Odveta. Rusko vyhostilo dva české diplomaty

Nahrávám video

Rusko v pondělí informovalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku o vyhoštění dvou českých diplomatů. Sdělila to mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová, podle níž je to očekávaná a symetrická reakce na stejný český krok z počátku června. Česko tak nyní považuje problém, který nevznikl na jeho straně, za vyřešený, dodala Štíchová.

Velvyslance České republiky v Moskvě Vítězslava Pivoňku o odvetném kroku informovalo ruské ministerstvo zahraničí, kam byl z tohoto důvodu předvolán. Diplomat podle agentur řekl, že se kromě uvedeného důvodu hovořilo i o konzultacích o vztazích obou zemí, které se mohou uskutečnit za několik týdnů. „Jednání bylo věcné, ale samozřejmě tvrdé. Dostali jsme termín do 17. června do 24 hodin,“ uvedl Pivoňka. 

Agentura TASS napsala, že tématem má být i spor kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze. Ruské ministerstvo zahraničí k předvolání Pivoňky vydalo důrazně formulované prohlášení.

V něm oznámilo, že „na základě reciprocity a článku 9 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích“ označilo dva pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí při příchodu na jednání vlády řekl, že vyhoštěni byli jeden diplomat a jeden technik. 

V diplomacii je obvyklé, že po prohlášení diplomata za persona non grata je lhůta pro opuštění země 48 hodin. Petříček řekl, že problém považuje nyní za vyřešený. „Jedná se o symetrickou reakci, jsou to lidé, kteří jsou na úrovni diplomata a technického personálu. Mohu potvrdit, že se v jednom případě jednalo o zástupce českého centra,“ uvedl ministr zahraničí.

„Věřím, že tímto recipročním krokem z ruské strany tato záležitost je vyřešena a my se nyní chceme soustředit na zahájení konzultací podle naší smlouvy o přátelství z roku 1993,“ dodal Petříček.

Stejně se vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Problém vznikl na ruské straně, nicméně ve chvíli, kdy ruská strana nechtěla souhlasit s tichou procedurou a museli jsme jít cestou vyhoštění, standardním způsobem je, že druhá strana reaguje takto,“ řekl. Naznačil, že oba Rusové vyhoštění z Česka mohli pracovat pro ruské tajné služby: „Problém vznikl na ruské ambasádě, vznikl sporem dvou pravděpodobně zpravodajských důstojníků.“ 

Česko předminulý týden vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin přivezeným ruským diplomatem do Prahy. Moskva dala hned najevo, že hodlá reagovat stejným odvetným opatřením.

„Českému velvyslanci bylo řečeno, že opatření je zrcadlovou reakcí na provokativní akci oficiální Prahy, která byla podniknuta bez jakéhokoli důvodu, což přiznávají samy české úřady,“ citovala z prohlášení agentura Interfax.

„Bylo to klasické diplomatické řešení v principu reciprocity. Ruské straně nezbylo nic jiného, než vyhostit naše dva,“ řekl místopředseda sněmovny a šéf komunistů Vojtěch Filip. 

Oznámení o rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra Tomáše Petříčka o vyhoštění dvou diplomatů „jen potvrzuje, že linie zaměřená na zhoršení vztahů s Ruskem byla povýšena na úroveň státní politiky. Takový vývoj událostí budeme brát v úvahu v celkovém kontextu našich vztahů s Českou republikou“, uvádí se rovněž v prohlášení.

„Rusové jsou na jedné straně velcí pragmatici. Když uvidí, že tato politika k ničemu nevede, tak po nějakém čase s tím přestanou,“ míní exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).  

Nemůžeme zůstat tolerantní vůči nepřívětivým projevům, uvedl Putinův mluvčí

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov k uvedenému diplomatickému incidentu v pondělí podle agentur řekl, že Rusko má nadále „zájem o udržování dobrých, partnerských a vzájemně výhodných vztahů s ČR“. „Samozřejmě nemůžeme zůstat lhostejní a tolerantní vůči nepřívětivým projevům ze strany Prahy,“ uvedl mluvčí.

Česká republika v pátek 7. června oznámila vyhoštění dvou pracovníků ruského kulturního střediska v Praze - Andreje Končakova, který středisko vedl a současně plnil roli vedoucího představitele vládní organizace Rossotrudničestvo v Česku, a Igora Rybakova.

Cíli měli být pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyj Pavel Novotný (ODS). 

Babiš: Dopis o útoku ricinem je smyšlený

Podle premiéra Babiše byli oba ruští pracovníci, které Česko vyhostilo, zároveň autory smyšleného dopisu, kde se psalo o plánovaném útoku ricinem proti českým politikům. „Z důkazů Bezpečnostní informační služby (BIS) jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu ruské federace v Praze,“ prohlásil na začátku června Andrej Babiš.

Jeden z pracovníků ruského velvyslanectví prý smyšlenou informaci o plánovaném útoku zaslal cíleně BIS. Petříček k situaci dříve uvedl, že se česká strana snažila celou věc řešit diplomatickou cestou, nicméně bezúspěšně.

Koncem dubna unikla informace českých tajných služeb do týdeníku Respekt, který napsal, že do Česka přijel ruský diplomat s ricinem. Ve stejné době dostali policejní ochranu pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta Řeporyj Pavel Novotný. Všichni čelili z ruské strany kritice kvůli svým krokům, které Moskva vnímá jako protiruské.

Hřibovi Rusové vytýkají nedávné přejmenování části ulice před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova, který byl kritikem Kremlu, Kolář vyvolal jejich námitky odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6 –⁠ Bubenči a Novotného kritizují za odhalení pomníku padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády, takzvaným vlasovcům, které Moskva považuje za vlastizrádce.

  • Leden 2000 - Českou republiku musel opustit asistent ruského vojenského přidělence. Údajně získával citlivé informace o technologiích NATO i od úředníků státní správy, kteří mají přístup k citlivým údajům. Rusko poté vypovědělo ze země jednoho z českých diplomatů, jenž působil jako zaměstnanec vojenské sekce ambasády v Moskvě.
  • Duben 2001 - ČR musel opustit konzul a druhý tajemník iráckého velvyslanectví. Jeho činnost byla podle vyjádření MZV „neslučitelná se statusem diplomata“. Irák recipročně vyhostil jednoho pracovníka české ambasády.
  • 21. ledna 2005 - Česko vypovědělo běloruskou diplomatku v reakci na podobný krok Běloruska, které musel opustit český diplomat Pavel Křivohlavý. Minsk jej vinil z porušení zákonů; podle tamních úřadů konzumoval alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky. Navíc byl tehdy ke konzultacím do ČR povolán šéf české ambasády.
  • 19. dubna 2006 - ČR vyhostila kubánského atašé. Vízum mu nebylo prodlouženo kvůli tomu, že Havana týden předtím vypověděla českého diplomata Stanislava Kázeckého, kterého obvinila z podvratné činnosti a práce pro USA.
  • Květen 2006 - České úřady odmítly prodloužit akreditaci zpravodaji ruské vládní tiskové agentury RIA-Novosti Leonidu Sviridovi, který byl podle informací tisku odhalen jako agent. Podle spekulací médií byl tento krok důvodem, proč ruské úřady neprodloužily koncem léta akreditaci moskevskému zpravodaji České televize Janu Moláčkovi.
  • 17. května 2011 - ČR vyhostila dva diplomaty ukrajinského velvyslanectví v Praze. Roznětkou česko-ukrajinské roztržky byla kauza dvou pracovníků vojenské sekce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě, které ukrajinská kontrarozvědka obvinila ze shromažďování utajovaných informací o ukrajinské zbrojní výrobě a vyhostila ze země.
  • Březen 2018 - Česká republika vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, a to jako výraz solidarity s Británií po útoku. Moskva v reakci na kroky Británie a jejích spojenců včetně ČR oznámila, že vyhostí stejný počet diplomatů, kolik jich muselo opustit dané státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 2 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 27 mminutami

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 1 hhodinou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.