Letecká doprava má stále problémy. Energetická agentura proto zhoršila prognózu pro trh s ropou

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží v meziročním srovnání o 8,1 milionu barelů ropy denně na 91,9 milionu barelů denně. IEA to ve čtvrtek uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě. Podobně o den dříve Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zhoršila svůj výhled pro letošní rok.

Proti předchozímu předpokladu zredukovala agentura výhled letošní poptávky o 140 tisíc barelů za den. Šlo o první zhoršení za posledních několik měsíců. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.

„Hlavním důvodem je poptávka po leteckém palivu,“ konstatovala IEA ve své zprávě. „V dubnu klesl meziročně počet leteckých osobokilometrů o 80 procent a v červenci byl schodek stále 67 procent. Letecká a silniční doprava, tedy klíčové složky poptávky po ropě, se nadále potýkají s problémy,“ dodala agentura, která sídlí v Paříži. Zároveň zmínila, že poptávka Číny po ropě se rychle zotavuje. 

Na špatnou situaci v letecké dopravě upozornil i kartel OPEC. „Letecké palivo bude podle většiny prognostiků v roce 2021 jen s obtížemi dohánět propad poptávky,“ uvedl.

Zároveň odhadl, že letos poptávka po ropě klesne o 9,06 milionu barelů denně, zatímco v červenci pokles odhadoval na 8,95 milionu barelů denně.

Pokles poptávky zapříčiněný poklesem mezinárodního cestování částečně kompenzovalo oživení průmyslu a prodeje přes internet, které podpořily silniční nákladní dopravu. Agentura nicméně čeká, že příští rok nedosáhne spotřeba ropy úrovně z roku 2019.

Dodávky ropy v červnu převýšily poptávku. Nastolení rovnováhy na trhu bude podle IEA komplikovat právě nejistota ohledně budoucí poptávky a zvyšování těžby v klíčových producentských zemích. Produkce ropy se zotavuje ve Spojených státech, Kanadě a v Brazílii.

Výhled: Letecky přepravených pasažérů v Evropě ubude o 60 procent

Počet letecky přepravených pasažérů v Evropě letos klesne o 60 procent, odhadlo ve čtvrtek Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Ohroženo je kvůli tomu zhruba sedm milionů pracovních míst v odvětví letecké dopravy a turistického ruchu. Aktuální výhled IATA zdůvodnila přetrvávajícími omezeními cestování a obavami z druhé vlny pandemie nemoci covid-19.

V červnu IATA odhadovala pokles letošní poptávky po leteckém cestování na polovinu a tehdy také předpovídala, že ohroženo je šest až sedm milionů pracovních míst ve zmiňovaných odvětvích. Letecká doprava v Evropě se v posledních týdnech zotavovala, avšak méně, než by si aerolinky s ohledem na letní sezonu přály.

S&P řadí do investičního stupně dluhopisy jen tří aerolinek

Ratingová agentura S&P Global Ratings řadí do investičního stupně dluhopisy pouze tří leteckých společností – amerických Southwest Airlines, irského Ryanairu a britského easyJetu. Všechny tyto aerolinky jsou nízkonákladové, zaměřují se na lety na krátkou vzdálenost a mají dostatek hotovosti, uvedla agentura.

Odhaduje, že letecká přeprava cestujících letos kvůli pandemii nemoci covid-19 klesne o 60 až 70 procent.

  • Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému podniku či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
  • Zdroj: ČTK

S uvolňováním karanténních opatření vykazuje oživení vnitrostátní letecká doprava, mezinárodním letům se lidé nicméně dál vyhýbají. Letecké společnosti, které provozují mezinárodní lety na dlouhou vzdálenost, jako jsou například American Airlines, United Airlines a Delta Air Lines, patří k těm, na něž pandemie dopadla nejtíživěji. Náklady jsou nuceny financovat prostřednictvím úvěrů.

Před koronavirovou krizí byla třetina portfolií světových aerolinek ohodnocena stupněm B+ a nižším, teď se ale počet těchto portfolií zvýšil na dvě třetiny, uvedla ratingová agentura. Stupeň B+ je horní hranicí vysoce spekulativního pásma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...