové odštěpenecké republiky po vzoru dvou proruských separatistických útvarů na východě země – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na začátku tohoto týdne ruští vojáci podle ukrajinské správy obsadili budovu radnice. V úterý pak uskutečnili shromáždění, které „zvolilo“ okupantům loajální šéfy oblasti i městské rady z řad místních politiků.

Rusko zesiluje ofenzivu na východě

Na východě a severovýchodě Ukrajiny zesiluje ruská armáda svou ofenzivu, oznámil ukrajinský generální štáb. Své síly soustředí zejména ve směru z Izjumu na jih a pokračuje v ostřelování Charkova.

Ruská armáda podle Ukrajinců převelela vzdušné síly a na pět set jednotek techniky k Izjumu. Dřívější analýza amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedla, že právě u tohoto města jižně od Charkova těží ruský postup ze stavu ukrajinských obranných pozic, které nejsou tak dobře připravené, jako na donbaské frontě.

Ve směru na Doněck ruské jednotky pokračují v ostřelování podél linie dotyku ve snaze obklíčit ukrajinské síly. Intenzivní palba pokračuje i na vesnice Marjinka a Očeretyn. Za středu ukrajinské síly údajně odrazily šest útoků v Luhanské a Doněcké oblasti, zničily pět tanků a 23 dalších vojenských vozidel či jeden dělostřelecký systém. 

Hrozbou pro Ukrajinu je i zhruba dvacet plavidel ruského námořnictva včetně ponorek v Černém moři, o nichž informovalo britské ministerstvo obrany. „I přes ostudnou ztrátu výsadkové lodi Saratov a křižníku Moskva si ruská černomořská flotila udržela schopnost zasáhnout ukrajinské a pobřežní cíle,“ napsala britská vojenská rozvědka.

Útoky na ruské vojenské objekty budou mít dohru, varovala Zacharovová

Na Brity odkazovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve své kritice jejich slov o legitimitě užití zbraní proti vojenským cílům v Rusku. To podle ní na další provokování Ukrajiny k úderům na svém území tvrdě odpoví. 

Na jihu a západě Ruska v poslední době vzplálo několik skladů paliv a munice. Ruské úřady obviňují z útoků právě ukrajinské síly, Kyjev se obvykle nevyjadřuje. „Taková zločinná činnost ukrajinských ozbrojených sil proti ruskému území nemůže zůstat bez odpovědi,“ prohlásila mluvčí podle ruské agentury TASS. 

Požár skladu paliva v ruském Bělgorodě
Zdroj: ABACA/AA/ABACA

„Rusko zaútočilo a zabíjí civilisty. Ukrajina se bude bránit všemi způsoby, včetně úderů na sklady a základny zabijáků. Svět uznává toto právo,“ napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. 

Zacharovová také obvinila Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že předávala údaje o ruských silách zpravodajským službám Západu a Ukrajiny. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva se pak podle tvrzení mluvčí uchyluje k používání „výmyslů, lživých a falešných zpráv, zinscenovaných představení“ v prohlášeních o Ukrajině. 

Trussová: Rusové musejí opustit celou Ukrajinu, včetně Krymu

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová prohlásila, že ruská vojska musí být vytlačena z celé Ukrajiny. Británie stejně jako Česko i většina zemí světa považuje za ukrajinský i celý Donbas a Krym, které Rusko okupuje už od roku 2014. Podle stanice BBC jde o zatím nejjasnější prohlášení týkající se britských válečných cílů na Ukrajině. Se stanoviskem své vládní kolegyně podle stanice Sky News souhlasí také ministr obrany Ben Wallace. Ten přirovnal ruské snahy o ovládnutí dobytých území na Ukrajině k „rakovinnému bujení“.

Spojenci by měli podle Trussové posílat Ukrajině další vojenskou pomoc jako těžké zbraně, tanky i letadla. Putina označila za „zoufalého darebáka“ a vyzvala k zastavení dovozu ropy a plynu jednou provždy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...