Poskytovatelům služeb v Česku klesly ve druhém čtvrtletí tržby meziročně o 19,8 procenta po očištění o sezonní vlivy, což je nejvýraznější propad od roku 2005. Více než 80procentní pokles tržeb zaznamenali ve druhém kvartále letečtí dopravci, poskytovatelé ubytovacích služeb a cestovní kanceláře. A výrazně ubylo také hostů v hotelech a penzionech, o 82,9 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Rapidní propad v turistice. Meziročně v Česku ubylo pět milionů hostů
„Naplno se tak projevil vliv omezení souvisejících s koronavirovou krizí,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. „Růst tržeb zaznamenalo pouze několik odvětví, například telekomunikační nebo poštovní a kurýrní činnosti,“ dodala.
Bez očištění o sezonní vlivy klesly tržby ve službách meziročně o 19,7 procenta, mezičtvrtletně o 14,4 procenta. Mezikvartální pokles postihl všechna odvětví služeb.
Služeb ubytovacích zařízení v České republice v letošním druhém čtvrtletí využilo 988 tisíc lidí, meziročně tedy o 82,9 procenta méně. Hosté v nich strávili i méně nocí. Jejich počet se proti stejnému loňskému období snížil o 81,7 procenta na 2,6 milionu. Důvodem propadu návštěvnosti byla opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru.
„V absolutním vyjádření se jedná o meziroční úbytek téměř pět milionů hostů a 11,5 milionu nocí. Protikoronavirová opatření přinesla výrazné omezení domácího cestovního ruchu především v dubnu a květnu a prakticky se zastavil příjezdový cestovní ruch ze zahraniční,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ Pavel Vančura.
Počet ubytovaných cizinců se podle něho ve sledovaném období snížil téměř o 96 procent a domácích hostů o více než dvě třetiny.
„Poprvé minimálně od roku 2012 nedosáhl počet ani jednoho milionu hostů, když těsně přesáhl 988 tisíc osob. Drtivou většinu z nich, více než 860 tisíc, navíc tvořili občané České republiky, respektive její rezidenti. Zahraničních hostů se ubytovalo jen mírně přes 127 tisíc, což je více než desetkrát nižší údaj než dosud nejnižší příslušný údaj za celé období od roku 2012. To svědčí o naprosto mimořádném propadu v turistické návštěvnosti České republiky, zejména pak právě ze strany zahraničních hostů,“ komentuje data hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Dodává však, že taková čísla se ale víceméně očekávala. „Dokládají, že segment cestovního ruchu patří vůbec k těm nejvíce zasaženým opatřeními pro boj proti šíření pandemie koronaviru,“ uvedl.
„Statistici potvrdili to, co bylo celé jaro jasné. Nicméně čísla černá na bílém ukazují na schizofrenní situaci v celém cestovním ruchu. Masová turistika v posledních letech získala nálepku něčeho negativního až obtěžujícího. Je jedno, jestli jde o pohled ekologický, nebo čistě o přímý vliv na život v centru měst. Zahraniční turisté ale měli výrazný dopad na domácí ekonomiku a je vidět, jak moc teď chybí,“ konstatuje ředitel slevového portálu Slevomat Ladislav Veselý.
Češi se sice tak podle něho v létě po tuzemsku rozjezdili ve velkém, ale je otázka, nakolik to pomůže vykompenzovat klientelu ze zahraničí, která je zvyklá mnohem více utrácet.
Oživení turismu v letních měsících podle ředitele CzechTourismu Jana Hergeta napovídají i data z návštěvnosti památek a rezervačních portálů za červenec. V regionech, které nejsou závislé na zahraničních turistech, zaznamenávají dokonce rekordní čísla. Například Praha nebo Karlovarský kraj ale podle Hergeta takové vyhlídky nemají.
Největší potenciál pro Česko podle Hergeta skýtají země, odkud se dá do tuzemska přijet autem. Vyhledávané je ubytování rodinného charakteru s možností vlastního stravování. Zájem je o dovolenou na venkově, v přírodě spojené s wellness a relaxací. Rodiny s dětmi zvolí letos podle Hergeta spíše pobyt ve své zemi, lidé nad 60 let pak pravděpodobně do zahraničí letos nepojedou vůbec.
„Dopady bezpečnostních opatření budeme sledovat ještě poměrně dlouhou dobu. Stále proměnlivá situace nejen u nás, ale i v zahraničí naznačuje, že celý cestovní ruch čeká značná transformace, ať už půjde o cenovou politiku, nebo služby samotné,“ dodal ředitel Slevomatu.
Situace ve službách se zlepší, ztráta ale letos zůstane
Situace ve službách se bude podle analytiků v následujících měsících zlepšovat. Hlavním faktorem pro pozitivní výsledky bude vyšší poptávka. Vyrovnat letos ztrátu způsobenou pandemií bude však ve většině případů již nemožné, sdělili analytici v reakci na výsledky služeb v Česku za druhé čtvrtletí.
Pokles služeb má podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně větší celoekonomický význam než propad průmyslu. „Služby se meziročně ve druhém kvartále sice propadly ´jen´ o 19,8 procenta oproti propadu 23,7 procenta v průmyslu, služby však tvoří proporcionálně větší část národního hospodářství. Tvoří 60 procent hrubého domácího produktu oproti 37,7 procenta průmyslu. Takto převáženo tedy snížily služby výkon celé ekonomiky o 12 procent, zatímco průmysl ´jen´ o devět procent,“ uvedl Bartoň.
Výrazný pokles služeb podle Bartoně ukazuje na velmi špatný stav domácí poptávky. Propad služeb totiž porovnal i se čtvrtečními výsledky zahraničního obchodu, kde se projevil podle něj relativně malý meziroční pokles vývozů. „Je to další důkaz toho, že krize začíná být 'domácí', nikoli k nám 'zavlečená' skrze výpadek zahraničních trhů,“ dodal.
Největší propad zaznamenaly už zmíněné služby spojené s cestovním ruchem. Tržby pohostinských a stravovacích zařízení klesly přibližně o polovinu. U ubytovacích zařízení se propadly o čtyři pětiny. Nejhůře skončily cestovní agentury a letecké společnosti, které zaznamenaly propad k 90 procentům.
Snížení tržeb podle analytika ČSOB Petra Dufka nepostihlo IT a telekomunikace. „Je to v podstatě nepřekvapivý výsledek, když vezmeme v úvahu, že korona-krize 'vyhnala' zaměstnance na home office a firmy přinutila konečně pokročit v IT řešeních. Situace výrazně nahrávala i kurýrním a poštovním službám, jejichž boom šel ruku v ruce s expanzí e-shopů,“ řekl.
Aktuální data podle něj ukazují, že všechny typy služeb mají to nejhorší za sebou. V červenci a srpnu se bude situace zlepšovat. „Dokonce i v oblastech cestovního ruchu, který aktuálně těží především z preferencí domácích zákazníků setrvat na dovolené spíše v Česku,“ dodal.
Drastický propad turistů pocítila i Praha
I hlavní město pocítilo velmi intenzivně úbytek turistů. Kvůli koronavirové krizi se ve druhém čtvrtletí v hotelech, penzionech a kempech ubytovalo jen 138 187 lidí, což je o 93,6 procenta méně než před rokem. Kvůli uzavřeným hranicím a omezením cestování nepřijeli hlavně zahraniční návštěvníci, kteří dříve tvořili většinu hostů pražských ubytovacích zařízení. Počet nocí, které v české metropoli lidé strávili, klesl meziročně o 94,9 procenta na 255 652, jak vyplývá z dat ČSÚ.
Praha je podle statistiků z hlediska propadu návštěvnosti nejpostiženějším regionem v celé republice. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení poklesla ale během dubna, května a června ve všech regionech.
„Aktuální data Českého statistického úřadu bohužel potvrzují ty nejpesimističtější scénáře dopadu koronavirové krize na cestovní ruch v Praze. Opatření na podporu turismu, která jsme za hlavní město podnikli, jsou ale v rámci možností úspěšná a daří se jimi motivovat k návštěvě Prahy tuzemské turisty,“ uvedla k tomu radní hlavního města pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková (Praha Sobě).
S cílem zmírnit dopady koronaviru a restartovat cestovní ruch v Praze spustilo hlavní město Praha společně s Prague City Tourism v polovině června kampaň V Praze jako doma. Podle mluvčí Prague City Tourism Kláry Malé bude díky této kampani propad celého sektoru menší zhruba o čtvrtinu. Dodala, že nyní cestovní ruch cílí zejména na domácí a přeshraniční turisty. Návštěvníky ze Spojených států amerických a z asijských států lze podle Malé očekávat nejdříve v příštím roce.
V kampani V Praze jako doma Praha každému návštěvníkovi, který do města přijede a ubytuje se v hotelu déle než na jednu noc, poskytuje benefitní body. Ty turisté mohou vyčerpat například v kulturních zařízeních. Systém funguje od 1. července a jeho konec je zatím naplánován na 30. září.
Přes milion nocí chybělo také ubytovatelům v Karlovarském kraji, návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení klesla plošně ale ve všech krajích, uvedli statistici.
Koronavirová krize se nevyhnula ani lázním. Ve druhém čtvrtletí měla lázeňská ubytovací zařízení podle ČSÚ jen čtvrtinovou návštěvnost, jejich služeb využilo 57 tisíc hostů, z toho většina, 51 tisíc, byla z Česka. Meziročně se tak snížil počet českých návštěvníků ubytovaných v lázních o 61,5 procenta a cizinců o 94,1 procenta.
Situaci v lázních komplikuje i to, že řada lázní přestala přijímat zavedené státní vouchery na pobyt v hodnotě čtyři tisíce korun. Největším problémem programu je dosud nezískaná notifikace Evropské komise, která by stanovila maximální sumu, kterou mohou žadatelé čerpat z programů veřejné podpory.
Ministerstvo pro místní rozvoj v pátek potvrdilo, že notifikaci Evropské komise na program COVID lázně očekává nejpozději začátkem příštího týdne. Lidé si už stáhli 119 tisíc poukazů na dotovaný pobyt, je o něj velký zájem.
„Máme avízo, že bychom měli rozhodnutí o notifikaci očekávat v nejbližších hodinách,“ řekla Králová na semináři, kterého se účastnilo 70 zástupců lázeňských zařízení. Cílem semináře bylo případné žadatele informovat o procesu notifikace programu COVID lázně a o podmínkách výzvy.
„Chceme, aby administrace byla co nejjednodušší, aby se peníze dostaly k lázním co nejrychleji. Následná kontrola všech údajů bude probíhat od stolu. Upozorňuji, aby lázně dodávaly opravdu relevantní údaje, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním,“ upozornil ředitel sekce podpor Státního fondu podpory investic Martin Klouda.
Program COVID lázně byl oficiálně spuštěn 1. července. Voucher na slevu 4000 korun na pobyt alespoň na šest nocí a minimálně pět procedur s platností od 1. července do 31. prosince si lidé mohou stáhnout na portálu Kudyznudy.cz nebo ho mohou vygenerovat přímo v lázeňských zařízeních.
Průvodci jsou na deseti procentech zakázek, bez pomoci státu ukončí živnost
Koronavirus velmi tvrdě zasáhl také české průvodce. Jedinými zákazníky jsou letos jednotlivci a rodiny z Česka a okolních států. Přinášejí zhruba deset procent obvyklých zakázek. Většina z nich je tak bez práce a bez pomoci státu jich velká část po prázdninách skončí, uvedla Asociace průvodců ČR. Zástupci průvodců proto chtějí o tom jednat s vládou.
Průvodci budou muset podle asociace od září, kdy skončí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění, přerušit živnost. Podle předsedy asociace Stanislava Volemana z letošní sezony nenašetřili ani na minimální odvody. „Období letních prázdnin pomalu končí a s ním zřejmě skončí i průvodci. Za stávajících podmínek se pokračovat nedá a příští turistická sezona je ještě daleko,“ uvedl.
Průvodcům podle Volemana kromě turistických skupin chybějí coby klienti také návštěvníci festivalů, kongresů a veletrhů. Na ztrátě se podepsal i výpadek školních skupin. Odhadovaná podpora nebo kompenzace pro překlenutí období bez turistů se podle něj přitom týká omezeného počtu OSVČ a v porovnání s dalšími vládními opatřeními je její objem zanedbatelný. V Česku podle něj působí 4500 kvalifikovaných průvodců.
Průvodci stejně jako další OSVČ, které situace kolem koronaviru zasáhla, měli do 8. června nárok na státní příspěvek 25 tisíc korun měsíčně. „Ministerstvo pro místní rozvoj, které mělo pro průvodce a další zasažené OSVČ připravit návrh podpory, nedokázalo ani po dvou měsících s ničím přijít. Minulý týden to na společném jednání potvrdila zástupcům profesních organizací ministryně Klára Dostálová (za ANO). Úředníci ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj si věc navzájem přehazují jako horký brambor.
Předseda vlády sice v březnu několikrát veřejně prohlásil, že nenechá nikoho padnout, avšak na písemnou výzvu Asociace průvodců ČR ze 7. července k přímému jednání o pomoci dosud neodpověděl,“ uvedl dále Voleman.
Průvodcům podle předsedkyně Sdružení průvodců Jany Mecnerové začíná sezona v březnu a trvá do října. Pomohlo by kromě jiného podle ní i snížení sazby daně z přidané (DPH) hodnoty u služby na deset procent. Nyní podléhají základní sazbě 21 procent. Sjednocení sazby DPH u služeb cestovního ruchu na deset procent je součástí záchranného plánu oboru, které zpracovaly podnikatelské organizace. Vláda už snížila DPH u stravovacích i ubytovacích služeb.
První případy nákazy koronavirem se v Česku objevily na počátku března a krátce poté vláda přijala preventivní opatření proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin, obchodů, zákaz prodeje ubytovacích služeb a omezení cestování. Postupně je pak začala uvolňovat od poloviny května.
Kvůli omezení pohybu ubylo v Česku zahraničních turistů ze všech sledovaných zemí. S výjimkou Slovenska se snížily jejich příjezdy a přenocování o více než 90 procent. Pokles návštěvnosti ze Slovenska byl o 84 procent. Vedle toho německých turistů, kteří před koronavirovou pandemií tvořili jednu z nejpočetnějších skupin návštěvníků v zemi, se ubytovalo v Česku podle ČSÚ o 91,2 procenta méně než o rok dříve, a to padesát tisíc.