Cestování je oblast, která letos zazanemanala kvůli pandemii koronaviru obrovské propady. Ve většině zemí v podstatě ze dne na den vše skončilo – hranice se zavřely, letadla dosedla na zem a lidé chtěli za své letenky peníze zpátky. Navzdory součané situaci se však o „osud“ cestování ředitel a zakladatel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý neobává. „Poptávka je, čeká se jen, až to bude praktické a bezpečné,“ uvedl v Interview ČT24.
Lidé cestovat chtějí, čekají jen na to, až to bude praktické a bezpečné, říká ředitel Kiwi.com
27 minut
Cestovní ruch utlumený pandemií
Ani současná situace neodrazuje zakladatele a ředitele vyhledávače Kiwi.com Olivera Dlouhého od byznysu v cestovním ruchu, naopak říká, že v něm chce zůstat „možná ještě více než dříve“. A to i přestože nelze vyloučit, že se situace zopakuje.
„Nejde jen o byznys, ale cestování je něco, co dává smysl. Já osobně jsem náruživý cestovatel a věřím tomu, že cestování pomáhá otvírat obzory, sbližuje lidi různých kultur a etnik a díky němu je svět hezčí, protože lidé mají k sobě blíž,“ konstatuje. A míní, že nejinak je tomu i u lidí obecně.
„Viděli jsme oživení v létě – a nahromaděnou poptávku, že lidé chtějí cestovat. V momentě, kdy se uvolní opatření a lidé se budou cítit bezpečně, zájem přes noc vyskočí velmi blízko k 80 až 90 procentům,“ říká.
Podle něho je ale důležité to, aby byla co nejdříve k dispozici například vakcína či rychlejší a efektivnější testování. „Případně jakýkoliv jiný způsob jak předejít tomu, aby lidé museli do karantény nebo podstupovat nepříjemný nosní stěr. V tu chvíli věříme, že se poptávka vyšvihne někam k sedmdesáti procentům. A Kiwi.com začne být ziskové už někde mezi třiceti až čtyřiceti procenty, strach o vlastní přežití tak nemám,“ uvedl Dlouhý.
Poptávka je nyní kolem deseti procent normálu
Cestování se letos nejlépe vedlo v červenci a v srpnu, kdy se také nejvíce létalo. Podle Dlouhého byla letecká přeprava zhruba na padesáti a možná i šedesáti procentech stavu před pandemií. Od září však opět vzhledem k restrikcím, které ovládly prakticky celou Evropu, padá.
„Nyní je obecná poptávka někde kolem deseti procent toho, co bylo před pandemií,“ upřesňuje. Nicméně to podle něho neznamená, že všechny firmy čekají jen na to, co bude dál. Například jeho společnost se sice nejprve stabilizovala, ale teď už několik posledních měsíců investuje do nových věcí.
„Tak, abychom byli schopni nabízet ještě lepší spojení, abychom vyhověli novým požadavkům zákazníků, kteří si nyní mnohem více váží flexibility, tedy možnosti změny nebo zrušení letenek. A uvedli jsme na trh i mnoho nových produktů,“ vysvětluje.
Dodává tak, že ačkoliv se obecná poptávka v Evropě pohybuje na deseti procentech, ta aktuální přímo po produktech Kiwi.com už je někde na čtyřiceti až padesáti procentech. „Jsme optimističtější a očekáváme, že ve druhém až třetím čtvrletí příštího roku bude firma opět zisková,“ říká Dlouhý.
Všichni zákazníci ještě peníze zpět za zrušené lety nedostali
Zatím stále pokračuje také proces refundace zákazníků za lety, které se kvůli koronaviru nezrealizovaly, přestože už uplynulo několik měsíců. „Nejsme to ale my, kdo do nestíhá vracet, ale aerolinky. Ve chvíli, kdy peníze vrátí, se zpožděním několika dnů je přeposíláme zákazníkům,“ připomněl Dlouhý.
Bohužel však podle něho stále všichni lidé své peníze ještě zpět nedostali, i když zmínil, že se celý proces neustále zrychluje, a proto věří, že brzy bude uspokojená skutečně drtivá většina všech.
Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu předpovědělo, že zotavení sektoru bude pomalé a bolestné a s návratem na předkrizovou úroveň se počítá až v roce 2024. Na druhou stranu, irský Ryanair si objednal dalších 75 letadel Boeing 373 Max za devět miliard dolarů. A ačkoliv tyto dvě zprávy na první pohled zní rozporuplně, smysl podle Dlouhého dávají.
„Letecká doprava, zvláště když se jedná o tradiční aerolinky typu Lufthansa, Air France, KLM nebo třeba British Airways, vždy nejvíce vydělávala na dlouhých letech, na mezikontinentální přepravě. Musím souhlasit, že tady návrat do předpandemických objemů může trvat dlouho,“ říká. Ale dodává, že je zároveň v tomto ohledu možná i větší pesimista – dlouhé lety totiž historicky vydělávaly na byznys třídě, kde nejvíce zákazníků přinášel korporátní sektor.
S propadem byznys letů může cena letenky vzrůst
„Během roku se kvůli pandemii mnoho firem naučilo obchodovat globálně, přes nástroje jako Zoom, Skype, Slack. Vzhledem k tomu, že byznys letenka stojí třeba sto, ale někdy i dvě stě tisíc korun za zpáteční cestu, firmy už tolik nechtějí vydávat peníze jen proto, aby se někdo na dvě hodiny potkal. A pochopily, že budou náklady mnohem nižší, když se to lidé naučí dělat on-line,“ vysvěluje.
Tyto drahé letenky však sponzorovaly ekonomickou třídu, která pak stála třeba „jen“ dvanáct či patnáct tisíc. „Ve chvíli, kdy byznysová třída odpadne, vyroste cena o desítky procent a už to nebude za letenku patnáct, ale třeba i třicet tisíc, což povede ke snížení poptávky, protože si to lidé nebudou moci dovolit,“ doplňuje.
Naopak regionální cestování, tedy to na krátké a středně dlouhé cesty, které pokrývají především nízkonákladové aerolinky typu easyJet, Ryanair, Wizz Air a další, se podle něj vyplácí a bude i dál. „Tam opravdu růst poptávky vidíme okamžitě, jak se restrikce zvednou. A zároveň očekáváme, že se část poptávky lidí, kteří dříve létali mezikonentální lety, přesune právě na ty krátké, regionální,“ vysvětluje Dlouhý.
Tlak na emise
Jde především o lety v rozmezí 700 až 1300 kilometrů, které podle Dlouhého nijak neohrozí ani současný, stále narůstající tlak na ekologičtější cestování. Podle něho existuje totiž hned několik způsobů, jak problematické emise snížit.
„Stále se zvětšuje efektivita leteckých motorů. Například Boeing 737 Max – navzdory své nevalné pověsti kvůli nehodám – je velmi úsporný letoun. Až o desítky procent oproti podobným letadlům šetří emise skleníkových plynů,“ vysvětluje.
Kromě toho už jsou k dispozici i revoluční způsoby, jak emise snížit na nulu. Připomíná, že například Airbus v září oznámil novou linii letadel, která jsou poháněna vodíkem.
„Jedná se jak o turbovrtulová, tak trysková letadla. Měla by být v provozu do roku 2035. A počítá se s tím, že bude potřeba podpora aerolinek i pozemní infrastruktury, zejména letišť. Vodík má jiné parametry než kerosen, bude se muset vyřešit plnění na zemi a předělat infrastruktura,“ říká Dlouhý.
Nicméně tlak ze strany vlád, zákazníků a dnes i investorů je podle něho už tak velký, že aerolinky i letiště budou změnu muset podstoupit.
