Letecká společnost strana 2 z 4

Německá letecká společnost Lufthansa oznámila, že její nízkonákladová divize Eurowings otevře v Praze na konci října svou další, v Evropě desátou základnu. Agentura Reuters krok označuje ze znak posilující důvěry v oživení odvětví po koronavirové krizi.

Irská letecká společnost Ryanair vyhrála soudní spor kvůli státní pomoci německé charterové letecké společnosti Condor zasažené následky pandemie. Druhý nejvyšší unijní soud – takzvaný Tribunál, který je součástí Soudního dvora EU – anuloval povolení Evropské komise k udělení státní pomoci, a to pro nedostatek odůvodnění. Jedná se již o třetí vítězství firmy v boji proti miliardové státní pomoci, kterou obdrželi její konkurenti.

Velvyslanci členských zemí Evropské unie schválili zákaz vstupu běloruských aerolinií do unijního vzdušného prostoru a jejich přistávání na letištích v EU. Unijní přepravci zároveň nebudou smět využívat vzdušný prostor Běloruska. Informovala o tom s odvoláním na tři diplomatické zdroje agentura Reuters.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se obává možné eskalace sporu okolo běloruského vzdušného prostoru, do něhož se ve čtvrtek vložila Moskva. Borrell prohlásil, že ruské rozhodnutí neumožnit přistát některým aerolinkám v Moskvě způsobilo na unijní straně velké komplikace. Kreml podle agentury TASS ale uvedl, že nevidí důvod pro vznik nových problémů ve vztahu Ruska a Evropské unie.

Bezpečnostní rada státu rozhodla, že pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v Česku. Poslední let bude odbaven ve středu, páteční a nedělní už nebudou. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) to oznámili ve středu v návaznosti na nucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku, po němž následovalo zatčení novináře a kritika běloruského režimu Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové. České aerolinie (ČSA) ve středu v návaznosti oznámily, že se budou běloruskému vzdušnému prostoru vyhýbat.

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Francouzský stát více než zdvojnásobí svůj podíl v aerolinkách Air France-KLM. Bude tak mít pod kontrolou téměř třicet procent této francouzsko-nizozemské skupiny a stane se jejím největším akcionářem. Na akcie se změní finanční pomoc, kterou podnik dostal už dříve kvůli dopadům koronavirové krize. Plán dohodnutý s Evropskou komisí (EK) v rozhlasové stanici France Inter oznámil ministr financí Bruno Le Maire.

Letecká společnost Smartwings získala úvěr za dvě miliardy korun, 80 procent z něj bude garantovat státní záruka. Úvěr poskytnou čtyři tuzemské banky. Celkově financování dopravce přesáhne sedm miliard korun, další peníze zajistí čeští akcionáři, podpora leasingových firem a restrukturalizace. Uvedla to v pátek společnost Smartwings. Celkové financování by tak mělo převýšit závazky společnosti, které jsou kolem 6,6 miliardy korun.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) nařídil okamžitou kontrolu letadel Boeing 777-200 se stejným motorem, jaký o minulém víkendu začal u jednoho z letadel ve vzduchu hořet. Úřad bezprostředně po nehodě všem aerolinkám doporučil, aby letadla zatím nepoužívaly, a nařídil mimořádnou kontrolu. Nyní vydal příkaz provést důkladnou kontrolu titanových lopatek motoru před opětovným nasazením do provozu. Týká se to celkem 128 letadel, což je asi třetina ve srovnání s letadly 737 MAX, která byla v celém světě až donedávna odstavena kvůli jiným problémům.

Obvodní soud pro Prahu 6 podle Smartwings zrušil předběžným opatřením zadržení dvou letadel z flotily Českých aerolinií (ČSA). Zadržení letadel soud vyhodnotil jako v rozporu s ochranným opatřením, pod kterým nyní ČSA jsou, řekla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ní by tak aerolinky měly letouny dostat zpět. Letadla na začátku února kvůli nesplaceným fakturám zabavil podnik Czech Airlines Technics (CSAT), tedy dceřiná firma Letiště Praha. Společnost se zatím k věci nevyjádřila.

Společnost Czech Airlines Technics (CSAT), dceřiná firma Letiště Praha, v úterý zadržela kvůli neuhrazeným fakturám dvě letadla Českých aerolinií (ČSA). Informoval o tom server Zdopravy.cz. Letecká skupina Smartwings, do níž ČSA patří, označila zadržení letadel za protiprávní a chystá právní kroky. Aerolinky kvůli situaci musely zrušit lety. Dopravce je v současnosti pod ochranným moratoriem před věřiteli.

Indonéské aerolinky Sriwijaya Air v sobotu odpoledne místního času ztratily kontakt s letadlem Boeing 737-500 letícím z Jakarty. Na palubě spoje mířícího do města Pontianak v západní části ostrova Borneo bylo podle místních médií přes šedesát lidí. Úřady věc vyšetřují. Do oblasti předpokládaného pádu letounu mezi ostrovy Laki a Lancang u pobřeží ostrova Jáva vyslaly záchranná plavidla. Indonéská agentura, která po pohřešovaném letadlu pátrá, už zřejmě nalezla jeho trosky. Tamní ministerstvo dopravy zatím ale informaci stoprocentně nepotvrdilo, uvedl pro ČT zpravodaj Českého rozhlasu ve východní Asii David Jakš.

Americký výrobce Boeing v úterý dodal první stroj 737 MAX od listopadového zrušení zákazu tato letadla provozovat. Podle médií ho převzala společnost United Airlines. Potížím firma čelí i nadále, jiné aerolinky totiž dřívější objednávky dál ruší. Boeingy 737 MAX nemohly do vzduchu od loňského jara, kdy je úřady po celém světě nařídily po dvou tragických nehodách odstavit.

Cestování je oblast, která letos zazanemanala kvůli pandemii koronaviru obrovské propady. Ve většině zemí v podstatě ze dne na den vše skončilo –⁠ hranice se zavřely, letadla dosedla na zem a lidé chtěli za své letenky peníze zpátky. Navzdory součané situaci se však o „osud“ cestování ředitel a zakladatel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý neobává. „Poptávka je, čeká se jen, až to bude praktické a bezpečné,“ uvedl v Interview ČT24.

Největší světová letecká společnost American Airlines Group ve třetím čtvrtletí vykázala čistou ztrátu 2,4 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun). Loni byl přitom její zisk 425 milionů dolarů. Firma se potýká s negativními dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu a ztrátu vykázala už třetí čtvrtletí za sebou. Největší čistou ztrátu za svou existenci vykázaly také aerolinky Southwest Airlines, a to 1,16 miliardy dolarů po loňském zisku 659 milionů dolarů. Problémy má také Cathey Pacific z Hongkongu.

Pandemie koronaviru téměř ze dne na den zastavila veškerou leteckou dopravu. Aerolinky snižovaly platy, případně propouštěly a mnohé z nich ve snaze zabránit bankrotu zažádaly o státní pomoc. Cestujícím propadaly lety a řada z nich na své peníze dosud čeká. Jak ale uvedl v Otázkách Václava Moravce generální ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý, v tuto chvíli už z aerolinek dokázali vymoci kolem čtyřiceti až padesáti procent dlužných peněz a věří, že do konce roku uspokojí všechny.

Zájem o letenky v létě po jarní krizi setrvale roste, nyní je oproti loňsku již zhruba na pětině. Prodeje však nadále ovlivňuje nejistá epidemiologická situace. Češi více volí cesty do Evropy, což snižuje průměrnou cenu letenek. Zároveň nyní s nákupem déle čekají na vývoj situace a častěji využívají jednosměrné letenky, vyplývá z informací prodejců letenek. Velké množství zákazníků navíc stále čeká na refundace za zrušené lety během koronavirové krize. Tento stav může trvat kvůli velkému množství žádostí či problémům některých aerolinek ještě několik dalších měsíců.

V době pandemie nového typu koronaviru se do zahraničí cestuje méně, české cestovní kanceláře a dopravci si ale všímají, že pozemní prázdninové spoje, hlavně ty k moři, jsou prakticky plné a vyprodané. To se podle kanceláří vymyká i situaci v okolních státech, kde lidé daleko častěji volí vnitrostátní turistiku. Některé cestovatele, kteří sází spíše na letadla, však provází komplikace ze strany aerolinek.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží v meziročním srovnání o 8,1 milionu barelů ropy denně na 91,9 milionu barelů denně. IEA to ve čtvrtek uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě. Podobně o den dříve Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zhoršila svůj výhled pro letošní rok.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nepoletí na Tchaj-wan vládním letounem, ale strojem tchajwanských aerolinek. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Podle něj byl vybrán letoun aerolinek z praktických důvodů, a ne kvůli politickému tlaku. Vystrčil bude na návštěvě Tchaj-wanu na přelomu srpna a září. Proti cestě protestovala Čína, která Tchaj-wan považuje za svou provincii a neuznává jeho samostatnost. Návštěvu kritizují i Hrad a představitelé vlády.

Klíčový akcionář německé letecké společnosti Lufthansa bude hlasovat pro záchranný balík od německé vlády za devět miliard eur (240 miliard korun). Heinz Hermann Thiele, který nad plánem v minulosti vyjadřoval nelibost, to řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německý miliardář tím na čtvrteční valné hromadě uvolní cestu pro schválení opatření, které má pomoci koronavirovou krizí zmítané firmě.

Stát jedná s leteckou společností Smartwings o záruce 500 až 900 milionů korun za její úvěry, které jí mají pomoci překonat dopady zastavení provozu kvůli pandemii koronaviru. Podmínkou je přejmenování firmy na ČSA (České aerolinie) a udržení dvou a půl tisíc zaměstnanců. Vlastníci společnosti, která ČSA ovládá, jsou do aerolinek připraveni vložit 1,6 miliardy korun.

Německá letecká společnost Lufthansa vykázala v prvním čtvrtletí kvůli koronavirové krizi čistou ztrátu 2,1 miliardy eur (55,8 miliardy korun). Navzdory očekávané státní pomoci plánuje rozsáhlou restrukturalizaci, uvedl po předložení hospodářských výsledků šéf firmy Carsten Spohr.