Pandemie koronaviru téměř ze dne na den zastavila veškerou leteckou dopravu. Aerolinky snižovaly platy, případně propouštěly a mnohé z nich ve snaze zabránit bankrotu zažádaly o státní pomoc. Cestujícím propadaly lety a řada z nich na své peníze dosud čeká. Jak ale uvedl v Otázkách Václava Moravce generální ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý, v tuto chvíli už z aerolinek dokázali vymoci kolem čtyřiceti až padesáti procent dlužných peněz a věří, že do konce roku uspokojí všechny.
Peníze za zrušené lety kvůli koronaviru získají všichni zpátky do konce roku, věří ředitel Kiwi.com
Peníze za zrušené lety kvůli koronaviru získají do konce roku zpět všichni, věří ředitel Kiwi.com (zdroj: ČT24)
Aerolinky sice nyní aktuálně kvůli druhé vlně koronaviru opět ruší své zářijové a říjnové lety, nicméně podle Dlouhého to už nebude mít na výplatu peněz za jarní zrušené lety vliv. „Byly už vládami v zemích, kde jsou registrovány, donuceny, aby peníze začaly vyplácet,“ vysvětluje.
A upřesňuje, že ve zmíněných padesáti procentech jsou zahrnuté i vouchery, které aerolinky vydávají. „Tam ale platí, že pokud je zákazníci nevyužíjí, tak do dvanácti měsíců získají zpět peníze,“ dodává Dlouhý.
Pražské letiště k 25. září obnovilo přímá letecká spojení lety do 84 destinací, nicméně od konce srpna bylo osmnáct z nich opět uzavřených v důsledku poklesu poptávky kvůli zhoršení epidemiologické situace. A jak potvrdil druhý host OVM, předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř, následovat budou další. Aktuálně se létá už jen do 58 destinací. „Nemáme už ani žádný plán, plánujeme nyní každý týden, co se bude dít,“ dodává Řehoř.
Ještě v červnu optimistická slova mnohých naznačovala, že poptávka po „lockdownu“ roste a vrací se do normálu. Podobně hovořil i sám Oliver Dlouhý.
„Slova byla pravdivá, poptávka rostla, růst se zastavil asi před měsícem. Ještě ale nevidíme, že by padala, drží se v jedné linii. Jen odhady, kdy se vrátí byznys zpět do starých kolejí, se posunují o několik kvartálů,“ konstatuje. Očekává stále, že panevropská přeprava, případně i ta v rámci Asie či Latinské Ameriky, začne růst ve druhém až třetím kvartálu příštího roku.
„Co se týče dálkové přepravy, tam tak optmističtí nejsme, tam to bude trvat mnoho let a je otázkou, zda se vůbec vrátí na původní čísla,“ zamýšlí se Dlouhý.
Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) předpovídala, že návrat do původního stavu zabere zhruba čtyři až pět let. Podle Dlouhého to ale není jisté.
„Dálkové lety byly z velké části sponzorované byznys klientelou, ti létali v byznys-třídě a u těch zhruba 32 sedadel, kolik jich v letadle asi je, stály letenky 150 až 200 tisíc korun a firmy za to neváhaly utrácet peníze. Díky tomu mohla třída economy létat za deset, patnáct, dvacet tisíc,“ vysvětluje. Ovšem nyní se firmy podle něj naučily používat různé videokonferenční programy a zjistily, že tím můžou ušetřit velkou část nákladů na leteckou dopravu.
„Došlo jim, že je jednodušší se spojit přes internet. A my neočkáváme, že – i když pominou veškeré restrikce a bezpečnostní rizika spojená s cestováním – by se byznys klientela, tedy ta nejsolventnější, vrátila někdy brzy na podobné objemy,“ dodává Dlouhý.
Což může ovlivnit i pražské letiště. To podle Řehoře očekávalo pro letošní rok kolem pěti milionů cestujících, teď už jsou čísla horší, něco přes čtyři miliony. Je ale přesvědčen, že se zase počty začnou zvedat.
Dává za pravdu Dlouhému v globálním, tedy mimoevropském pohledu, kde obnova potrvá delší dobu. „Z hlediska letiště, kde máme 95 procent pasažérů vnitroevropských, návrat předpokládáme kolem roku 2024. Jsem velký optimista i z toho, že aerolinky začnou vyřazovat velká letadla jako je Boeing 747 nebo A 380… v průběhu několika let a budou moci nasazovat modernější efektivnější letadla, která mají menší znečištění a také menší obsazenost,“ konstatuje.
Ceny letenek by navdory pandemii mohly v budoucnu klesnout
Podle něj ale to, že bude například menší obsazenost, respektive počet sedaček v letadlech, zároveň nepovede k růstu cen. Souhlasí sice opět s Dlouhým, že „byznys platil za economy“, ale zároveň nelze podle něho říci, že letenky budou dražší. Podle něho to ovlivňuje hned několik faktorů, například cena paliva.
„Letecká doprava projde obrovskou obrodou, změní se vlastníci aerolinek, vstoupí tam státy, objeví se nová letadla a nové byznys-modely a je zapotřebí se na to připravit, zmodernizovat letiště. Létání do budoucna bude lepší a komfortnější než je,“ konstatuje Řehoř s tím, že si stále myslí také to, že se během dalších třiceti let letecká doprava zdvojnásobí, a bude pak létat zhruba osm miliard lidí.
O tom, že u krátkých letů, například po Evropě, bude cena podobná jako dnes, nebo dokonce nižší, nepochybuje ani Dlouhý. „Krize nahrává nízkonákladovým předpravcům. Jejich obchodní modely jsou postavené na takzvaném 'point to point', tedy to, že letadlo létá jen tam a zpátky a není odkázané na to, aby muselo krmit nějaký dlouhý spoj, ze kterého se to celé zaplatí,“ vysvětluje.
Vyplývá z toho podle něho i to, že velkou část tras, které provozovaly dosud normální aerolinky, nahradí v budoucnu nízkonákladové spoje, což zřejmě vyústí v nižší cenu za letenku. A to by neměla podle Dlouhého ovlivnit ani druhá koronavirová vlna.
Lidé jsou připraveni cestovat, je ale potřeba sjednotit podmínky, shodli se Řehoř a Dlouhý
Dlouhý zmínil dva faktory, které mohou pozitivně ovlivnit leteckou dopravu. Jedním je vakcína, která by mohla podle odhadů být k dispozici ve druhém kvartálu příštího roku. A druhým to, že letecká doprava a turismus má podle něho ještě jedno eso, a tím jsou krátké rychlé testy založené na slinách. Pokud to budou vlády brát jako dostatečný certifikát, aby pustili cestujícího na své území bez nutnosti karanétny, může to podle něho nastartovat poptávku prakticky přes noc.
Předseda ruzyňského představenstva Řehoř souhlasí. Podle něho technologie už existují, ale problém je v tom, že doprava je přeshraniční. „Je zapotřebí, aby se všechny státy, nebo minimálně ty evropské, domluvily na tom, jak umožnit cestovat. To nejhorší, co na cestování nyní je, je to, že máte nejistotu, nevíte, když odletíte, zda neskončíte v karanténě nebo se zpátky do ní nevrátíte. Je potřeba jednotný test a aby se všichni domluvili,“ říká Řehoř.
Dodává zároveň, že letiště, ale i další sdružení, která v Evropě působí v letecké dopravě, už napsala otevřený dopis adresovaný Evropské komisi, ve kterém ji žádají o apel na všechny státy, prezidenty, předsedy vlád, aby se shodli na postupu.
„Protože když zmizí absolutní nejistota, máme průzkumy, že až osmdesát procent lidí je připravených cestovat,“ doplňuje Řehoř.